Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

spěvku je osvětlit ožehavou a v mnoha ohledech nepřehlednouproblematiku agregátu Pinus mugo široké zahradnické veřejnosti,a to zejména z pohledu nomenklatorického.Základní platformaZahradnická veřejnost, zastoupená především školkařskýmifirmami, uvádí na trh velké množství rostlin, mezi nimiž naleznemehojnost jehličnanů, zejména pak borovic. Výpěstkyemitované školkaři a zahradnictvími jsou do praxe uváděnypod různými jmény (užívá se termín rostlinné jmenosloví,proto tedy jméno rostliny, nikoliv název rostliny).Základem práce s rostlinami by mělo být správné uváděníjmen taxonů (v praxi především rodů a druhů) v souladus Mezinárodním kódem botanické nomenklatury (I.C.B.N.– International Code of Botanical Nomenclature, aktuálníverze z roku 2006, tzv. Vienna Code, viz McNeill, 2006), obsahujícímmezinárodní soubor pravidel, které zajišťují utvářenía používání vědeckých jmen rostlin v latině.V zahradnické praxi jsou však často více než původní přírodnítaxony pěstovány kultivary (kultivar = skupina rostlin, kterébyly vybrány pro určitou vlastnost nebo kombinaci vlastností,které jsou těmito vlastnostmi jasně odlišné, uniformní a stálé,a které si vhodnými způsoby rozmnožování tyto vlastnostiudrží, viz Brickell et al., 2004, Art. 2). V Čechách je ekvivalentempro kultivar slovo odrůda. Pro práci s kultivary (a skupinami1 ) je určena publikace Mezinárodní kód nomenklaturypro pěstované rostliny (I.C.N.C.P. – International Codeof Nomenclature for Cultivated Plants, zkráceně CultivatedPlant Code, aktuální sedmé vydání z roku 2004, viz Brickellet al., 2004; dále jen Kód), obsahující mezinárodní souborpravidel, která zajišťují utváření a používání jmen pěstovanýchrostlin používající buď latinská, nebo smyšlená jména.Současný stav poznáníZa běžného zahradnického provozu vyvstala otázka, jakýmzpůsobem psát kultivary zde diskutovaného agregátu, při nynějšímstavu poznání biogeografických a taxonomických vazeb.Na téma této problematiky je vedeno v kruzích odborníků,i více nebo méně zasvěcených praktiků, mnoho debat.V návaznosti na zmiňovaný Kód jsou následující řádky věnoványněkolika jednoduchým radám, či zásadám, jak správněuvádět jména pěstovaných rostlin včetně jejich kultivarovéhopřídomku (epiteta, viz níže).MATERIÁL A METODYPro zkoumání problematiky nomenklatury a vztahu dvouvýše zmíněných oborových dokumentů (Kódů) byla prostudovánaa zhodnocena dostupná relevantní literatura a získanádata byla přehledně uspořádána. Publikace vybrané pro podrobnějšístudium obsahovaly údaje zejména z těchto oblastí:a) taxonomie, b) nomenklatura, c) chorologie, d) morfologie.Nomenklatorické poznámky jsou aplikovány na komplikovanoutaxonomickou skupinu, jakou je agregát Pinus mugo, je-1 Skupina (angl. Group) = formální kategorie, označující soubor kultivarů,jednotlivých rostlin nebo souboru rostlin na základě definované podobnosti(Brickell et al., 2004, Art. 3).52hož taxonomické pojetí doznalo v nedávné době zásadníchzměn, projevujících se v praxi.VÝSLEDKYVýsledkem zpracování pramenů je stručná charakteristika taxonůagregátu Pinus mugo, včetně nomenklatorického pohledu(viz dále).Pinus uncinata Ramond ex DC. – borovice zobanitá 2Pinus uncinata Ramond ex DC., in DC. & Lam., Fl. Franc.,ed. 3. 3: 726. 1805.Druh je členěn na dva geograficky oddělené poddruhy.Pinus uncinata subsp. uncinata – borovice zobanitá 3Syn. P. rotundata Link, 1830; P. obliqua Saut. ex Rchb., 1831(synonyma vztažena k nominátní varietě).Monokormně rostoucí nízké až středně vysoké stromy s hustoukorunou a s šiškami většinou výrazně zygomorfními, vícenež 4,5 cm dlouhými, s apofýzami na exponované straně nápadnězpět protaženými do vysokého, šikmého, nepravidelněpyramidálního útvaru. Dřeviny nejčastěji suchých kamenitýchnebo skalnatých stanovišť, výjimečně podmáčenýchvápencových štěrků nebo rašelinišť, v polohách většinou nadnebo okolo 900 m, vyskytující se v poměrně rozlehlém areáluod V Španělska přes JZ až SV Francii, pohoří Schwarzwald,pohoří Jura, Z, stř. a S Alpy včetně předhoří až po Z Tyrolskoa JV Bavorsko.Nominátní poddruh borovice zobanité je ještě členěn na dvěvariety: nominátní var. uncinata zaujímající většinu areálupoddruhu a var. ancestralis Businský, vyskytující se pouze namalém území v JV části Horního Bavorska (Businský, 2008).Na příkladu kultivaru ‘Paradekissen’ (viz obr. 3), jenž náležík nominátní varietě druhu, je možno demonstrovat, jak budevypadat zápis jména takového taxonu. Výše naznačená problematikaagregátu Pinus mugo je komplikovaná mimo jiné taképro obtížné odlišení vnitrodruhových taxonů, které nelze provádětbez znalosti jejich biogeografie. Tento problém je patrnýzejména při determinaci infraspecifických jednotek druhuPinus uncinata. Protože však Krüssmann (1983) uvádí, žezmiňovaný kultivar byl nalezen G. Horstamnnem na jižně exponovanémštěrkovém svahu v Graubünden ve Švýcarsku, lzejej jednoznačně přiřadit k taxonu Pinus uncinata subsp. uncinatavar. uncinata.Úplný zápis jména s kultivarovým epitetem 4 je: Pinus uncinataRamond ex DC. subsp. uncinata var. uncinata ‘Paradekissen’.U jmen autorů výchozích přírodních taxonů je možnonavíc uvádět rok nebo častěji celou citaci původní publikace(protologu). To je však v běžné praxi naprosto nadbytečné.2 V některé starší literatuře bylo použito méně výstižné jméno borovicepyrenejská (viz Skalický, 1988), ale i další jména zcela nevhodná a zavádějící,jako např. borovice kleč rašelinná (Novák, 1953: 232) nebo borovice bažinná(Dostál, 1989).3 Kultivarové epiteton = definující část jména rostliny, které označujekultivar (Brickell et al., 2004, glossary).4 Kultivarové epiteton = definující část rostliny, které označuje kultivar(Brickell et al., glossary).