firmy AGRO CS Česká Skalice:A (RKS II): 45 % obj. světlé borkované rašeliny (frakce 0–20mm), 35 % obj. tmavé frézované rašeliny (0–20 mm), 20 %obj. kompostované kůry (0–15 mm), 50 kg/m 3 jemného jílu(0–2 mm), 2,5 kg/m 3 vápence, 1 kg/m 3 hnojiva PG Mix a 0,5kg/m 3 NP hnojiva.B (substrát <strong>pro</strong> trvalky s liadrainem): 70 % obj. světlé borkovanérašeliny (0–20 mm), 20 % obj. liadrainu (drcený expandovanýjíl, 0–10 mm), 10 % obj. písku, 50 kg/m 3 jemnéhojílu (0–2 mm), 3,5 kg/m 3 vápence a 1,5 kg/m 3 hnojivaPG Mix.C (RS II s jemným jílem): 70 % obj. světlé borkované rašeliny(0–20 mm), 30 % obj. tmavé frézované rašeliny (0–20 mm),50 kg/m 3 jemného jílu (0–2 mm), 4 kg/m 3 vápence a 1,5 kg/m 3 hnojiva PG Mix.D (RS II s hrubým jílem): 55 % obj. světlé borkované rašeliny(0–20 mm), 25 % obj. tmavé frézované rašeliny (0–20 mm),20 % obj. (200 kg/m 3 ) hrubého jílu (20–40 mm), 1 kg/m 3 vápence,1,5 kg/m 3 hnojiva PG Mix.E (rašelinový kontejnerovací substrát): 70 % obj. světlé borkovanérašeliny (0–20 mm), 30 % obj. tmavé frézované rašeliny(0–20 mm), 5 kg/m 3 vápence a 1,5 kg/m 3 hnojiva PG Mix.Porovnávala se skleníková kultura (S), kdy byly rostliny po celoudobu umístěny ve skleníku (růstová fáze, chladová fáze,rychlení), a venkovní kultura (V), kdy byly rostliny ve skleníkupouze krátce po nasázení a pak až do počátku rychleníbyly na venkovní ploše, rychlení <strong>pro</strong>bíhalo ve skleníku. Primulaveris L.‘Cabrillo’, Saxifraga × arendsii Engl. ‘HighlanderRose’‚ Erysimum × hybridum Bergm. ‘Canaries’, Doronicumorientale Hoffm. ‘Leonardo’ a ‘Leonardo Compact’ se testovalyve skleníkové i venkovní kultuře, Aubrieta × cultorumBergm. ‘Royal Blue’ a ‘Royal Violet’ a Saxifraga × arendsiiEngl. ‘Highlander Red’ pouze ve skleníkové kultuře.Nakoupené mladé rostliny <strong>pro</strong> venkovní kulturu byly nasázenydo plastových květináčů o průměru 10 cm dne 31. 7. 2008(31. týden), pouze Primula veris o dva týdny později (13. 8.).Na venkovní plochu byly přeneseny 28. 8. a rozestavěny v hustémsponu 100 rostlin na m 2 .V týdenních intervalech až do konce září se čtyřikrát přihnojilyroztokem Kristalonu bílého (15 % N, 5 % P 2O 5, 30 %K 2O, 3 % MgO). Rostliny <strong>pro</strong> skleníkovou kulturu se sázely11. 9. 2008 (výjimka Erysimum 31. 7. 2008) a až do počátkurychlení byly rostliny v hustém sponu 100 rostlin na m 2 .Teplota ve skleníku byla nastavena zpočátku na (14–16 °C)a od 3. 12. do začátku rychlení <strong>pro</strong>bíhala chladová fáze, přisnížené teplotě 4–6 °C. Rostliny byly dvakrát přihnojeny roztokemhnojiva Kristalon bílý (3. 10. a 10. 10.).Rychlení všech rostlin <strong>pro</strong>bíhalo jednotně ve skleníku od22. 1. 2009, teplota byla nastavena na 6–8 °C a od 3. 2. 2009na 8–10 °C. Po zvýšení teploty byly rostliny pravidelně přihnojoványv týdenních intervalech, dvakrát roztokem Kristalonumodrého (19 % N, 6% P 2O 5, 20% K 2O, 3% MgO)a dvakrát roztokem Kristalonu bílého. Erysimum bylo hnojenopouze dvakrát (Kristalon modrý, bílý). Podle vzrůstnostibyly rostliny rozestavovány.84Hodnocení jednotlivých druhů <strong>pro</strong>běhlo v době, kdy nakvetlaalespoň polovina rostlin, rostliny předpěstované venku a veskleníku se hodnotily v různých termínech. Zjišťovaly se velikostníukazatele (výška rostliny, největší šířka a kolmá šířka, zekterých se vypočetla průměrná šířka) a počet květů nebo květenství(rozkvetlé, nerozkvetlé). Naměřené hodnoty byly statistickyvyhodnoceny analýzou rozptylu a Duncanovým testemna hladině významnosti P=0,05 (<strong>pro</strong>gram Unistat 4.53).Fyzikální vlastnosti pěstebních substrátů: objemová hmotnost,obsah vody a vzduchu byly stanoveny ve standardních5,3 cm vysokých válečcích (EN 13041). Na pískovém tankuse měřily retenční křivky (závislost obsahu