Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Někdy se dokonce vynechávají autoři jmen rostlin úplně (s tímse někteří odborníci neztotožňují a považují takové jméno zaneúplné). Kultivarová epiteta mají též své autory, ti se ovšemv běžné zahradnické praxi neuvádí téměř nikdy, jsou-li vůbecznámí. Bez uvedení jmen autorů výchozích přírodních taxonůby pak zápis celého jména vypadal následovně: Pinus uncinatasubsp. uncinata var. uncinata ‘Paradekissen’.Článek 7. 1. Kódu uvádí, že: „Jméno kultivaru (nebo skupiny)sestává ze jména rodu nebo nižší taxonomické jednotky,ke které je přiřazen, společně s epitetem kultivaru (nebo skupiny)“.Článek 19. 2. Kódu pak ještě rozvádí problematiku jmen kultivarůa říká: „Minimální požadavek při tvorbě jména kultivaruspočívá ve spojení kultivarového epiteta se jménem roduv latinské podobě nebo s rovnocenným národním jménemrostliny, kdy je národní jméno zcela jednoznačné. Kultivarmůže být přiřazen k taxonomické jednotce v ranku druhu.Může však být přiřazen i k jednotce nižší (např. k poddruhu[subsp.] nebo k varietě [var.]). Kultivarové epiteton pak můžebýt spojováno nejen se jménem v ranku druhu, ale i s ostatníminižšími jednotkami“.Druhá část článku 7.1. Kódu nám ještě doplňuje výše uvedenétvrzením, že: „Je možné psát jméno kultivaru různými rovnocennýmizpůsoby“.Jméno, které je zde uváděno jako příklad, lze psát v souladus Kódem všemi následujícími způsoby (vyjma možností zápisujiž zmíněných v příslušných odstavcích výše): Pinus uncinatasubsp. uncinata ‘Paradekissen’, Pinus uncinata ‘Paradekissen’,Pinus ‘Paradekissen’, borovice zobanitá ‘Paradekissen’atd.Z uvedených příkladů jasně vyplývá, že postačuje kultivarovéepiteton přiřadit k rodu, od kterého je odvozen. Ovšem pokudje známa druhová příslušnost kultivaru, nemělo by býtdruhové epiteton (z praktických důvodů) vynecháno. Způsobzápisu provedený bez druhového jména by byl na místěnapříklad u kultivarů některých hybridních taxonů (viz níže).Nejpoužívanější a zároveň nejpraktičtější způsob zápisu je Pinusuncinata ‘Paradekissen’. Takto uvedené jméno, nejčastějis českým překladem, který v praxi již zpravidla neuvádíepiteton kultivaru, můžeme nalézt na jmenovkách (viz obr.4) rostlin v botanických zahradách, zahradnických sbírkáchnebo i v jiných objektech podobného zaměření.Pinus uncinata subsp. uliginosa (Neumann) Businský – boroviceblatkaPinus uncinata Ramond ex DC. subsp. uliginosa (Neumann)Businský, Phyton (Horn) 46(1): 132. 2006 [18 Dec 2006];syn. P. hartenbergiensis Liebich, 1832.Tento poddruh představuje východní, jasně geograficky vymezenoučást celkového areálu druhu, který se vyskytuje pouzena území České republiky nebo nedaleko (do 30 km) zahranicemi našeho státu, tj. v Polsku, Německu a zcela okrajověv Rakousku. Lze jej tedy definovat jako subendemit ČR(Businský, 2008, 2009).Jedná se opět o monokormně rostoucí stromy s hustou korunou,ovšem s šiškami většinou méně zygomorfními a méněnež 4,5 cm dlouhými, s apofýzami na exponované straně vystouplýminebo protaženými do obvykle nízkého, šikmého,nepravidelně, často zaobleně pyramidálního útvaru. Jsou todřeviny výlučně rašelinných stanovišť v polohách pod 900 m(Businský, 2008, 2009).Při psaní jmen kultivarů borovice blatky pokračujeme ve stejnýchintencích jako u předchozího poddruhu.Pro výběr kultivaru, na kterém je možné demonstrovat jehozápis, sáhneme do nepřeberné škály neustále se zvyšujícíhopočtu čarověníků. I když je tato skupina z mnoha hledisekproblematická, borovice blatka a v podstatě celý druh Pinusuncinata, nám prozatím nenabízí jiné zajímavější formy nežzmíněné, tvarově do různé míry odlišné odchylky. Nyní odsunemestranou též fakt, že snad většina těchto taxonů, uváděnýchna trhu jako kultivary, nesplňuje stanovená pravidlaKódu.Hieke (2004) zmiňuje výpěstky M. Kostelníčka, vzniklé selekcípři pěstování roubovaných čarověníků z lokality PR Borkovickáblata nedaleko Soběslavi, a mezi jinými uvádí kultivar‘Borkovice WB’. Tato jihočeská lokalita představuje rašeliniště,značnou měrou ovlivněné poměrně nedávnou těžbou rašeliny,kde se nachází charakteristická populace Pinus uncinatasubsp. uliginosa, bez jakéhokoliv styku s dalšími borovicemiagregátu Pinus mugo (z borovic se vyskytuje na lokalitě ještěPinus sylvestris, která se s blatkou příležitostně kříží).V souladu s Kódem a jeho některými, výše jmenovanýmičlánky, může vypadat výsledná podoba zápisu jména uvedenéhotaxonu následovně: Pinus uncinata subsp. uliginosa ‘BorkoviceWB’ nebo Pinus uncinata ‘Borkovice WB’ (nevhodnějen Pinus ‘Borkovice WB’), případně borovice blatka ‘BorkoviceWB’ atd.Jako nejpraktičtější, podobně jako u předešlého poddruhu,se zdá být druhý způsob zápisu: Pinus uncinata ‘BorkoviceWB’. Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že podle použitéhozpůsobu psaní jména nelze bez znalosti širších souvislostí (zejménainformace o místě původu) poznat, k jakému poddruhuse prezentovaný kultivar vztahuje. Pro mnohé praktiky jetakovéto zjištění určitým únikem ze světa nepřehledných nomenklatorickýchpravidel, škarohlíd by mohl namítat, že je tozakrývání neznalosti, zanícený odborník může tvrdit, že nejlepšíje citace úplná. Ať už jsou pohnutky pro sympatii či antipatiijakékoliv, Kód naznačený způsob zápisu povoluje. Nadruhou stranu je též možné vybrat si kteroukoliv další možnost,jak jméno psát.Ať už je zvolen úplný nebo jakkoli zkrácený způsob citacejména podle výše zmíněných příkladů, nemělo by se pro blatkuv jakékoliv kategorii objevit jméno rotundata, které bylozařazeno do synonymiky P. uncinata subsp. uncinata. Veškerédůvody pro takové počínání přehledně shrnuje Businský (Businský,2009).Poznámka: Pokud je kultivar odvozený jednoznačně od monokormního(stromovitého) zástupce P. mugo agg., ale bez znalosti místa původu, nebo jelipřímo monokormní (např. pyramidální), měl by být přiřazen k P. uncinata(bez rozlišení poddruhu).Pinus mugo Turra – borovice klečPoléhavé, vystoupavé nebo vzpřímené keře nebo nízké ví-53