Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

firmy AGRO CS Česká Skalice:A (RKS II): 45 % obj. světlé borkované rašeliny (frakce 0–20mm), 35 % obj. tmavé frézované rašeliny (0–20 mm), 20 %obj. kompostované kůry (0–15 mm), 50 kg/m 3 jemného jílu(0–2 mm), 2,5 kg/m 3 vápence, 1 kg/m 3 hnojiva PG Mix a 0,5kg/m 3 NP hnojiva.B (substrát pro trvalky s liadrainem): 70 % obj. světlé borkovanérašeliny (0–20 mm), 20 % obj. liadrainu (drcený expandovanýjíl, 0–10 mm), 10 % obj. písku, 50 kg/m 3 jemnéhojílu (0–2 mm), 3,5 kg/m 3 vápence a 1,5 kg/m 3 hnojivaPG Mix.C (RS II s jemným jílem): 70 % obj. světlé borkované rašeliny(0–20 mm), 30 % obj. tmavé frézované rašeliny (0–20 mm),50 kg/m 3 jemného jílu (0–2 mm), 4 kg/m 3 vápence a 1,5 kg/m 3 hnojiva PG Mix.D (RS II s hrubým jílem): 55 % obj. světlé borkované rašeliny(0–20 mm), 25 % obj. tmavé frézované rašeliny (0–20 mm),20 % obj. (200 kg/m 3 ) hrubého jílu (20–40 mm), 1 kg/m 3 vápence,1,5 kg/m 3 hnojiva PG Mix.E (rašelinový kontejnerovací substrát): 70 % obj. světlé borkovanérašeliny (0–20 mm), 30 % obj. tmavé frézované rašeliny(0–20 mm), 5 kg/m 3 vápence a 1,5 kg/m 3 hnojiva PG Mix.Porovnávala se skleníková kultura (S), kdy byly rostliny po celoudobu umístěny ve skleníku (růstová fáze, chladová fáze,rychlení), a venkovní kultura (V), kdy byly rostliny ve skleníkupouze krátce po nasázení a pak až do počátku rychleníbyly na venkovní ploše, rychlení probíhalo ve skleníku. Primulaveris L.‘Cabrillo’, Saxifraga × arendsii Engl. ‘HighlanderRose’‚ Erysimum × hybridum Bergm. ‘Canaries’, Doronicumorientale Hoffm. ‘Leonardo’ a ‘Leonardo Compact’ se testovalyve skleníkové i venkovní kultuře, Aubrieta × cultorumBergm. ‘Royal Blue’ a ‘Royal Violet’ a Saxifraga × arendsiiEngl. ‘Highlander Red’ pouze ve skleníkové kultuře.Nakoupené mladé rostliny pro venkovní kulturu byly nasázenydo plastových květináčů o průměru 10 cm dne 31. 7. 2008(31. týden), pouze Primula veris o dva týdny později (13. 8.).Na venkovní plochu byly přeneseny 28. 8. a rozestavěny v hustémsponu 100 rostlin na m 2 .V týdenních intervalech až do konce září se čtyřikrát přihnojilyroztokem Kristalonu bílého (15 % N, 5 % P 2O 5, 30 %K 2O, 3 % MgO). Rostliny pro skleníkovou kulturu se sázely11. 9. 2008 (výjimka Erysimum 31. 7. 2008) a až do počátkurychlení byly rostliny v hustém sponu 100 rostlin na m 2 .Teplota ve skleníku byla nastavena zpočátku na (14–16 °C)a od 3. 12. do začátku rychlení probíhala chladová fáze, přisnížené teplotě 4–6 °C. Rostliny byly dvakrát přihnojeny roztokemhnojiva Kristalon bílý (3. 10. a 10. 10.).Rychlení všech rostlin probíhalo jednotně ve skleníku od22. 1. 2009, teplota byla nastavena na 6–8 °C a od 3. 2. 2009na 8–10 °C. Po zvýšení teploty byly rostliny pravidelně přihnojoványv týdenních intervalech, dvakrát roztokem Kristalonumodrého (19 % N, 6% P 2O 5, 20% K 2O, 3% MgO)a dvakrát roztokem Kristalonu bílého. Erysimum bylo hnojenopouze dvakrát (Kristalon modrý, bílý). Podle vzrůstnostibyly rostliny rozestavovány.84Hodnocení jednotlivých druhů proběhlo v době, kdy nakvetlaalespoň polovina rostlin, rostliny předpěstované venku a veskleníku se hodnotily v různých termínech. Zjišťovaly se velikostníukazatele (výška rostliny, největší šířka a kolmá šířka, zekterých se vypočetla průměrná šířka) a počet květů nebo květenství(rozkvetlé, nerozkvetlé). Naměřené hodnoty byly statistickyvyhodnoceny analýzou rozptylu a Duncanovým testemna hladině významnosti P=0,05 (program Unistat 4.53).Fyzikální vlastnosti pěstebních substrátů: objemová hmotnost,obsah vody a vzduchu byly stanoveny ve standardních5,3 cm vysokých válečcích (EN 13041). Na pískovém tankuse měřily retenční křivky (závislost obsahu vody na vodnímpotenciálu) v rozsahu od –0,23 do –10 kPa. Příprava a sycenívzorků probíhalo podle evropské normy EN 13041. Hustotapevných částic nutná pro výpočet pórovitosti byla stanovenapomocí pyknometru (podrobný popis přípravy vzorků a stanoveníretenčních křivek viz Dubský, Šrámek, 2009).Z naměřených hodnot byl vypočten obsah vzduchu a podíljednotlivých kategorií vody podle dostupnosti rostlinám (DeBoodt et al., 1974): obsah vzduchu jako rozdíl mezi pórovitostía obsahem vody při vodním potenciálu –1 kPa, snadnodostupná voda jako množství vody, které se uvolní při poklesuvodního potenciálu z –1 na –5 kPa, hůře dostupná voda jakomnožství vody, které se uvolní při poklesu vodního potenciáluz –5 na –10 kPa. Obsah vody stanovený při –10 kPa se potompovažoval za obtížně dostupnou vodu.Chemické vlastnosti substrátů byly stanoveny podle evropskýchnorem, elektrická vodivost (EN 13 038) a hodnota pH(EN 13 037) ve vodním extraktu 1v:5v, obsah přijatelných živin(EN 13 651) v extrakčním činidle CAT (0,01 mol/l CaCl 2a 0,002 mol/l DTPA) při extrakčním poměru 1v:5v.VÝSLEDKY A DISKUSEFyzikální a chemické vlastnosti pěstebních substrátůRozdílné složení použitých pěstebních substrátů se projevilov jejich fyzikálních vlastnostech. Největší pórovitost mělysubstrát E bez přídavku minerálních komponentů a substrátyC a A s malým podílem jemného jílu. Největší množství dostupnévody obsahovaly substráty C, E a B. Nejmenší podílvzduchu měl substrát B (graf 1).100%80%60%40%20%0%A B C D EvzduchGraf 1 Podíl vzduchu, jednotlivých frakcí vody a pevné fázev pěstebních substrátech, LDV je lehce dostupná voda, HDV jehůře dostupná voda a ODV je obtížně dostupná vodaLDVHDVODVpevnáfáze