Základní taxonomické studium rodu Sorbus v České republicenení dnes ještě uzavřenou <strong>pro</strong>blematikou. Je známo několiklokálních, početně omezených populací, které vykazujícharakter hybridogenních druhů, ale vyžadují další základnístudium s podporou cytologických a molekulárně genetickýchdat. Situaci ještě komplikuje skutečnost, že některé našepřírodní populace jeřábů mají úzkou morfologickou vazbu najisté kulturní klony neznámého původu pěstované v České republice.Jejich analýzy by mohly přispět k objasnění některýchotázek týkajících se mikroevoluce a šíření určitých genotypův naší přírodě.PoděkováníStudium shrnuté v tomto článku bylo uskutečněno za finančnípodpory Ministerstva životního <strong>pro</strong>středí České republiky(viz SOD 58167/ENV/09, 3747/610/09).LITERATURABusinský, R. & Dostálek, J. (1998): Ochrana domácíhogenofondu ohrožených a ochranu vyžadujících dřevin.– 39 p., ms. [Oponovaná závěrečná zpráva <strong>pro</strong>jektuPPŽP/640/1/98, MŽPCR; depon. in Knihovna VÚKOZ,Průhonice.].Businský, R. & Dostálek, J. (2000): Výzkum domácíhogenofondu ohrožených a ochranu vyžadujících dřevina návrh na jejich aktivní ochranu. – 23 p., ms. [Oponovanáprůběžná zpráva <strong>pro</strong>jektu 0131 výzkumného záměruVÚKOZ 01 depon. in Knihovna VÚKOZ, Průhonice].Janda, P. (2006): Jeřáb džbánský (Sorbus gemella Kovanda)– novinky v rozšíření, ohrožení a ochraně druhu.Severočeskou Přírodou, Litoměřice, č. 38, s. 113–122.Jankun, A., Kovanda, M. (1988): Apomixis at the diploidlevel in Sorbus eximia. (Embryological studies in Sorbus3). Preslia, Praha, vol. 60, p. 193–213.Jeník, J. (1961): Alpinská vegetace Krkonoš, KrálickéhoSněžníku a Hrubého Jeseníku. Nakl. ČSAV, Praha.Kovanda, M. (1992): Sorbus L., jeřáb. In Hejný, S., B. Slavík,[eds.], Květena ČR, 3. Academia, Praha, s. 474–484.Kovanda, M. (1996a): New taxa of Sorbus from Bohemia(Czech Republic). Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich, vol.133, p. 319–345.Kovanda, M. (1996b): Observations on Sorbus in SouthwestMoravia (Czech Republic) and adjacent Austria I. Verh.Zool.-Bot. Ges. Österreich, vol. 133, p. 347–369.Kovanda, M. (1997a): A remarkable range extension forSorbus austriaca. <strong>Acta</strong> Mus. Moraviae, Sci. Nat. 81 (1996),1/2, p. 193–204.Kovanda, M. (1997b): Observations on Sorbus in SouthwestMoravia (Czech Republic) and adjacent Austria II. Verh.Zool.-Bot. Ges. Österreich, vol. 134, p. 305–316.Kovanda, M. (1998a): Jeřáby (Sorbus) v Národním parku46Podyjí. Příroda, Praha, č. 12, s. 99–108.Kovanda, M. (1998b): Sorbus sudetica in the Karkonosze Mts.(Poland). Thaiszia, J. Bot., vol. 8, p. 137–140.Kovanda, M. (1999): Jeřáby (Sorbus) České republiky a jejichochrana. Příroda, Praha, č. 15, s. 31–47.Kovanda, M. (2002): Sorbus L., jeřáb. In Kubát, K. & al.,[eds.] Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha,s. 383–386.Lepší, M., Vít, P., Lepší, P., Boublík, K. & Suda J. (2008):Sorbus milensis, a new hybridogenous species fromnorthwestern Bohemia. – Preslia, vol. 80, p. 229–244.Lepší, M., Vít, P., Lepší, P., Boublík, K., Kolář, F. (2009):Sorbus portae-bohemicae and Sorbus albensis, two newendemic apomictic species recognized based on a revisionof Sorbus bohemica. Preslia, vol. 81, p. 63–89.Rehder, A. (1927): Manual of cultivated trees and shrubshardy in North America exclusive of the subtropical andwarmer temperate regions. Macmillan Co., New York.Rehder, A. (1949): Bibliography of Cultivated Trees andShrubs hardy in the cooler temperate regions of thenorthern hemisphere. The Arnold Arboretum of HarvardUniv., Jamaica Plain, Massachusetts.Schneider, C. K. (1906): Illustriertes Handbuch derLaubholzkunde, Band 1, Teil 5. Gustav Fischer, Jena.Svoboda, A. M. (1981): Introdukce okrasných listnatýchdřevin. Studie ČSAV, č. 12, Academia, PrahaSvoboda, P., et al. (1967): Zprávy botanické zahrady ČSAVPrůhonice. Průhonice.Šefl, J. (2007): Jeřáby na Podyjí (Rowans in the PodyjíNational Park). Thayensia (Znojmo), vol. 7, p. 121–151.Úradníček, L., Maděra, P., Kolibáčová, S., Koblížek, J., Šefl J.(2001): Dřeviny České republiky. Matice Lesnická, Písek.Rukopis doručen: 31. 8. 2009Přijat po recenzi: 3. 9. 2009
