Ďurišová, Ľ., Eliáš, P. jun., Baranec, T. (2007): Re<strong>pro</strong>ductivebiology of Vaccinium uliginosum at the Klinské rašeliniskoNational Nature Preserve (north-western Slovakia). <strong>Acta</strong>horticulturae et regioculturae – mimoriadne číslo, roč. 10,p. 6–8, ISSN 1335-2563.Eliáš, P. jun. (2004): Populačná a re<strong>pro</strong>dukčná biológiavybraných ohrozených druhov flóry Slovenska. Dizertačnápráca, SPU Nitra, 114 s.Feráková, V., Maglocký, Š., Marhold, K. (2001): Červenýzoznam papraďorastov a semenných rastlín. In Baláž,D., Marhold, K. & Urban, P.: Červený zoznam rastlína živočíchov Slovenska. B. Bystrica, Ochr. Prírody,[Suppl.] 20, s. 44–76.Guitián, J., Sánchez, J. M., Guitián P. (1992): Fruit/flowerratio in Crataegus monogyna Jacq., Prunus mahaleb L.and Prunus spinosa L. Anales Jard. Bot., vol. 50, no. 2, p.239–245.Korac, M., Golosin, B., Ninic Todorovic, J., Cerovic, S.(2000): Dwarf almond (Amygdalus nana L.) in Yugoslavia.Nucis-Newsletter, no. 9, p. 19–20.Krchňavá, R. (2002): Štúdium re<strong>pro</strong>dukčného <strong>pro</strong>cesu druhuAmygdalus nana L. Diplomová práca, SPU Nitra, 49 s.Krchňavá, R., Eliašová, M., Baranec, T. (2003): Preliminaryresults of re<strong>pro</strong>ductive biology study of Amygdalus nanaL. in Slovakia. In Gergely, S. [ed.], Lippaj János & OrmosImre & Vas Károly International Scientific Symposium,Budapest, p. 172.Maglocký, Š. (1999): Amygdalus nana L. In Čeřovský, J. etal. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlína živočíchov SR a ČR. 5. Vyššie rastliny. Bratislava,Príroda, s. 58, ISBN 80-07-01084-X.Tokár, O. (2004): Okrasné mandle. Záhradkár, roč. 40, č. 6,s. 79.Větvička, V. Matoušová, V. (1992): Stromy a kry. Bratislava,Príroda, 311 s., ISBN 80-07-00402-5.Rukopis doručen: 10. 5. 2009Přijat po recenzi: 9. 6. 200962
<strong>Acta</strong> Pruhoniciana 93: 63–67, Průhonice, 2009INTRODUKCE A VYUŽITÍ MAGNOLIA SECT. RYTIDOSPERMUM SPACHV SADOVNICTVÍINTRODUCTION AND UTILIZATION OF UMBRELLA MAGNOLIAS INORNAMENTAL GARDENINGJiří Jakl, Václav BažantKatedra dendrologie a šlechtění lesních dřevin, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129,CZ-165 21 Praha 6, jirijakl@seznam.cz, bazant@fld.czu.czAbstraktV rodě Magnolia došlo ke změně pojetí sekce Rytidospermum. Tradičně byl tento taxon charakterizován jako druhy s velkýmilisty uspořádanými do vějířů – „deštníků“ („umbrella magnolias“). Původem americké druhy kromě Magnolia tripetala byly zesekce vyjmuty, tyto druhy se však s výjimkou jednoho výskytu M. macrophylla v ČR nepěstují. Nově jsou do sekce řazeny druhydříve samostatné sekce Oyama, kterým příspěvek nevěnuje pozornost – mají listy nevelké, ne deštníkovitě uspořádané a majíi odlišný vzrůst (menší vzrůst a tenčí letorosty). V ČR je častěji pěstovaná americká Magnolia tripetala než japonská M. obovata,významný je výskyt kříženců těchto druhů v zámeckých parcích v Průhonicích (vůbec první umělé křížení těchto druhů nasvětě) a v Lednici. Pro bezpečnou determinaci daných druhů lze využít znaky na generativních orgánech. Vlastní studium určilo,že zejména počty tyčinek a pestíků v květech, potažmo jizev po tyčinkách a měchýřků tvořících souplodí, tyto druhy jednoznačněodlišují a vypovídají o intermediaritě křížence. Důležitým znakem je též výskyt laločnatých listů příznačný <strong>pro</strong> M.obovata a jejího křížence. Deštníkovité magnólie se v sadovnické kompozici uplatní především jako solitérní dřeviny s hruboutexturou a dominantním postavením v porovnání s běžnými dřevinami. Svoje místo vedle parkové zeleně mohou také naleznoutna chráněnějších stanovištích – ve vnitroblocích a atriové zeleni, kde mohou svojí svěží barvou listu přispět k jejich oživení.Pro svoji relativní citlivost k nepříznivým vlivům (sucho, extrémní stanovištní podmínky, exhalace, solení aj.) je nelze doporučitdo uliční a sídlištní zeleně.Klíčová slova: Magnolia sekce Rytidospermum, introdukceAbstractThere was a change in the concept of Magnolia section Rytidospermum. Traditionally, this taxon has been characterized asa species with large whorled leaves (“umbrella magnolias”). American species except Magnolia tripetala were removed fromthe section. These species, with the exception of one M. macrophylla, are not cultivated in the Czech Republic. Species ofpreviously separate section Oyama join to section Rytidospermum. There is not paid attention themselves, because they havesmall leaves, not whorled leaves and have the distinct increase (smaller size and thinner herbaceous). In the Czech Republic iscultivated more often Magnolia tripetala than M. obovata. There is noted the presence of hybrids of these species in castle parksin Průhonice (the first artificial breeding of these species in the world) and Lednice. For good determination of the speciescan be used characters of generative