modifikací teoreticky neomezenou dobu, <strong>pro</strong>tože je zastavenobuněčné dělení a s tím spojené metabolické pochody (Engelmann,1991).V případě udržování rostlinného materiálu v in vitro podmínkách(omezením růstu) se často diskutuje o genetické stabilitěrostlinného materiálu, neboť mikro<strong>pro</strong>pagační systém jespojen s tvorbou somaklonálních změn (Larkin a Snowcroft,1981). Při udržování genetické pravosti rostlinného materiáluje tento jev nežádoucí. Výskyt somaklonální variability (SV) jezávislý na mnoha faktorech. Bouman a Klerk (1997) uvádějí,že především výběrem stabilního genotypu a regenerací z meristematickéhopletiva (vyloučením nebo snížením tvorby kalusu)je možné minimalizovat výskyt SV.Pro uchování genofondů rostlin s využitím in vitro technik jepotřeba vyvinout a aplikovat systémy charakterizace rostlinnéhomateriálu, a to jak na začátku, tak v průběhu uchovánívzorků (Engelmann, 2009). V poslední době se <strong>pro</strong> tentoúčel začaly využívat molekulární genetické markery. Při použitígenetických analýz je nutné počítat s vyššími náklady přiudržování sbírek.V České republice je ochrana genových zdrojů rostlin zajištěnav rámci <strong>pro</strong>gramu „Národní <strong>pro</strong>gram konzervace a využívánígenetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných<strong>pro</strong> výživu a zemědělství“ pod záštitou Ministerstvazemědělství ČR (Dotlačil et al., 2004).Šlechtění okrasných rostlin má ve VÚKOZ, v.v.i. dlouholetoutradici. Díky tomu vznikly rozsáhlé sbírky okrasnýchdřevin a květin. Pro udržování genofondu v in vitro podmínkáchbyly vybrány druhy, které jsou náročné na pěstitelskouplochu, posklizňové ošetření a uchování hlíz (jiřinky) nebodruhy pěstované ve skleníku (chryzantémy a petúnie).Cílem <strong>pro</strong>jektu bylo založení sbírek a optimalizace podmínekstřednědobého uchování v podmínkách in vitro u vybranýchdruhů hlíznatých a hrnkových skleníkových květin.MATERIÁL A METODARostlinný materiálV jarním období byly odebrány ze skleníkových rostlin chryzantémzahradních ze skupiny Multiflora (Chrysanthemum× grandifl orum), petúnií (Petunia × atkinsiana) a jiřinek <strong>pro</strong>měnlivých(Dahlia pinnata) vrcholové řízky (20–30 mm). U jiřinekse uskutečnil odběr také z polních podmínek. Všechnyodebrané vzorky pocházely z VÚKOZ, v.v.i., Průhonice.Založení primárních kulturZ výhonů byly částečně odstraněny listy, a pak byla <strong>pro</strong>vedenapovrchová sterilizace výhonů. Rostlinný materiál ze skleníkubyl povrchově vysterilizován v 30% Savu, materiál z polev 50% Savu (účinná látka chlornan sodný) po dobu 20 minuta pak opláchnut 3× ve sterilní destilované vodě. Od každéhotaxonu byla založena primární kultura z 5–7 vrcholovýchnebo stonkových explantátů (5–10 mm). Kultury byly umístěnyv 16 hod fotoperiodě při teplotě 22 ± 2 °C.28UdržováníSvětelné a teplotní podmínky dlouhodobé kultivace byly stejnéu všech sledovaných druhů. Vrcholové a nodální explantátyv délce 10–15 mm byly umístěny do zkumavek nebo Erlenmeyerovýchbaněk na MS médiu bez růstových regulátorů, v8 hod fotoperiodě, intenzitě světla 3 500 luxů a teplotě 10 °C(růstová komora Snijders).In vitro kultury byly pěstovány na MS médiu s obsahem makro-a mikroprvků (Murashige a Skoog, 1962). Živné médiumbylo dále doplněno o organické složky thiamin 0,5 mg.l -1 , pyridoxin0,5 mg.l -1 , kyselinu nikotinovou 0,5 mg.l -1 , myo-inositol100 mg.l -1 , glycin 2 mg.l -1 a 2% sacharózu (v případě, že neníuvedena jiná koncentrace).OzdravováníOzdravování bylo aplikováno pouze u jiřinky <strong>pro</strong>měnlivé (venkovníkvětina). Při eliminaci virové mozaiky jiřinky (nejzávažnějšívirové onemocnění jiřinek), jejímž původcem je Dahliamosaic virus (DMV), bylo postupováno podle <strong>pro</strong>tokolu Šediváet al. (2006). Po meristémové kultuře byla <strong>pro</strong>vedena detekceDMV pomocí real-time PCR (Kaňka et al., 2008).VÝSLEDKY A DISKUSESpecifické nároky jednotlivých druhů:Jiřinka <strong>pro</strong>měnlivá – <strong>pro</strong> dlouhodobou kultivaci jiřinek bylonezbytné zvýšit koncentraci sacharózy v živném médiu na4–6 %. Přídavek růstového regulátoru (zeatin) neměl vliv nadélku kultivace.Při eliminaci viru mozaiky jiřinky (DMV) se osvědčila meristémovákultura. Často je meristémová kultura kombinovánas termoterapií (Senula et al., 2000; El Far a Ashoub, 2009).V případě jiřinek nebylo možné termoterapii využít, neboťexplantáty reagovaly velmi citlivě na zvýšenou teplotu (37 °C),a do týdne došlo k nekróze explantátů.Pro získání nových šlechtitelských materiálů z polních podmínekv podzimním období byla použita in vitro technika.Udržení a namnožení cenného materiálu nebylo možné vzhledemk fyziologickému stavu rostlin (květní pupeny) klasickýmimetodami množení (řízkování). Primární kultury byly založenyze všech nodálních segmentů, aby byla podchycenavariabilita materiálu.Při přípravě rostlinného materiálu k polní výsadbě se kulturyin vitro <strong>pro</strong> multiplikaci výhonů subkultivovaly na čerstvéMS médium s přídavkem růstového regulátoru zeatinu v koncentraci0,5 mg.l -1 a teplotě 22 ± 2 °C. Po čtyřech týdnechbyly výhony přeneseny na stejné médium bez růstového regulátoru,aby došlo k <strong>pro</strong>dloužení výhonů a indukci kořenů.Petúnie – kultivace petunií in vitro vyžadovala zvýšení obsahuželeza v kultivačním médiu, neboť u některých klonů sei přes hodnotu pH 5,7 objevovaly chlorózy. Z tohoto důvodubylo množství mikroelementů Na 2EDTA . 2 H 2O (Chelaton)a FeSo 4. 7 H O v MS médiu zvýšeno o 20 %. Je známo, že petúniecitlivě reaguje na vysoké pH substrátu snížením příjmu2železa, což má za následek výskyt chloróz a zpomalení růstu(Smith et al., 2004a).
Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti využití in vitro genobanky jiřinek <strong>pro</strong>měnlivých, petúnií Surfinia a chryzantémzahradních v roce 2009Druh Počet klonů Využití genobanky Interval subkultivace(počet měsíců)Jiřinka <strong>pro</strong>měnlivá 94 udržování, ozdravování, odvozenísadbového materiálu, mikro<strong>pro</strong>pagacenových šlechtitelských materiálů8–9Petúnie 31 udržování, odvození skleníkové10–12matečniceChryzantéma zahradní 79 udržování 10–12Pro založení skleníkové matečnice (kolem 30 klonů) bylav zimním období (XII., II.) <strong>pro</strong>vedena 2× subkultivace klonůz dlouhodobě udržované sbírky in vitro na čerstvé MS médiumbez růstových regulátorů (obr. 1). Teplota byla zvýšenana 22 °C. Takto namnožený materiál byl opět subkultivovándo větších kultivačních nádob (Duchefa, 900 ml) na kultivačnímédium stejného složení. Od každého klonu se odebralo25–30 výhonů. Během 4–5 týdnů došlo k <strong>pro</strong>dlouženía zakořenění výhonů. Poté (květen) byly rostlinky převedenya aklimatizovány ve skleníku (obr. 2).V případě, že byl do kultivačního média přidán cytokininbenzyladenin (0,5 mg.l -1 ), docházelo sice ke zvýšení počtu výhonů,ale výhony byly krátké a nebyly vhodné <strong>pro</strong> zakořeňování.Vzhledem k tomu, že petúnie patří mezi rostliny fakultativnědlouhodenní (Votruba, 1999), bylo nezbytné kulturypěstovat při 8 hod fotoperiodě, aby nedocházelo k tvorběkvětních výhonů.Chryzantéma zahradní – sbírka in vitro je subkultivovánakaždých 10–12 měsíců na čerstvé MS médium bez růstovýchregulátorů, ve stejných světelných a teplotních podmínkáchjako ostatní druhy.Při zakládání genobanky vybraných druhů květin jsme serozhodli použít techniku omezeného růstu, vzhledem k vybavenílaboratoře a zkušenostem s in vitro kulturami. Rozsaha využití genobanky in vitro vycházelo z požadavků pracovníkůOddělení genových zdrojů VÚKOZ, v.v.i. (tab. 1).Pro střednědobé uchování vzorků v in vitro podmínkách bylapoužita teplota 10 °C, která se osvědčila při konzervaci genovýchzdrojů brambor (Horáčková a Domkářová, 2003).Pro minimalizaci výskytu somaklonální variability byly kulturyin vitro zakládány a dále udržovány z organizovaného pletiva(terminální a axilární pupeny). Kultivace <strong>pro</strong>bíhala na živnémmédiu bez růstových regulátorů nebo s nízkou koncentracícytokininu.Obr. 1 Multiplikace rostlinného materiálu <strong>pro</strong> založení skleníkovématečnice u petúniíObr. 2 Mladé rostlinky petúnií odvozené z in vitro kultury29
- Page 1 and 2: A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3: OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7: (Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9: Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12: Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14: (obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16: Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18: Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20: Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22: quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24: Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26: Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27: Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 31 and 32: Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34: Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35: Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39: poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41: Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43: lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47: Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51: ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57: začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62: Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64: Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66: nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67: MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80:
pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82:
Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84:
Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86:
Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88:
Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90:
Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92:
Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94:
Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95:
preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99:
Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101:
Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103:
u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105:
104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107:
106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109:
Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111:
110
- Page 112 and 113:
Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115:
Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117:
palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119:
na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121:
také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128:
Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.