<strong>Acta</strong> Pruhoniciana 93: 47–50, Průhonice, 2009NÁLEZ PINUS × NEILREICHIANA (= P. SYLVESTRIS × P. NIGRA) NAPŘÍRODNÍM STANOVIŠTI V SEVERNÍCH ČECHÁCHDISCOVERY OF PINUS × NEILREICHIANA (= P. SYLVESTRIS × P. NIGRA) ATA NATURAL SITE IN NORTHERN BOHEMIARoman BusinskýVýzkumný ústav <strong>Silva</strong> <strong>Taroucy</strong> <strong>pro</strong> <strong>krajinu</strong> a okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové nám. 391, 252 43 Průhonice, businsky@vukoz.czAbstraktPinus × neilreichiana (= P. sylvestris × P. nigra) je jedním z nejvzácnějších známých přírodních mezidruhových kříženců rodu.Byl však vícekrát nalezen spontánně vzniklý v lesnické kultuře nebo vytvořen uměle. Cílem práce je podat informace o jeho novémobjevu na přírodním stanovišti v severních Čechách, kde kříženec vznikl spontánně mezi potomstvem rodičů kulturníhopůvodu. Po analýze literárních údajů byla shrnuta historie nálezů tohoto křížence. Nově objevený hybridní jedinec byl porovnáns typovým materiálem P. × neilreichiana a synonyma P. × permixta a také s dokladovým materiálem několika vysazených jedincůstudovaných autorem v maďarském Kamoni Arboretum a v Průhonicích u Prahy. Závěrečné zjištění povrzuje domněnkuo výjimečnosti Pinus × neilreichiana v přírodních populacích rodičů a na druhé straně občasný spontánní výskyt v lesníchkulturách, kde lze předpokládat jeho přehlížení.Klíčová slova: Pinus × neilreichiana, historie, spontánní kříženec, ČechyAbstractPinus × neilreichiana (= P. sylvestris × P. nigra) is one of the rarest natural hybrids of the genus, however, it has been foundmany times as spontaneously arisen in forestry cultivation or artificially <strong>pro</strong>duced. The objective of the study is to bring aninformation about its new discovery at a natural site in northern Bohemia among spontaneous offsprings of parents of culturalorigin. History of discoveries of this hybrid was summarized on the basis of the literary data analysis. The newly discoveredhybrid individual was compared with the type material of P. × neilreichiana and of the synonym P. × permixta, and also withthe herbarium evidence of several planted individuals studied by author at Hungarian Kamoni Arboretum and at Průhonicenear Prague. All gathered data confirms a hypothesis that P. × neilreichiana is an extremely rare hybrid in natural populationsof parents, however, it occurrs occasionally in forestry cultivation where arose spontaneously and can be overlooked.Key words: Pinus × neilreichiana, history, spontaneous hybrid, BohemiaÚVODMezidruhové křížence borovic (rod Pinus L.) lze rozdělit dotří skupin podle jejich původů: přírodní, spontánně pouzev kultuře vzniklí a záměrně vytvoření (podrobněji viz Businský,2008). Kříženci druhé skupiny, tj. spontánně vzniklí, aleznámí pouze z kultury, vznikají mezi příbuznými druhy s geografickyvzdálenými přírodními areály. Může však existovatkvalitativní přechod mezi první a druhou skupinou, kdy kříženecvznikne spontánně na přírodním stanovišti ve smíšenépopulaci rodičovských druhů, která je sice sekundárně spontánní,ale byla založena uměle. Pak přicházejí v úvahu ještě varianty,kdy uměle založený zakladatelský porost (nebo vysazenánepočetná skupina či jedinec, mateřské <strong>pro</strong> sekundární populacinebo přímo křížence) spadá do přirozeného areálu jednohonebo obou rodičovských druhů, případně zda je či neníznáma <strong>pro</strong>venience výsadby. Také je možná varianta, při kterépříslušný mezidruhový kříženec vznikne spontánně v důsledkukontaktu výsadeb rodičů, ale není znám z přirozené populacerodičovských druhů, které jsou geograficky nebo alespoňgeneticky parapatrické (v možném genetickém kontaktuvzhledem k přenosu pylu na určitou vzdálenost), což je případkřížence P. tabuliformis Carrière a P. sylvestris L. (Businský,2008: 98), zjevně nesprávně popsaného jako P. × litvinoviiL. V. Orlova.Přírodní křížence, resp. hybridní kombinace borovic je dálemožné rozdělit podle frekvence výskytu na ty, které