organs. Self study determined, that number of stamens and pistils in flowers (respectivelynumber of stamen scars and vesicles forming the fruits) clearly distinguish the species and reveal intermediarity of hybrids.An important feature is also the presence of bilobed leaves in M. obovata and its hybrids. Umbrella Magnolias in compositionapply mainly as solitary trees with rough texture and dominant position in comparison with conventional trees. They can findplace also in the park greenery at <strong>pro</strong>tected habitats, where they can contribute to their recovery. For their relative sensitivity toadverse effects (drought, extreme habitat conditions, exhalation, salting, etc.) are not recommended for street and settlementgreenery.Key words: Magnolia section Rytidospermum, introductionÚVODJako „deštníkové magnólie“ („umbrella magnolias“) lzeoznačit druhy původně řazené do Magnolia sect. RytidospermumSpach. Pojetí tohoto taxonu se ovšem v poslední doběponěkud pozměnilo. Typovým druhem vymezené sekce jeM. tripetala, která byla spojována s dalšími druhy s velkýmilisty uspořádanými na koncích letorostů do vějířů/deštníků.Srovnání druhů s využitím molekulárních markerů (Qiu etal., 1995; Kim et al., 2001; Azuma et al., 2001) však svědčío nepříbuznosti nominátní podsekce Rytidospermum ke dvěmaamerickým podsekcím – dnes (viz Figlar et Nooteboom,2004) samostatným a sobě rovněž nepřímo příbuzným sekcím– Magnolia sect. Auriculata Figlar & Noot. (Magnoliafraseri, M. pyramidata) a Magnolia sect. Macrophylla Figlar& Noot. (Magnolia macrophylla, M. ashei, M. dealbata). Potvrzenabyla blízká příbuznost americké Magnolia tripetalas dalšími deštníkovými asijskými magnóliemi – společnějsou řazeny do podsekce Rytidospermum (Magnolia obovata,M. offi cinalis, M. biloba, M. rostrata). Do sekce Rytidospermumjsou nově řazeny druhy vyčleňované do (sekce), dnešnípodsekce Magnolia subsect. Oyama (Nakai) Figlar & Noot.(Magnolia globosa, M. sieboldii, Magnolia sieboldii ssp. japonica,Magnolia sinensis, M. wilsonii – řada uvedených druhůje klasifikovaných spíše jako poddruhy či variety).63
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3:
OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7:
(Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9:
Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12: Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14: (obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16: Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18: Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20: Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22: quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24: Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26: Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28: Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30: Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32: Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34: Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35: Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39: poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41: Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43: lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47: Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51: ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57: začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61: Table 1 Characteristics of generati
- Page 65 and 66: nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67: MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80: pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82: Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84: Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86: Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88: Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90: Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92: Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94: Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95: preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99: Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101: Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103: u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105: 104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107: 106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109: Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111: 110
- Page 112 and 113:
Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115:
Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117:
palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119:
na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121:
také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128:
Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.