Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

pichlavého svou konkurencí a v úvahu je možné brát také jejichnegativní působení na stanoviště. Ovšem i tyto výsadbyposkytují přirozenému náletu určitou ochranu.Vlastnosti bukového zmlazeníPorovnání výšek buků rostoucích jednotlivě s buky rostoucímive skupinkách ukazuje, že ve všech třech typech porostů,které se zde vyskytují, dosahují jednotlivě rostoucí buky vyššíchhodnot (graf. 2). Nejmarkantnější je tento rozdíl na TVPs umělou výsadbou smrku pichlavého. Možným důvodem jerozdílný původ bukového zmlazení. Menší část jednotlivě rostoucíchbuků pravděpodobně pochází z umělé výsadby, naopaku skupin buků lze předpokládat jejich přirozený původ.Přesné počty výsadeb se nepodařilo dohledat.Důvod lze hledat ve zmíněném různém původu buků na různýchTVP. Znamenalo by to, že jednotlivě rostoucí buky vyskytujícíse na plochách bez korunového zápoje jsou buky vysazenéa že tyto výsadby dosahují lepších přírůstů než přirozenýnálet. Pod hustým korunovým zápojem se prakticky jednotlivěrostoucí buky nevyskytují – jedná se o více či méněsouvislé skupiny bukového nárostu. Z předchozího srovnáníjednotlivě a skupinovitě rostoucích buků vyplývá, že skupinkyodrůstají pomaleji. Lze tedy usuzovat, že pod porostem bukovézmlazení dosahuje v průměru nižších přírůstů v důsledkutoho, že roste právě ve skupinách.Naopak s Košuličovými (Košulič, 2008) závěry jsou tyto výsledkyv souladu. Ve skupinách rostoucí buky vyvíjející se podzápojem mateřského porostu odpovídají Košuličovým genetickýmK-stratégům, jejichž účast v porostu je velmi žádoucí.Naopak jednotlivě rostoucí jedinci by byli rychleji rostoucír-stratégové, jejichž odolnost a další důležité vlastnosti jsounižší.H buku jednotlivH skupin bukuVýška (m)1,81,61,41,210,80,60,40,20Graf 2 Srovnání průměrných výšek buků rostoucích jednotlivěs buky rostoucími ve skupinách v jednotlivých typech porostůVýsledkem porovnání průměrných výšek buků (jednotlivěrostoucích i ve skupinkách) mezi jednotlivými typy porostůje zjištění, že nejvyšších výšek dosahují buky na plochách sestojícími smrkovými soušemi (0,995 m) a na plochách s výsadbamismrku pichlavého (1,036 m), tedy na plochách s velminízkým korunovým zápojem (graf. 3). Tyto výsledky jsouv rozporu se zjištěním Remeše, který tvrdí, že bukový nárostpod zápojem se celkově vyvíjí lépe a s většími přírůsty, než naholé ploše (Remeš et al., 2004).Výška (m)1,210,80,60,40,20Bez zásahu, holina Bez zásahu, pod zápojem Po odtženíTyp porostuBez zásahu,holinaBez zásahu,pod zápojemTyp porostuPo odtženíGraf 3 Srovnání průměrných výšek bukového zmlazení v jednotlivýchtypech porostůZÁVĚRPřirozená obnova buku i v imisně postiženém prostředí Jizerskýchhor je možná. Buk je v těchto podmínkách schopenzmlazení a fruktifikace, nálety poměrně dobře odrůstajína holých plochách i pod korunovým zápojem. Tento přirozenýnálet je převážně tvořen různě velkými skupinkami bukůa částečně jednotlivě rostoucími buky. Skupinky zmlazení odrůstajípomaleji než jednotlivě rostoucí buky jak na volné ploše,tak pod korunovým zápojem. Tento fakt může být způsobovánvzájemnou konkurencí uvnitř skupin, což lze hodnotitjako pozitivní jev; autoselekcí tak dochází k výběru odolnějšíchjedinců, kteří mohou být vhodným základem stabilníhoporostu, a je vhodné tyto skupinky pěstebně podporovat.PoděkováníPráce byla dokončena v ramci řešení Výzkumného záměruVÚKOZ, v.v.i., předmět řešení VI, projekt 5062.LITERATURAKošulič, M. (2002): Dobročský prales – zdroj poučení prohospodářský les blízký přírodě. Lesnická práce, roč. 81, č.3, s. 114–116.Košulič, M. (2008): Přírodě blízké lesnictví. Alternativníinternetový lesnický časopis. [cit. 2008-11-17]. Dostupnéna http://prirozenelesy.cz//node/2.Remeš, J., Ulbrichová, I., Podrázský, V. (2004): Využitípodsadeb a meliorace půdy při umělé obnově bukem.Lesnická práce, roč. 83, č. 9, s. 12–13.Slodičák, M. et al. (2005): Lesnické hospodaření v Jizerskýchhorách. [Forestry management in the Jizerské hory Mts.].Hradec Králové, Lesy České republiky; Jíloviště-Strnady,VÚLHM, s. 21–31, ISBN 80-86461-51-3.Šindelář, J. (1998): Přirozená obnova lesních porostů v Českérepublice. [cit. 2009- 10-13]. Dostupné na http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1536/139/.Rukopis doručen: 13. 10. 2009Přijat po recenzi: 5. 11. 200957