vytvářejírelativně početné hybridní populace na příhodných lokalitách,a ty, které známe jen jako velmi vzácně nalézané jednotlivéjedince. Kříženci vytvářející početné hybridní populacese obvykle vyznačují velkým rozsahem variability s výskytemmorfotypů blízkých jednomu až druhému rodiči a množstvímpřechodných morfotypů, často s rekombinací rodičovskýchznaků. Takovéto hybridní roje vznikají vlivem frekventovanéhozpětného až vícenásobně zpětného křížení a mohou se někdy(často po snížení toku genů s jedním z výchozích rodičovskýchdruhů) postupně stabilizovat vlivem introgrese, takžejsou někdy uváděni jako hybridní druhy bez symbolu křížku.Příkladem takového křížence vytvářejícího alespoň některépopulace introgresního charakteru (viz Watano et al., 2004;Businský, 1999: 57) může být Pinus × hakkodensis Makino (=P. parvifl ora Siebold & Zucc. × P. pumila (Pall.) Regel), japonskýtaxon z podrodu Strobus, někdy nevhodně uváděný jakosamostatný druh, tj. bez symbolu křížku (Farjon, 2005). Charakteristickýmpříkladem křížence borovic vytvářejícího častésmíšené hybridní populace s oběma rodičovskými druhy jeP. rhaetica Brügger (= P. uncinata Ramond ex DC. P. sylvestrisL.), obzvláště pak její východní hybridní poddruh P. × rhaeticaBrügger nothosubsp. digenea (Beck) K. Richt.(= P. uncinatasubsp. uliginosa (Neumann) Businský × P. sylvestris), běž-47
- Page 1 and 2: A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3: OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7: (Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9: Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12: Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14: (obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16: Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18: Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20: Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22: quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24: Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26: Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28: Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30: Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32: Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34: Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35: Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39: poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41: Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43: lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51: ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57: začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62: Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64: Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66: nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67: MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80: pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82: Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84: Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86: Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88: Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90: Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92: Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94: Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95: preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99:
Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101:
Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103:
u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105:
104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107:
106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109:
Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111:
110
- Page 112 and 113:
Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115:
Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117:
palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119:
na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121:
také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128:
Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.