(Fe-EDDHA) je z dostupných sloučenin nejstabilnější a působíi na silně vápenatých půdách (Reed, 1996; Tills, 1987).Také u primulí jsou dobré zkušenosti s přípravky obsahujícímivýše uvedený chelát, <strong>pro</strong> pravidelné přihnojování se doporučujekoncentrace 0,02 %, tedy 12 mg/l Fe (Strupf, 1999).Stabilita dietyléntriaminpentaacetátu železitého (Fe-DTPA)a hlavně etyléndiamintetraacetátu železitého (Fe-EDTA) jenižší (Reed, 1996; Tills, 1987), <strong>pro</strong>to jsou jejich účinky vesrovnání s Fe-EDDHA slabší (Fisher et al., 2003; Wik et al.,2006). Tyto sloučeniny jsou však levnější a používají se častěji.V případech, kdy je chloróza vyvolána vysokým pH substrátu,však nelze jednoznačně určit, zda se jedná pouze o deficitželeza. Obdobné příznaky má i deficit manganu (Marschner,1995). Mezi těmito dvěma prvky existuje antagonismus a příjemmanganu některými rostlinami je po ošetření cheláty železablokován (Ghasemi-Fasaei et al., 2003; Roomizadeh andKarimian, 1996; Smith et al., 2004b; Voogt and Sonneveld,2009; Wik et al., 2006; Ylivainio et al., 2004a,b). Zdá se tedy,že v těchto případech by se cheláty železa měly aplikovat spolus cheláty Mn.Cílem práce bylo zjistit, jak složení substrátu, vysoké hodnotypH substrátu a aplikace Fe a Mn v různé formě a koncentraciovlivní příjem živin a růst prvosenek Primula vulgaris.MATERIÁL A METODYPokus s rostlinami Primula vulgaris byl založen 11. 9. 2007.Mladé rostliny odrůdy Záře byly nasázeny do květináčů oprůměru 10 cm (objem 400 ml) do jednoho ze čtyř substrátů.Rašelinové substráty R6 a R15 obsahovaly 1 g/l rozpustnéhohnojiva PG mix (14 % N, 16 % P 2O 5, 18 % K 2O, 0,7% MgO, 0,09 % Fe-EDTA, 0,16 % Mn, 0,04 % Zn, 0,12% Cu, 0,03 % B, 0,2 % Mo) a dolomitický vápenec (85 %CaCO 3, 5 % MgCO 3) v dávce 6 g/l (R6), nebo 15 g/l (R15).Rašelinokůrový substrát K (60 % obj. rašeliny a 40 % obj.kompostované kůry) obsahoval 4 g/l dolomitického vápence,6 g/l dusičnanu amonného s vápencem (27,5 % N), 0,8g/l Fosmagu (26 % P 2O 5) a 0,25 g/l síranu draselného (50 %K 2O). Rašelinokůrový substrát s kompostem Z (60 % obj. rašeliny,30 % obj. kůry, 10 % obj. kompostu) obsahoval 2,5g/l dolomitického vápence a 0,4 g/l dusičnanu amonného svápencem.Po nasázení se rostliny až do konce října pěstovaly při teplotě(den/noc) 12/8 °C, potom se teplota snížila na 7/5 °C. V obdobíod 29. 9. 2007 do 25. 10. 2007 byly rostliny čtyřikrátpřihnojeny. Použity byly čtyři roztoky, které se lišily obsahema formou stopových prvků. Roztok B obsahoval pouze hlavníživiny (var. R6-B, R15-B, K-B, Z-B), ostatní kromě nich istopové živiny (v mg/l: 1,4 Fe, 0,8 Mn, 0,5 Zn, 0,2 Cu, 0,5B a 0,08 Mo). Roztok S obsahoval Fe, Mn, Zn a Cu ve forměsíranů (var. R6-S, R15-S), roztok C obsahoval Fe, Mn aZn ve formě citrátů, Cu jako síran (var. P6-C, P15-C), roztokE obsahoval Fe, Mn, Zn a Cu ve formě chelátů EDTA (var.R6-E, R15-E, K-E, Z-E). Bór a molybden byly ve všech roztocíchjako H 3BO 3a Na 2MoO 4. Všechny čtyři roztoky obsahovalyhlavní živiny: 300 mg/l N, 40 mg/l P, 500 mg/l K a 55mg/l Mg, tedy se zvýrazněným podílem draslíku. Pouze <strong>pro</strong>první dvě přihnojení rostlin v substrátech K a Z byla, vzhledemk podílu kůry v substrátech, zvolena odlišná koncentracemakroelementů: 380 mg/l N, 50 mg/l P, 330 mg/l K a 35mg/l Mg, se zvýšeným podílem dusíku.Část rostlin pěstovaných v substrátu R15 pravidelně přihnojovanýchroztokem obsahujícím pouze hlavní živiny (B) bylanavíc po přihnojování třikrát (1. 11., 18. 11. a 29. 11.) zalitaroztokem se zvýšeným obsahem Fe (90 mg/l) a Mn (30mg/l). Železo bylo ve formě Fe-EDTA (var. P15-B-E) neboFe-DTPA (var. P15-B-D), mangan vždy jako Mn-EDTA. Železobylo aplikováno spolu s manganem, vzhledem k tomu, žesamotná aplikace chelátů Fe by mohla způsobit deficit manganu(viz Úvod). V pokusu bylo 14 variant ve třech opakováníchpo 8 rostlinách. Přehled variant je uveden v tab. 1.Chemické vlastnosti komponentů a substrátů byly stanovenypodle evropských norem. Elektrická vodivost (EN 13 038),Tab. 1 Přehled variant6Varianta Substrát Vápenec(g/l)Forma Fe a Mnv roztoku <strong>pro</strong> přihnojováníForma Fe a Mnpři dodatečné aplikaciP6-B P6 6 - -P6-S P6 6 sírany -P6-C P6 6 citráty -P6-E P6 6 EDTA cheláty -P15-B P15 15 - -P15-B-E P15 15 - Fe-EDTA, Mn-EDTAP15-B-D P15 15 - Fe-DTPA, Mn-EDTAP15-S P15 15 sírany -P15-C P15 15 citráty -P15-E P15 15 EDTA cheláty -K-B K 4 - -K-E K 4 EDTA cheláty -Z-B Z 2,5 - -Z-E Z 2,5 EDTA cheláty -
