Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

nou. Dát zvýšený pozor na výsadby okolo vodotečí. Výsadbyprůběžně kontrolovat a případně regulovat některé příliš bujnérostliny. Například posečením části porostu v době květu čitěsně po něm oslabí stávající rostliny a zamezí tvorbě semen.Je nutno si uvědomit, že tento typ výsadby je vhodný pouzedo některých typů zeleně (Martinek, 2004) a rozhodně nemůžekonkurovat bohatým perenovým rabatům či pestrýmletničkovým výsadbám. Nicméně i tak lze vytvořit atraktivníplochu plnou květů s minimálními požadavky na údržbu. Vysokýpotenciál takto použitých rostlin si uvědomovala většinaodborníků, kteří s trvalkami pracovali. Ne náhodou jsou nejvýraznějšíosobnosti, propagátoři tohoto způsobu použití trvalekz Anglie či Nizozemí (Robinson, Lloyd, Hitchmoughaj.). Tamní atlantické klima dovoluje používat a kombinovatrostliny s větším přihlédnutím na estetická hlediska než na jejichstanovištní požadavky. To však neplatí u nás, kde je klimavíce kontinentální. V našich podmínkách je nutno důkladněji,ve srovnání s klimatem mírnějším, prozkoušet široký sortimentpoužitelných rostlin. Zároveň je také nutno přesně specifikovatpodmínky, do kterých dané rostliny lze použít. Protoje v tomto příspěvku zvoleno poměrně úzce specifikovanéstanoviště. V domácí literatuře (Vaněk, 1925, 1974; Fulín,1925; Machala, 1960, 1964) lze zaznamenat zmínky o zplaňovánítrvalek, někdy doplněné doporučeným sortimentem.Nicméně tyto doporučované sortimenty je nutno brát s rezervoua s přihlédnutím na stáří této literatury. Některé doporučovanétaxony se v průběhu let ukázaly jako problematickéa nelze je proto doporučovat i dnes. Stejně tak nelze doporučovatrostliny ke zplanění do okolí chat, okrajů zahrad navesnicích, výsadby podél dálnic či zkrášlování okolní přírody.V současné době se vedou diskuze i o vysazování domácích taxonů,protože vysazovaný materiál většinou nepochází z lokality,kam se vysazuje. Případná hrozba genetické eroze a tímohrožení místních populací není však v městských podmínkáchpříliš opodstatněná, protože se v městském prostředí jižpřírodní či botanicky významná stanoviště nachází pouze výjimečně.Přínos této práce je především v tom, že byla k dispozicipřesná data z doby výsadby, první roky sledování. Tyto údajebyly zpracovány a porovnány se stavem plochy po téměř25 letech. Srovnatelně dlouhá pozorování jsou velice cennáa vypovídají mnohé o použitých rostlinách. Podobně dlouhásledování a hodnocení ploch s okrasnými výsadbami jsouzcela výjimečná, jediným srovnatelným údajem u nás je zřejmějen rozsáhlá práce Z. Tyllera (1990) z Průhonického parku.V rámci Dendrologické zahrady lze nalézt i další místa sestejně starými výsadbami trvalek, nicméně na nich probíhalastandardní údržba a také dosadby, takže současný stav nenímožno interpretovat bez zkreslení. V tomto pohledu je plochavýsadeb u Remízu neobvyklá (svou údržbou) a velmi cenná.ZÁVĚRY„Zplaňování“ trvalek v porostním lemu má stále své místov použití rostlin v zahradní architektuře. Při znalostech a dodržovánípravidel, které zabrání v nekontrolovatelném únikurostlin mimo požadovanou plochu, lze tento způsob použitítrvalek doporučit jako jednu z metod ušetření finančních ná-94kladů na údržbu v zeleni. I když se může jevit přežití pouhých10 taxonů z celkového počtu 54 zkoušených jako nepřesvědčivé,je nutno si uvědomit velikost populací jednotlivých zjištěnýchtaxonů na ploše výsadeb a také velice dlouhou časovouperiodu od založení. Sledované rostliny, které do dnešních dnína stanovišti přežily, lze rozdělit zhruba do tří kategorií. Prvnískupinu tvoří rostliny, které se rozšířily generativně, pravděpodobněse jedná o potomstvo vysazených rostlin, sem patříDigitalis ferruginea, Lychnis fl os-jovis a Lychnis coronaria.Tyto taxony vytváří kolonie o desítkách až stovkách jedinců.Do druhé skupiny patří taxony, šířící se do okolí vegetativně,vytváří zapojený, často velmi hustý porost. Sem patří (navýchodní straně) Epimedium × rubrum, Geranium macrorrhizuma omezeně také (na jižní straně) Iris ‘Goldvlies’ a Iris ‘Piona’.Do třetí skupiny lze zahrnout taxony, které se do okolí nešíří,a lze předpokládat, že nalezené rostliny jsou jedinci, kteřízde byli v rámci tohoto pokusu vysazeni. Jedná se o Euphorbiapolychroma, Geranium sanguineum a Phlomis tuberosa. Poslednískupina je nejvíce ohrožena ze strany zarůstání dřevinami.PoděkováníPro tento článek byla využita data získaná ing. Miladou Opatrnou,která také laskavě poskytla veškeré doplňující informacea komentář o výsadbách. Tento článek vznikl za finančnípodpory výzkumného záměru č. 0002707301 Ministerstvaživotního prostředí České republiky.LITERATURAChytrý, M., Hoffmann, A., Novák, J. (2007): Suché trávníky(Festuco-Brometea). In Chytrý, M. [ed.] (2007): VegetaceČeské republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace= Vegetation of the Czech Republic. 1, Grassland andheathland vegetation. Praha, Academia, 528 s., ISBN978-80-200-1462-7Ellenberg, H., Weber, H., E., Düll, R., Wirth, V., Werner,W., Paulißen, D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen inMitteleuropa. In Scripta Geobotanica 18. Göttingen,Verlag Erich Goltzke KG, 258 p., ISBN 3-88452-518-2.Fulín, M. (1925): Květiny zahradní v zimě venku vytrvalé(pereny či ostálky). Praha, Zemědělské knihkupectví A.Neubert, 292 s.Hansen, R., Stahl, F. (1993): Perennials and their gardenhabitats. First english translation. Cambridge, CambridgeUniversity Press, 450 p., ISBN 0 521 35194 4.Hoffman, M., H., A. (2005): List of names of perennials.International standard 2005–2010. Boscop, AppliedPlant Research, 524 p., ISBN 90-76960/03/8.Hitchmough, J., Woudstra, J. (1999): The ecology of exoticherbaceous perennials grown in managed, native grassyvegetation in urban landscapes. Landscape and UrbanPlanning, vol. 40, no. 2–3, p. 107–121, ISSN 0169-2046.Jorgensen, A., Hitchmough, J., Calvert, T. (2002): Woodlandspaces and edges: their impact on perception of safety and