vody na vodnímpotenciálu) v rozsahu od –0,23 do –10 kPa. Příprava a sycenívzorků <strong>pro</strong>bíhalo podle evropské normy EN 13041. Hustotapevných částic nutná <strong>pro</strong> výpočet pórovitosti byla stanovenapomocí pyknometru (podrobný popis přípravy vzorků a stanoveníretenčních křivek viz Dubský, Šrámek, 2009).Z naměřených hodnot byl vypočten obsah vzduchu a podíljednotlivých kategorií vody podle dostupnosti rostlinám (DeBoodt et al., 1974): obsah vzduchu jako rozdíl mezi pórovitostía obsahem vody při vodním potenciálu –1 kPa, snadnodostupná voda jako množství vody, které se uvolní při poklesuvodního potenciálu z –1 na –5 kPa, hůře dostupná voda jakomnožství vody, které se uvolní při poklesu vodního potenciáluz –5 na –10 kPa. Obsah vody stanovený při –10 kPa se potompovažoval za obtížně dostupnou vodu.Chemické vlastnosti substrátů byly stanoveny podle evropskýchnorem, elektrická vodivost (EN 13 038) a hodnota pH(EN 13 037) ve vodním extraktu 1v:5v, obsah přijatelných živin(EN 13 651) v extrakčním činidle CAT (0,01 mol/l CaCl 2a 0,002 mol/l DTPA) při extrakčním poměru 1v:5v.VÝSLEDKY A DISKUSEFyzikální a chemické vlastnosti pěstebních substrátůRozdílné složení použitých pěstebních substrátů se <strong>pro</strong>jevilov jejich fyzikálních vlastnostech. Největší pórovitost mělysubstrát E bez přídavku minerálních komponentů a substrátyC a A s malým podílem jemného jílu. Největší množství dostupnévody obsahovaly substráty C, E a B. Nejmenší podílvzduchu měl substrát B (graf 1).100%80%60%40%20%0%A B C D EvzduchGraf 1 Podíl vzduchu, jednotlivých frakcí vody a pevné fázev pěstebních substrátech, LDV je lehce dostupná voda, HDV jehůře dostupná voda a ODV je obtížně dostupná vodaLDVHDVODVpevnáfáze
Na počátku pokusu měly všechny substráty dostatečnou zásobupřijatelných živin, rozdíly byly především v obsahu přijatelnéhodusíku. Hodnoty pH a elektrické vodivosti se u všechsubstrátů pohybovaly v přijatelném rozsahu (tab. 1). U prvoseneka kamzičníků byly substráty analyzovány také předrychlením. U obou druhů byl obsah přijatelných živin podstatněnižší než na začátku pokusu, rovněž tak hodnoty elektrickévodivosti. Hodnoty pH všech substrátů se mírně zvýšily.V tab. 2 jsou uvedeny hodnoty stanovené u prvosenek.Použité pěstební substráty se u testovaných druhů trvalek ne<strong>pro</strong>jevilystejně. U většiny, kromě kamzičníků (Doronicumorientale), průkazně ovlivnily rozměry rostlin a počty květů(tab. 3–10), přesto jejich vliv na kvalitu rostlin byl zanedbatelný.Výjimkou byly prvosenky a lomikámeny (viz níže).Tab. 1 Hodnota pH, elektrické vodivosti (EC) a obsah přijatelných živin v substrátechpřed sázením rostlinSubstrát pH EC mS/cmN-NH 4mg/lN-NO 3mgPmgKmgMgmgA 6,4 0,44 294 116 33 261 227B 6,2 0,43 180 75 48 208 274C 5,6 0,34 133 70 42 178 341D 5,3 0,34 213 81 39 162 302E 5,8 0,32 64 137 50 149 412Tab. 2 Hodnota pH, elektrické vodivosti (EC) a obsah přijatelných živin před rychlením v substrátukořenového balu prvosenek (Primula veris) pěstovaných venku (V) a ve skleníku (S)Substrát Kultura pH EC mS/cmN-NH 4mg/lN-NO 3mgA V 7,3 0,11 150 6 12 66 179B V 7,6 0,1 90 12 19 66 232C V 7,3 0,1 39 7 15 54 275D V 7,2 0,07 23 8 9 33 278E V 6,7 0,08 66 13 9 54 282A S 7,3 0,26 65 16 11 125 183B S 7,3 0,22 49 7 25 100 207C S 6,9 0,3 74 7 22 71 253D S 6,8 0,28 28 9 12 29 277E S 6,1 0,25 39 16 25 33 256PmgKmgMgmgErysimum × hybridum ‘Canaries’Skleníková kultura se hodnotila 4. 2. 2009 a trvala 29 týdnů,venkovní kultura se hodnotila 9. 3. 