Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

1–5”, internetové stránky Dendrologie.cz – lokalizace dřevin(P. Horáček), popř. Pacáková-Hošťálková (1999). Lokalizovanéhokřížence zde nenacházíme.Dle vlastních pozorování je Magnolia tripetala pěstována nanejvíce místech, častěji i na soukromých zahradách, M. obovataméně často (parky, botanické zahrady). Pěstováni jsou jiži kříženci F2 generace. Pokud jde o počty jedinců, zcela unikátníjsou porosty křížence v Průhonicích, které ve světovémměřítku nemají obdoby (125 jedinců).Rozšíření zmíněných taxonů v současné době příliš nesouvisíse sadovnickou hodnotou. Kříženec je dosud málo rozšířenývzhledem k nedávné době jeho prvního vypěstování(i přes sadovnicky významné vlastnosti). M. obovata jesadovnicky hodnotnější než M. tripetala, zároveň ale méněvhodná pro místa s omezeným prostorem. Takových míst jeovšem více, pravděpodobně proto je M. tripetala pěstovánačastěji. Také nelze vyloučit hypotézu, že M. tripetala sedo našich zahrad a parků dostala pod označením sadovnickyhodnotnější M. obovata.Sortiment pěstovaných druhů v ČR lze rozšířit. Pěstoványjsou M. tripetala a M. obovata, jejichž olistění i kvetení jeefektní. Tyto druhy jsou zaměňovány, vyšší sadovnickou hodnotumá M. obovata, vzácností je kříženec Magnolia obovata× M. tripetala (Burda, Štěpánek a Jakl navrhují jméno Magnolia×pruhoniciana, zmínka jména též v Jakl, 2005). Ostatnítaxony deštníkových magnólií jsou pěstovány výjimečně, protiM. × soulangeana, M. kobus, M. stellata či M. acuminata.ZÁVĚRYV rodě Magnolia se změnilo tradiční pojetí sekce Rytidospermumcharakterizované druhy s velkými listy uspořádanými do„deštníků”. Americké druhy vyjma Magnolia tripetala v současnostido této sekce řazeny nejsou a v České republice dosud aninemají význam. Naproti tomu druhy sekce Oyama jsou novědo sekce řazeny, ačkoli se liší uspořádáním listů a mají i odlišnésadovnické využití. V České republice je pěstována Magnoliatripetala (relativně častěji), M. obovata a vzácně jejich kříženec(s navrhovaným jménem Magnolia ×pruhoniciana). K determinacitěchto druhů jsou nejvhodnější znaky generativníchorgánů, zejména počty tyčinek a pestíků v květech. Příznačný jei výskyt laločnatých listů u M. obovata a křížence. Lze doporučitrozšíření těchto exoticky vypadajících a odolných druhů. Početpěstovaných druhů deštníkových magnólií může být rozšířen.PoděkováníPříspěvek prezentuje výsledky řešení projektu č.43130/1421/4201 Ekonomická efektivnost šlechtění lesníchdřevin.LITERATURAAzuma, H., Garcia-Franco, J. G., Rico-Gray, V., Thien, L.B. (2001): Molecular phylogeny of the Magnoliaceae:the biogeography of tropical and temperate disjunctions.American Journal of Botany, vol. 88, p. 2275–2285.Bärtels, A. (2000): Bertelsmannův zahradní lexikon 5.Euromedia Group, Knižní klub Praha.Cover, S. (2004): Magnolias of the northeast, part 2. Magnoliavol. 39, (76), p. 1–19.Eiselt, M. G., Schröder, R. (1977): Laubgehölze. NeumannVerlag, Leipzig.Figlar, R. B., Nooteboom, H. P. (2004): Notes on MagnoliaceaeIV. Blumea, vol. 49, no. 1, p. 87–100.FNA (2008): Flora of North America - Magnolia; E-Floras[URL:http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=119452].Hieke, K. (1984): České zámecké parky a jejich dřeviny.SZN, Praha.Hieke, K. (1984a): Dřeviny českých a moravských zámeckýchparků. Aktuality VŠÚOZ v Průhonicích.Hieke, K. (1985): Moravské zámecké parky a dřeviny. SZNPraha.Hieke, K. (1994): Lexikon okrasných dřevin. Helma, Praha.Hieke, K. (1997): Magnolia L. In Zahradnický slovník naučný3 (CH-M), ÚZPI, Praha, s. 402–404.Hurich, V. (1996): Okrasné dřeviny pro zahrady a parky.Květ, Praha.Kabelík, J. (1972): Antibiotika magnólií (Magnoliaceae).Vlastivědný ústav, Olomouc.Jakl, J. (2005): Tajemství magnoliových květů. Živa, č. 3,s. 110–111.Jakl, J. (2005a): Pěstované magnólie Magnolia sect.Rytidospermum Spach. – projevy hybridizace Magnoliaobovata × M. tripetala. Diplomová práce PřF UK v Praze.Jakl, J. (2009): Pěstování a zmínky v literatuře o Magnoliaobovata × M. tripetala. COYOUS 2009 – Konferencemladých vědeckých pracovníků. FLD ČZU v Praze,s. 53–61.Kavka, B. (1995): Zhodnocení hlavních druhů listnáčůz hlediska jejich využití v zahradnické a krajinářskéarchitektuře. Acta Průhoniciana, č. 22; přepracovanévydání z r. 1969 J. Kolaříkem. Eden.Kim, S., Mark, W. C., Parks, C. R. (2001): Phylogeneticrelationships in family Magnoliaceae inferred from ndhFsequences. American Journal of Botany, vol. 88, p. 717–728.Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrada parků. Freedom DTP studio a nakl. Sursum, Tišnov.Krüssmann, G. (1977): Handbuch der Laubgehölze II. VerlagP. Parey, Berlin/Hamburg.66