Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

lze nalézt habituálně nejlépe vyvinuté jedince. Rovněž můžemekonstatovat, že taxon jeví schopnost aktivně pronikat donepůvodních pozměněných stanoviš ť (okraje zpustlých sadůa chatové osady, křoviny), na kterých byl pozorován výskytmladých jedinců. Sorbus quernea je silně ohroženým druhemvzhledem k existenci jediné populace soustředěné na posledníchfragmentech polopřirozené vegetace v zastavěné krajiněna území Prahy. Lokality jsou nezajištěné územní ochranou,ale mohly by být zahrnuty pod současná chráněná území ležícínedaleko. Na hlavní, prostřední lokalitě se druh vyskytujeasi 300 m od PP Jabloňka (1,3 ha, ochrana geomorfol. prvkua zbytků skalní stepi), na východní lokalitě pak v těsnémsousedství PP Bílá skála (7,6 ha, ochrana skalního stratotypulibeňského souvrství); západní naleziště je alespoň na územíPražské botanické zahrady. Výskyt S. quernea na území hlavníhoměsta spolu s nepůvodní vegetací dřevin vyvolává jistoupochybnost o jeho autochtonním výskytu a identitě. Do tétoproblematiky by mělo vnést světlo použití moderních genetickýchmetod s provedením srovnávacích analýz spolu s kulturnímiklony morfologicky blízkých nepůvodních hybridogenníchtaxonů. V tomto směru je připravovávána studie (M.Lepší, in litt., 2009).Sorbus quernea je snadno zaměnitelný se severoevropskýmhybridogenním druhem S. intermedia, pěstovaným u nás nejméněod roku 1835, kdy byl doložen z Prahy (A. M. Svoboda,1981: 34) a místy zplaňujícím. Dalším, morfologicky ještěbližším druhem je S. mougeotii Soy.-Will. et Godr., původnív západní Evropě a doloženě introdukovaný do Čech Dendrologickouspolečností v Průhonicích ze dvou botanickýchzahrad (München, Göteborg) již v roce 1923, rozmnožovanýzde a nabízený k prodeji v letech 1935–1941 (P. Svoboda etal., 1967; interní materiály VÚKOZ, v.v.i.) a i dnes u nás občaspěstovaný. Rozlišovací znaky prvních dvou taxonů byly dodatečněpublikovány objevitelem jeřábu dubolistého (Kovanda,1999, 2002) a jsou uvedeny v klíči i zde. Rozlišení S. querneaa S. mougeotii je sporné a je předmětem studia specialistů (M.Lepší, in litt., 2009).Sorbus rhodanthera – jeřáb manětínskýSorbus rhodanthera Kovanda, Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich133: 321, 1996.Taxonomické zařazení: Sorbus latifolia agg. (předpokl. kombinaceS. torminalis × S. danubialis).Hybridogenní apomiktický druh s tetraploidní sadou chromozomů.Je známý dosud jen z jediné lokální populace naChlumské hoře u Manětína v okresu Karlovy Vary. Výskytdruhu leží v oblasti mezofytika ve fytogeografickém okresuTepelské vrchy a podokresu Žlutická pahorkatina (vedle hranicokresu Plzeňská pahorkatina). Druh se vyskytuje v horníčásti JZ svahů západní části masivu Chlumské hory (tj. nejvyššíčásti mezi vrcholovými kótami 632,3 a 650,5 m), a tove výškové zóně 560–650 m. Celkový počet jedinců populacevyšších než jeden metr je okolo 150, zmlazení je relativněčasté zejména na prosvětlenějších stanovištích. Hlavní částpopulace leží pod okrajovou hranou vrcholové plošiny mezi570–630 m a má přibližný střed 400 m jižně od kóty 632,3 ma polohu podle GPS: N 50°00´42˝, E 013°11´43˝.42Jeřáb manětínský je lokální dominantou v habrových, dubovýchaž dubo-borových porostech na prudkých svazích převážněJZ expozice a jejich horních okrajích. Preferuje otevřenésvahové polohy na slabě kyselých mělkých, často kamenitýchpůdách na čedičovém podkladu. Lokalita je součástífragmentů přirozených lesních porostů na jižním okraji Žluticképahorkatiny narušených zejména borovými (Pinus sylvestris)a modřínovými (Larix decidua Mill.), místy také smrkovými(Picea abies) výsadbami. Druh vykazuje schopnostpronikat do řidších partií těchto výsadeb i na vrcholovou plošinumimo vlastní svahovou populaci. Celkově hodnocenovšak jde o druh silně ohrožený, kromě globálních změn předevšímčástečnou změnou původních lesních porostů a možnostídalšího neuváženého hospodaření v lesních porostech.Jediná populace druhu se vyskytuje na lokalitě fakticky nezajištěnéúzemní ochranou, přestože paradoxně při jejím okrajise nachází PR Chlum (3,4 ha, ochrana biotopu suťovýchsvahů se vzácnou květenou). V roce 2000 jsme zpracovali návrh(Businský & Dostálek, 2000) na rozšíření stávající přírodnírezervace tak, aby obsáhla jádro populace jeřábu manětínského.Návrh obsahoval podrobný mapový podklad a byl zaslánna AOPK ČR.Sorbus sudetica – jeřáb sudetskýSorbus sudetica (Tausch) Bluff, Nees et Schauer, Comp. Fl.German. 1 (2): 178, 1837.= Pyrus sudetica Tausch, Flora, Regensburg, 17: 75, 1834.Taxonomické zařazení: Sorbus sudetica agg. (předpokl. kombinaceS. aria × S. chamaemespilus).Sorbus sudetica je nejdéle známý domácí hybridogenní druhjeřábu, který byl popsán již ve třetině 19. století z české stranyKrkonoš. Později byl uváděn ve světové dendrologické literatuřev širším taxonomickém a geografickém pojetí (Schneider,1906) se zahrnutím podobných, zřejmě hybridních morfotypůS. chamaemespilus s listy naspodu ± šedoplstnatými z jinýchpohoří střední Evropy (Schwarzwald, severní Alpy, Jura,Vogésy aj.). Při akceptování dříve obvyklého širšího druhovéhokonceptu byl jeřáb sudetský (rovněž v širším geografickémpojetí) uváděn jako S. chamaemespilus var. sudetica (Tausch)Wenz. (viz Rehder, 1927, 1949) nebo S. chamaemespilussubsp. sudetica (Tausch) Hegi.Pravý jeřáb sudetský (tj. taxon v originálním pojetí, ke kterémuse jedině vztahují ostatní informace v tomto příspěvku) jehybridogenní, fakultativně apomiktický druh s tetraploidnísadou chromozomů, reprezentující na našem území jedinečnouhybridní kombinaci. Sorbus sudetica (v originálním, úzkémtaxonomickém pojetí) je svým rozšířením vázán pouzena subalpínské polohy Krkonoš, kde představuje reliktní druhhybridního původu, jehož jeden rodičovský druh, S. chamaemespilus,již není v recentní době v naší domácí flóře zastoupen.Výskyt jeřábu sudetského na území ČR je znám ze dvounejvyšších regionů Krkonoš: jednak ze svahů Sněžky a sousedníStudniční hory, jednak z hory Krkonoš včetně navazujícíchvýchodních svahů Labského dolu. Jde v podstatě o dvěpopulace fragmentované do několika dílčích skupin (na celkemosmi samostatně udávaných lokalitách, resp. pěti makrolokalitách).Z polské strany pohoří je v naší literatuře cito-