2009 a trvala 31 týdnů.Při konečném rozestavení byla hustota 35 rostlin na m 2u obou kultur. Rostliny, které <strong>pro</strong>dělaly chladovou fázi navenkovním stanovišti, byly větší (tab. 3), zároveň však mělyhustší a rovnoměrnější větvení a jejich květenství pravidelněnakvétala. Podobné výsledky uvádí i Hell (2007). Celkovětedy působily daleko lepším dojmem, než rostliny ze skleníkovékultury. Ty navíc měly mnoho velkých starých listů,které v období před nakvétáním žloutly a opadávaly. Rostlinyse musely před expedicí pracně čistit. (obr. 2)Saxifraga × arendsiiSkleníková kultura odrůdy ‘Highlander Rose’ se hodnotila9. 3. 2009 a trvala 26 týdnů, venkovní se hodnotila 10. 3.2009 a trvala 31 týdnů. Konečná hustota byla v obou případech74 rostlin na m 2 . Odrůda ‘Highlander Red’ se hod-Tab. 3 Erysimum × hybridum ‘Canaries’. Hodnoty označenéstejným písmenem se průkazně neliší na hladině významnostiP=0,05Varianta Výška (cm) Šířka (cm) Počet květenstvíSA 12,1 c 13,7 c 17,7200 aSB 14,0 b 13,3 c 16,1200 abcSC 10,5 d 11,1 d 17,1200 abSD 9,9 d 10,2 d 13,2000 dSE 10,7 d 10,6 d 15,3600 bcdVA 17,3 a 18,0 a 15,7083 abcVB 16,7 a 16,3 b 14,7391 cdVC 16,1 a 16,4 b 14,7917 cdVD 17,0 a 17,2 ab 14,2000 cdVE 17,5 a 16,6 b 14,1667 cdS 11,4 b 11,8 b 17,7200 aV 16,9 a 16,9 a 16,1200 b85
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3:
OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7:
(Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9:
Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12:
Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14:
(obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16:
Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18:
Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20:
Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22:
quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24:
Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26:
Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28:
Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30:
Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32:
Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34: Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35: Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39: poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41: Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43: lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47: Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51: ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57: začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62: Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64: Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66: nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67: MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80: pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82: Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83: Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 87 and 88: Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90: Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92: Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94: Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95: preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99: Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101: Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103: u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105: 104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107: 106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109: Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111: 110
- Page 112 and 113: Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115: Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117: palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119: na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121: také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128: Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.