Tab. 1 Seznam všech zkoušených taxonů na porostním okrajiTaxonVýskyt Lokalizace Vysazený Rok výsadbyRod Druh Kultivar/Subsp./Syn.v r. 2009 v rámci Remízu početAnemone sylvestris 10 1986Antennaria plantaginifolia J 2 1984Antennaria parvifolia A. aprica 2 1985Aster amellus JV, J, V 25 1984Bergenia × hybrida (bez bližší specifikace) V 16 1984Buglossoides purpurocaerulea Lithospermum1 1984purpureocaeruleumCampanula alliariifolia J 2 1985Campanula bononiensis JV 20 1985Carex humilis J 6 1984Carex montana V 24 1984, 1986Carex ornithopoda ‘Variegata’ JV 6 1984Catananche caerulea J, Z 24 1984, 1985Centranthus ruber Z 12 1983Coronilla orientalis C. cappadocica 4 1985Coronilla emeroides C. emerus subsp.Z 1 1985emeroidesDigitalis ferruginea × JV, J, V 36 1983, 1984, 1985Digitalis lanata Z 6 1984, 1985Echium russicum E. rubrum 4 1985Epimedium × rubrum E. alpinum var.× V 47 1984, 1986rubrumEryngium giganteum 2 hnízda 1984Euphorbia polychroma E. epithymoides × J, Z 11 1984Filipendula vulgaris F. hexapetala 1 1984Geranium macrorrhizum × JV, SV, V 11 1984Geranium macrorrhizum ‘Album’ 10 1986Geranium macrorrhizum ‘Ingwersen‘s Variety’ 3 1986Geranium macrorrhizum ‘Spessart’ 3 1986Geranium sanguineum × J, Z 9 1984Grindelia squarrosa 8 1985Heuchera × brizoides 20 1984, 1985Inula ensifolia Z 3 1984Inula salicina 8 1985Iris × barbata 4 1984Iris ‘Piona’ × J 4 1984Iris ‘Goldvlies’ × Z 4 1984Koeleria glauca Z 13 1984Koeleria macrantha K. gracilis Z 18 1984Koeleria pyramidata K. cristata J, Z 30 1984Luzula nemorosa 30 1986Luzula nivea 10 1986Lychnis chalcedonica 1 1985Lychnis coronaria Agrostemma coronaria × JV, J, Z 51 1983, 1984Lychnis fl os-jovis Agrostemma fl os-jovis × J, Z 45 1983, 1984Malva moschata 10 1985Morina longifolia Z 12 1984, 198592
Oenothera glazioviana O. erythrosepala J 2 1984Phlomis tuberosa × Z 16 1984, 1985Phlomis sp. zřejmě také P. tuberosa × J, Z 7 1984, 1985Potentilla alba Z 3 1984Salvia nemorosa 4 1984Salvia aethiopis Z 7 1984, 1985Seseli hippomarathrum 6 1985Stipa calamagrostis Achnantherum1 1985calamagrostisVeronica offi cinalis J 6 1984Waldsteinia fragarioides 15 1985Vysvětlivky k tab. 1 – Lokalizace v rámci remízu (strana): J – jižní, Z – západní, V – východní, JV – jihovýchodní, SV – severovýchodní; označení SVa JV udává polohu výsadeb v rozích těchto stran, v textu toto upřesnění není rozlišováno.‘Spessart’), které se navzájem <strong>pro</strong>rostly, v roce 2009 vytvářírostliny několik kompaktních, hustých porostů o rozloze ccaněkolika m², rozrůstá se podzemními oddenky.Geranium sanguineum – výsadba na stanoviště v roce 1984,vysazeno na jižní a západní straně, vysazeno 9 ks rostlin, jednalose o nepravidelné odnože bez balu, v roce 2009 několikmálo rostlin přežívá ve stávající vegetaci přistíněné vzrostlýmkeřem, nešíří se do okolí.Iris ‘Goldvlies’ (stará sorta, diploidní) – výsadba na stanovištěv roce 1984, vysazeno na jižní straně, vysazeny 4 ksrostlin, u obou kultivarů kosatců se jednalo o slabší oddenkyse 2–3 terminály, v roce 2009 spolu s dalším kosatcem(I. ‘Piona’) tvoří několik větších, řídkých skupin, 2 květnístonky v roce 2009.Iris ‘Piona’ (skupina media) – výsadba na stanoviště v roce1984, vysazeno na jižní straně, vysazeny 4 ks rostlin, v roce2009 spolu s dalšími kosatci tvoří několik větších skupin,3 květní stonky v roce 2009 (kosatce určeny dle Opatrná,1974).Lychnis flos-jovis – výsadba na stanoviště v letech 1983a 1984, vysazeno na jižní a západní straně, vysazeno 45 ksrostlin, v roce 2009 na obou lokalitách desítky kvetoucíchi nekvetoucích rostlin, úspěšně se šíří semeny, spolu s Lychniscoronaria nejnápadnější a nejhojnější rostliny.Lychnis coronaria – výsadba na stanoviště v letech 1983a 1984, vysazeno na jižní a západní straně, vysazeno 51 ksrostlin, v roce 2009 se vyskytují na všech lokalitách stovkykvetoucích i nekvetoucích jedinců, velice úspěšně se šíří semeny,rostliny se objevují i hlouběji v porostu a úspěšně vytrvávái v pravidelně sečeném trávníku v okolí, jedná se o nejvitálnějšírostlinu ze všech zde zkoušených.Phlomis tuberosa – výsadba na stanoviště v letech 1984a 1985, vysazeno na jižní a západní straně, vysazeno 23 ksrostlin, v roce 2009 na obou lokalitách nalezeno 5 jedinců,nešíří se do okolí, stanoviště je v současné době téměř zcela zastíněnovzrostlými keři.Mimo taxony uvedené v tab. 1 se v porostním okraji (na východnístraně) vyskytuje také Digitalis purpurea, který se semdostal z okolních výsadeb a úspěšně zde přežívá a dále se přesévá.Na jižní straně se také vyskytuje několik jedinců Erigeron(zřejmě E. speciosus) neznámého původu.Do porostu Remízu byl ing. M. Opatrnou vysázen v 80.letech 20. stol. také Eranthis hyemalis. Byl vysazen jedenmenší trs, v současné době se na místě původní výsadby nalézákolonie těchto talovínů zabírající 1–2 m 2 . Tento taxon všaknebyl