hodnota pH (EN 13 037) a obsah přijatelného vápníku(EN 13 652) byly stanoveny ve vodním extraktu 1:5 vol:vol,ostatní přijatelné živiny v extrakčním činidle CAT (0,01mol/l CaCl 2a 0,002 mol/l DTPA) při extrakčním poměru1:5 vol:vol. Na konci pokusu (21. 12. 2007) byl změřenprůměr rostlin, byla stanovena čerstvá hmotnost a hmotnostsušiny, stupeň chlorózy byl porovnán vizuálně. Výsledky bylystatisticky vyhodnoceny analýzou rozptylu jednoduchéhotřídění s hladinou významnosti P=0.05 a Duncanovýmtestem (<strong>pro</strong>gram Unistat 4.53).Z každého opakování byly odebrány listy <strong>pro</strong> listovou analýzu.Rozemleté vzorky byly mineralizovány v mikrovlnnémrozkladném zařízení MLS 1200 firmy Mileston podle firemníhopostupu. Koncentrace P, K, Ca, Mg a stopových prvkůbyla stanovena na spektrometru (s indukčně vázanou plasmou)ICP – OES Trace Scan od firmy Thermo Jarrell Ash.Pro stanovení celkového obsahu N byly vzorky mineralizovány(podle Kjeldahla) v kyselině sírové s přídavkem selenu.Vlastní stanovení bylo <strong>pro</strong>vedeno kolorimetricky na průtokovémanalyzátoru SAN plus System od firmy Skalar s použitímdoporučené metodiky.VÝSLEDKY A DISKUSEPři zakládání pokusu měly substráty přiměřený obsah živin,pouze substrát s kompostem obsahoval více draslíku (tab. 2).Substrát s kůrou o<strong>pro</strong>ti rašelinovým substrátům měl méně dusíkuv přijatelné formě, pravděpodobně díky jeho imobilizaci.Složení substrátů (přídavek kompostované kůry nebo kompostu)a dávka vápence u rašelinových substrátů (6 nebo 15 g/l)ovlivnily výchozí hodnoty pH, složení substrátů ovlivnilo i obsahstopových prvků v přijatelné formě. Substráty K a Z s kůroua kompostem měly o<strong>pro</strong>ti rašelinovým vyšší obsah přijatelnéhoFe, Mn, Zn a B. Obsah Cu byl srovnatelný, obsah Mobyl vyšší v rašelinových substrátech. Strupf (1999) uvádí, žesubstrát by měl obsahovat 10–150 mg/l Fe (při použití vyluhovacíhočinidla CAT), všechny varianty tuto podmínku splňovaly(tab. 2).Na konci pokusu nebyly mezi substráty výrazné rozdíly v obsahuhlavních živin (tab. 3), obsah přijatelného dusíku, fosforua draslíku byl relativně nízký. Pouze v substrátu s kompostempřetrvával vysoký obsah draslíku a mírně vyšší obsahfosforu ve srovnání s rašelinovými a rašelinokůrovými substráty.O<strong>pro</strong>ti počátečnímu stavu se zvýšila hodnota pH. Zvýšenádávka vápence (15 g/l) zvýšila hodnoty pH nad 7,2. HodnotypH kolem 7,0 byly stanoveny u substrátů K a Z. Obsah přijatelnéhoFe, Mn, Zn a B byl ve všech substrátech vyšší než nazačátku pokusu a podobně jako na začátku pokusu byl vyššív substrátech K a Z než v rašelinových (tab. 2, 3).Hodnoty pH substrátu s dávkou vápence 15 g/l překračovalylimity, které doporučuje Grantzau (1991), přesto v žádnéz variant nebyly pozorovány příznaky chloróz. Rostliny R15-Bměly o<strong>pro</strong>ti rostlinám R6-B průkazně menší průměr, rozdílv sušině a čerstvé hmotnosti byl však neprůkazný (tab. 4). ZvýšenépH ovlivnilo obsah Fe, Mn, Cu a B v listech (tab. 5).Přídavek kůry (substrát K) a kůry spolu s kompostem (substrátZ) ovlivnil růst, o<strong>pro</strong>ti R6-B byly rostliny menší (průměr,čerstvá hmotnost, hmotnost sušiny) a kompaktnější, cožale nesnížilo jejich tržní kvalitu (tab. 4). Projevil se zde pravděpodobněvliv imobilizace dusíku i menší obsah vody snadnodostupné <strong>pro</strong> rostliny ve srovnání s rašelinovým substrátem.Jejich listy obsahovaly méně Fe a Mn, naopak více Ba při použití substrátu K i více Cu. Z hlavních živin byl stanovenvyšší obsah draslíku (tab. 5). Ani v těchto variantách sene<strong>pro</strong>jevily chlorózy, i když se pH substrátu ke konci pokusupohybovalo kolem hodnoty 7.Rozdílné složení roztoku <strong>pro</strong> pravidelné přihnojování neovlivniloobsah stopových prvků v listech rostlin pěstovanýchv rašelinovém substrátu R15 s vyšší dávkou vápence. Zvýšenýobsah Fe a Mn byl pozorován pouze po jejich opakovanédoplňkové aplikaci ve formě chelátů s EDTA (R12B-E)a především DTPA (R12B-D) (tab. 5). Také v obdobném pokusus petúniemi pouze doplňková zálivka roztokem o vyššíkoncentraci Fe a Mn zvyšovala obsah těchto prvků v listech(Šrámek, Dubský, nepublikováno). I tehdy byl zaznamenánvýraznější účinek Fe-DTPA než Fe-EDTA, což je v souladus obecně známou větší stabilitou Fe-DTPA v neutrálním a zásaditém<strong>pro</strong>středí