Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

začal buk plodit, první silnější semenné roky byly roky 1992a 1995. Od této doby plodí víceméně pravidelně (dle ústníhosdělení pracovníků chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerskéhory). Pravděpodobně z těchto důvodů se v nárostechbuku ve spodní etáži sledovaných porostů vyskytuje pouzevelmi malé množství buků starších cca 15 let.Cílem této práce bylo porovnání rozdílů mezi bukovou obnovoujednak na holé ploše oproti stavu pod zápojem mateřskéhoporostu, jednak mezi buky rostoucími jednotlivěoproti bukům rostoucím v přirozeně vzniklých skupinkáchve výše popsaných podmínkách imisně postiženého lesa. Výsledkypráce jsou využitelné pro koncepci dalšího studia patogenníchvlivů, jimiž je les v daných podmínkách ovlivňován.Zpracování a vyhodnocení výsledků bylo provedeno v rámciřešení Výzkumného záměru VÚKOZ, v.v.i., předmět řešeníVI, projekt 5062.MATERIÁL A METODIKATerénní práce probíhaly v lokalitě Paličník v Jizerských horách.Tato lokalita je situována do severní části Jizerských hor,na rozhraní původních relativně zachovalých bukových porostůa náhorních porostů smrkových, které plošně vlivemimisí odumřely. Geologickým podkladem jsou zde kyselé horniny,převážně granity. Převažujícími půdními typy jsou typyživinově chudé, především podzoly a kambizemě, v zamokřenýchoblastech oraganozemě. Roční úhrn srážek je 1 312 mm,roční teplotní průměr je 7,9 °C s průměrem nejchladnějšíhoměsíce –7,1 °C a nejteplejšího měsíce 16,3 °C (hodnoty proDesná-Souš) (Slodičák et al., 2005).V těchto porostech bylo vytyčeno 10 neoplocených trvalýchvýzkumných ploch (dále TVP) o rozměrech 24 × 24 m tak,aby zachytily všechny výše zmíněné typy porostů. Na TVPbyly zaměřeny polohy a dendrometrické veličiny všech dřevinpřesahujících výšku 30 cm. U jedinců bukového zmlazení bylyměřeny jejich výška a tloušťka kořenového krčku, v případěbukových skupin byly dále zjištěny jejich velikost a denzita.Zjištěné hodnoty byly porovnány pomocí analýzy variance.Porovnány byly výšky zmlazujících se buků a tloušťky jejichkořenového krčku ve vztahu k typu porostu, ve kterém se nacházely,především ve vztahu k velikosti korunového zápoje.Dále byly porovnávány tyto veličiny mezi buky rostoucímijednotlivě oproti bukům ve skupinách, zhodnoceny byly početnostibukového zmlazení.VÝSLEDKY A DISKUSEPoet jedinc/ha9000800070006000500040003000200010000Pod porostem Na holin Na holin se SMP0,3-0,5 0,5-0,7 0,7-0,9 0,9-1,1 1,1-1,3 1,3-1,5 1,5-1,7 1,7-1,9Výškový stupeGraf 1 Počty bukového zmlazení v rámci výškových stupňůPočetnost bukového zmlazeníPro jednotlivé TVP byly vypočteny četnosti veškerého bukovéhozmlazení. Hodnoty jeho biometrických veličin byly následněsetříděny podle výškových stupňů po 20 cm a mezirůznými typy porostů byly vzájemně porovnány. Zahrnutybyly veškeré buky o výškách mezi 0,3 a 1,9m (graf 1).Ze srovnání vyplývá, že na TVP, na nichž nedošlo k plošnémurozpadu mateřského porostu, se počty zmlazujících jedincůnejvíce přibližují přirozeným poměrům. Velikost korunovéhozápoje na těchto TVP je mezi 90 a 100%. Křivka početnostíjedinců bukového zmlazení v rámci výškových stupňůpřibližně klesá od nejvyšších početností v nízkých výškovýchstupních po nejnižší počty v nejvyšších výškových stupních.Celková početnost všech buků spodní etáže je zde nejvyššíze všech srovnávaných ploch a dosahuje počtu 23 520jedinců/ha. Stromy o výškách mezi 1,9 a 8 m se zde praktickynevyskytují.Na TVP, na nichž došlo k úhynu větších smrkových skupina které byly následně ponechány bez dalších větších zásahů,byly poměry značně odlišné. Celková početnost bukovéhozmlazení je 5 668 jedinců/ha. Křivka četností jedinců bukovéhozmlazení narůstá od nejnižších výškových stupňů, nejvyššíčetnosti jsou ve výškových stupních 1,1–1,3 a 1,3–1,5 m. Početjedinců mezi výškami 1,5 a 1,9 m je velmi nízký, nad toutovýškou nejsou žádní. Lze dovozovat, že dospělé buky uvolněnéze zápoje odumřelého smrku po ukončení imisní zátěževytvořily bohatou úrodu, z níž pochází většina zde se vyskytujícíchbuků dolní etáže. Toto bukové zmlazení spolu s bylinnýmpokryvem již v dalších letech neumožnily uchycenídalších, mladších jedinců a jeho početnost tak směrem k nižšímvýškovým stupňům klesá. Nad výškou 1,9 m se zde bukyprakticky nevyskytují s výjimkou několika starých jedincůz původního porostu.Na TVP, na nichž došlo k odumření smrku, jeho těžbě a následnýmvýsadbám náhradních dřevin, je celková početnostbukového zmlazení nejnižší – 4 763/ha. Jednoznačně nejvyššíchčetností v rámci výškových stupňů dosahuje buk na těchtoTVP ve stupních 0,7–0,9 a 0,9–1,1 m. Oproti předchozímutypu porostů se jedná o posun směrem dolů o dva výškovéstupně. Ani na těchto TVP se prakticky nevyskytují bukyvyšší než 1,9 m s výjimkou několika stromů původního porostu.Protože mezi počty mateřských stromů v obou typechporostů nejsou významnější rozdíly, je třeba hledat příčinu tohotojevu jinde.Významným rozdílem oproti předchozímu typu porostů jenepřítomnost rozpadajících se smrkových souší a naopak přítomnostvysazených smrků pichlavých. Stojící i padlé smrkovésouše mohou poskytovat porostu jakousi minimální ochranuproti abiotickým vlivům prostředí, popř. i proti zvěři. Jejichrozpadem dochází k uvolňování živin a mohou tedy podporovatrůst zmlazujících se jedinců. Naopak negativně sevůči bukovému zmlazení mohou projevovat výsadby smrku56