nou. Dát zvýšený pozor na výsadby okolo vodotečí. Výsadbyprůběžně kontrolovat a případně regulovat některé příliš bujnérostliny. Například posečením části porostu v době květu čitěsně po něm oslabí stávající rostliny a zamezí tvorbě semen.Je nutno si uvědomit, že tento typ výsadby je vhodný pouzedo některých typů zeleně (Martinek, 2004) a rozhodně nemůžekonkurovat bohatým perenovým rabatům či pestrýmletničkovým výsadbám. Nicméně i tak lze vytvořit atraktivníplochu plnou květů s minimálními požadavky na údržbu. Vysokýpotenciál takto použitých rostlin si uvědomovala většinaodborníků, kteří s trvalkami pracovali. Ne náhodou jsou nejvýraznějšíosobnosti, <strong>pro</strong>pagátoři tohoto způsobu použití trvalekz Anglie či Nizozemí (Robinson, Lloyd, Hitchmoughaj.). Tamní atlantické klima dovoluje používat a kombinovatrostliny s větším přihlédnutím na estetická hlediska než na jejichstanovištní požadavky. To však neplatí u nás, kde je klimavíce kontinentální. V našich podmínkách je nutno důkladněji,ve srovnání s klimatem mírnějším, <strong>pro</strong>zkoušet široký sortimentpoužitelných rostlin. Zároveň je také nutno přesně specifikovatpodmínky, do kterých dané rostliny lze použít. Protoje v tomto příspěvku zvoleno poměrně úzce specifikovanéstanoviště. V domácí literatuře (Vaněk, 1925, 1974; Fulín,1925; Machala, 1960, 1964) lze zaznamenat zmínky o zplaňovánítrvalek, někdy doplněné doporučeným sortimentem.Nicméně tyto doporučované sortimenty je nutno brát s rezervoua s přihlédnutím na stáří této literatury. Některé doporučovanétaxony se v průběhu let ukázaly jako <strong>pro</strong>blematickéa nelze je <strong>pro</strong>to doporučovat i dnes. Stejně tak nelze doporučovatrostliny ke zplanění do okolí chat, okrajů zahrad navesnicích, výsadby podél dálnic či zkrášlování okolní přírody.V současné době se vedou diskuze i o vysazování domácích taxonů,<strong>pro</strong>tože vysazovaný materiál většinou nepochází z lokality,kam se vysazuje. Případná hrozba genetické eroze a tímohrožení místních populací není však v městských podmínkáchpříliš opodstatněná, <strong>pro</strong>tože se v městském <strong>pro</strong>středí jižpřírodní či botanicky významná stanoviště nachází pouze výjimečně.Přínos této práce je především v tom, že byla k dispozicipřesná data z doby výsadby, první roky sledování. Tyto údajebyly zpracovány a porovnány se stavem plochy po téměř25 letech. Srovnatelně dlouhá pozorování jsou velice cennáa vypovídají mnohé o použitých rostlinách. Podobně dlouhásledování a hodnocení ploch s okrasnými výsadbami jsouzcela výjimečná, jediným srovnatelným údajem u nás je zřejmějen rozsáhlá práce Z. Tyllera (1990) z Průhonického parku.V rámci Dendrologické zahrady lze nalézt i další místa sestejně starými výsadbami trvalek, nicméně na nich <strong>pro</strong>bíhalastandardní údržba a také dosadby, takže současný stav nenímožno interpretovat bez zkreslení. V tomto pohledu je plochavýsadeb u Remízu neobvyklá (svou údržbou) a velmi cenná.ZÁVĚRY„Zplaňování“ trvalek v porostním lemu má stále své místov použití rostlin v zahradní architektuře. Při znalostech a dodržovánípravidel, které zabrání v nekontrolovatelném únikurostlin mimo požadovanou plochu, lze tento způsob použitítrvalek doporučit jako jednu z metod ušetření finančních ná-94kladů na údržbu v zeleni. I když se může jevit přežití pouhých10 taxonů z celkového počtu 54 zkoušených jako nepřesvědčivé,je nutno si uvědomit velikost populací jednotlivých zjištěnýchtaxonů na ploše výsadeb a také velice dlouhou časovouperiodu od založení. Sledované rostliny, které do dnešních dnína stanovišti přežily, lze rozdělit zhruba do tří kategorií. Prvnískupinu tvoří rostliny, které se rozšířily generativně, pravděpodobněse jedná o potomstvo vysazených rostlin, sem patříDigitalis ferruginea, Lychnis fl os-jovis a Lychnis coronaria.Tyto taxony vytváří kolonie o desítkách až stovkách jedinců.Do druhé skupiny patří taxony, šířící se do okolí vegetativně,vytváří zapojený, často velmi hustý porost. Sem patří (navýchodní straně) Epimedium × rubrum, Geranium macrorrhizuma omezeně také (na jižní straně) Iris ‘Goldvlies’ a Iris ‘Piona’.Do třetí skupiny lze zahrnout taxony, které se do okolí nešíří,a lze předpokládat, že nalezené rostliny jsou jedinci, kteřízde byli v rámci tohoto pokusu vysazeni. Jedná se o Euphorbiapolychroma, Geranium sanguineum a Phlomis tuberosa. Poslednískupina je nejvíce ohrožena ze strany zarůstání dřevinami.PoděkováníPro tento článek byla využita data získaná ing. Miladou Opatrnou,která také laskavě poskytla veškeré doplňující informacea komentář o výsadbách. Tento článek vznikl za finančnípodpory výzkumného záměru č. 0002707301 Ministerstvaživotního <strong>pro</strong>středí České republiky.LITERATURAChytrý, M., Hoffmann, A., Novák, J. (2007): Suché trávníky(Festuco-Brometea). In Chytrý, M. [ed.] (2007): VegetaceČeské republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace= Vegetation of the Czech Republic. 1, Grassland andheathland vegetation. Praha, Academia, 528 s., ISBN978-80-200-1462-7Ellenberg, H., Weber, H., E., Düll, R., Wirth, V., Werner,W., Paulißen, D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen inMitteleuropa. In Scripta Geobotanica 18. Göttingen,Verlag Erich Goltzke KG, 258 p., ISBN 3-88452-518-2.Fulín, M. (1925): Květiny zahradní v zimě venku vytrvalé(pereny či ostálky). Praha, Zemědělské knihkupectví A.Neubert, 292 s.Hansen, R., Stahl, F. (1993): Perennials and their gardenhabitats. First english translation. Cambridge, CambridgeUniversity Press, 450 p., ISBN 0 521 35194 4.Hoffman, M., H., A. (2005): List of names of perennials.International standard 2005–2010. Boscop, AppliedPlant Research, 524 p., ISBN 90-76960/03/8.Hitchmough, J., Woudstra, J. (1999): The ecology of exoticherbaceous perennials grown in managed, native grassyvegetation in urban landscapes. Landscape and UrbanPlanning, vol. 40, no. 2–3, p. 107–121, ISSN 0169-2046.Jorgensen, A., Hitchmough, J., Calvert, T. (2002): Woodlandspaces and edges: their impact on perception of safety and