o<strong>pro</strong>ti Fe-EDTA. Uvádí se, že při pH 7,5(pH substrátu R 15 ke konci tohoto pokusu) pouze 5 % Fez Fe-EDTA zůstává chelatizováno, navíc se nahrazuje jinýmikationty (Ca 2+ , Zn 2+ a Cu 2+ ), uvolňuje se a sráží. Na<strong>pro</strong>ti tomuza stejných podmínek je chelatizováno 60 % Fe z Fe-DTPA(Pestana et al., 2003; De Kreij, 1998; Tills, 1987; Reed, 1996).U rostlin pěstovaných v substrátech K a Z se aplikace stopovýchprvků v hnojivé závlaze (var. KE, ZE) <strong>pro</strong>jevila zvýšenímobsahu Fe v listech.ZÁVĚRYPři optimálním pH rašelinového substrátu postačovaly stopovéživiny obsažené v rašelině a dodané hnojivem PGmix (var.R6-B) a nebylo nutné dodávat je při přihnojování.Tab. 2 Chemické vlastnosti substrátů před výsadbou s rostlinami Primula vulgaris, OHS- objemová hmotnost suchého vzorku, obsahpřijatelných živin v substrátu, optimum <strong>pro</strong> rašelinové substrátyVar.OHSg/lpHECmS/cmNmg/lPmg/lKmg/lMgmg/lR6 103 5,5 0,34 196 57 166 135 86 11,3 2,3 3,42 1,79 0,14 0,071R15 106 6,6 0,37 159 42 149 140 125 10,1 4,4 2,89 1,70 0,10 0,069K 140 6,6 0,17 117 22 191 58 57 26,9 16,8 6,29 1,65 0,42 0,010Z 164 6,2 0,3 192 79 606 98 46 29,4 16,8 7,46 1,88 0,61 0,013Opt. 5,5-6,5 do 0,4 150–200 40–90 150–180 80–160 50–150 15–60 2–30 1–10 1–4 0,2–1 0,002–0,1Camg/lFemg/lMnmg/lZnmg/lCumg/lBmg/lMomg/l7
- Page 1 and 2: A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3: OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 8 and 9: Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12: Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14: (obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16: Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18: Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20: Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22: quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24: Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26: Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28: Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30: Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32: Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34: Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35: Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39: poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41: Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43: lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47: Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51: ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57:
začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60:
Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62:
Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64:
Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66:
nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67:
MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71:
in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73:
Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75:
heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78:
Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80:
pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82:
Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84:
Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86:
Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88:
Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90:
Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92:
Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94:
Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95:
preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99:
Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101:
Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103:
u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105:
104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107:
106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109:
Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111:
110
- Page 112 and 113:
Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115:
Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117:
palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119:
na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121:
také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128:
Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.