do sledování zahrnut. Na okraj Remízu byl v průběhu80. let 20. stol. vysazen ing. E. Petrovou blíže nespecifikovanýsortiment cibulovin. Tyto výsadby však nebyly systematickyzaznamenány a zhodnoceny. Z těchto výsadeb přežil dodnespouze Hyacinthoides hispanica.Názvosloví rostlin bylo upraveno dle Hoffmana (2005).DISKUSEVýsledky zde předloženého dlouhodobého pokusu ukazují, žeje možno nalézt rostliny, které se dají použít <strong>pro</strong> tento typextrémního stanoviště, vydrží zde velmi dlouhou dobu a vyžadujíminimum péče. Jak již podrobně rozebírá Jorgensen,Hitchmough, Calvert (2002), Martinek (2004), estetický přínoskvetoucích i nekvetoucích rostlin <strong>pro</strong> tato místa v parcíchje významný, přesto značně nedoceněný. Samotné estetickéhodnocení a srovnávání mezi jednotlivými typy výsadebnebylo součástí tohoto pokusu. Samozřejmě, že vysadit rostlinymimo ohraničený záhon neznamená, že se o tyto rostlinynikdo nestará či se dále nekontrolovatelně šíří do okolí.„Zplaňování“ trvalek je v podstatě nalezení vizuálně atraktivníchrostlin, které jsou dostatečně konkurenčně schopné, žepřežijí na stanovišti, ale zároveň nejsou natolik agresivní, abyse z nich staly rostliny invazivní. Pokud se naleznou rostliny,které těmto zásadám odpovídají, lze předpokládat minimálnínáklady na údržbu takto vytvořeného květnatého okraje porostu.A právě pochopení vlastností stanoviště a nároků rostlinje v tomto ohledu klíčové. Obrovská variabilita městského<strong>pro</strong>středí a také rostlin dává nekonečné množství potenciálněatraktivních kombinací.Samozřejmě používání tohoto typu výsadeb má své rizika.Především je nutno zmínit možnost zavlečení či spíše rozšířenípotenciálně invazivních rostlin. Tomuto se lze vyhnoutvíce opatřeními. Nesázet rostliny, o kterých je jejich agresivitajiž známa (Solidago canadensis, Reynoutria japonica, Impatiensglandulifera aj.), či je zde předpoklad <strong>pro</strong> zplanění. Výsadbytohoto typu omezit na <strong>pro</strong>středí městské, v parcích vysazovatpouze na místa, která nejsou ve styku s volnou kraji-93
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3:
OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7:
(Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9:
Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12:
Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14:
(obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16:
Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18:
Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20:
Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22:
quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24:
Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26:
Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28:
Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30:
Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32:
Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34:
Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35:
Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39:
poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41:
Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43: lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47: Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51: ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57: začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62: Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64: Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66: nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67: MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80: pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82: Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84: Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86: Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88: Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90: Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91: Popis stanovištěDendrologická za
- Page 95: preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99: Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101: Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103: u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105: 104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107: 106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109: Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111: 110
- Page 112 and 113: Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115: Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117: palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119: na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121: také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128: Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.