preference. Landscape and Urban Planning, vol. 60, no. 3,p. 135–150, ISSN 0169-2046.Kinsbury, N. (2000): The New Perennial Garden. Paperback.London, Frances Lincoln, 160 p., ISBN 0 7112 1608 8.Knotková, I. (2006): Anglická zahradní tvorba 19. a prvnípoloviny 20. století se zaměřením na použití vytrvalýchbylin. Diplomová práce. Lednice na Moravě, MZLUBrno, Zahradnická fakulta, 111 s.Lloyd, Ch. (2004): The Meadows. London, Cassell Illustrated,192 p., ISBN 13:9781844034321.Machala, F., Kubečková, V., Lanta, A., Mokrá, V., Müllerová,M., Opatrná, M. (1960): Naše trvalky. Praha, SZN, 368 s.Machala, F., Kubečková, V., Lanta, A., Mokrá, V., Müllerová,M., Opatrná, M. (1964): Naše trvalky. Praha, SZN, 398 s.Martinek, J. (2004): Bylinné lemy dřevinných vegetačníchprvků: <strong>pro</strong>blematika navrhování, zakládání a následnéúdržby. Disertační práce. Lednice na Moravě, MZLUBrno, Zahradnická fakulta, 99 s.Najmanová, M. (1992): Trvalky ke zplanění. Diplomovápráce. Lednice na Moravě, VŠZ Brno, Zahradnickáfakulta, 91 s., 12 s. příloh.Opatrná, M. (1974): Hodnocení kulturních odrůd kosatců.<strong>Acta</strong> Průhoniciana, č. 31, 261 s.Tarouca, E. S., Schneider, C. (1922): Unsere Freiland-Stauden. Wien, Hölder-Pichler-Tempsky, 418 p.Tyller, Z. (1990): Bylinné patro v průhonickém parku. <strong>Acta</strong>Průhoniciana, č. 58, s. 121–160.Vaněk, J. (1925): Nejkrásnější ozdobou zahrady jsou pereny.Květiny zahradní, vytrvalé, jich pěstění a upotřebení.Chrudim, Zahradnická bursa, 362 s.Vaněk, V., Kryšpín, J., Mokrá, V., Opatrná, M. (1973):Trvalky v zahradě. Praha, SZN, 495 s.Woudstra, J., Hitchmough, J. (2000): The Enamelled Mead:History and practice of exotic perennials grown in grassyswards. Landscape Research, vol. 25, no. 1, p. 29–47,ISSN 0142-6397.Obr. 1 Lokalizace Remízu v rámci Dendrologické zahradyRukopis doručen: 2. 9. 2009Přijat po recenzi: 14. 10. 200995
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3:
OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7:
(Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9:
Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12:
Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14:
(obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16:
Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18:
Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20:
Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22:
quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24:
Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26:
Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28:
Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30:
Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32:
Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34:
Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35:
Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39:
poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41:
Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43:
lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47: Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51: ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57: začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62: Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64: Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66: nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67: MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80: pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82: Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84: Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86: Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88: Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90: Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92: Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93: Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 98 and 99: Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101: Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103: u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105: 104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107: 106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109: Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111: 110
- Page 112 and 113: Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115: Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117: palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119: na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121: také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128: Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.