ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v lesních a snad i zahradnických kulturáchzřejmě častěji se vyskytujícím křížencem, který přehlíženuniká pozornosti nespecializovaných odborníků. V lesníchkulturách u nás i jinde v Evropě je mnoho lokalit, kdese oba druhy setkávají a na některých mohou být jistě podmínkyvhodné <strong>pro</strong> vzájemné sprášení. Otázkou je, jak častá jeu takovéto rodičovské kombinace fertilita semen. Absence nálezůtohoto křížence v téměř všech sympatrických nebo parapatrickýchpřírodních populacích rodičovských druhů jistěnení jen otázkou přehlížení, ale naznačuje, že existují buďfenologické nebo i genetické bariéry vzájemného křížení. NálezP. × neilreichiana na přírodním stanovišti mezi spontánněse šířícím a <strong>pro</strong>sperujícím potomstvem obou rodičů reprezentovanýchuměle založeným mateřským porostem alespoň jednohoz nich je podle dostupných informací sice pravděpodobným,ale nicméně unikátním jevem.pentaphylla (Pinaceae) revealed by molecular hybrid indexanalysis. Am. J. Bot., vol. 91, p. 65–72.Wettstein, R. R. von (1887): Über die Verwerthunganatomischer Merkmale zur Erkennung hybrider Pflanzen.Sitzungsber. Kaiserl. Akad. Wiss., Math.-Naturwiss. Cl.,96 (Abt. I), p. 312–336, Taf. I–II.Zoller, H. (1981): Pinus. In Markgraf, F., Zoller, H. IllustrierteFlora von Mitteleuropa [Hegi, G., Begr.] I/2. Paul Parey,Berlin & Hamburg, p. 71–104.PoděkováníTato práce vznikla v rámci řešení výzkumného záměruMZP0002707301 a byla finančně podpořena Ministerstvemživotního <strong>pro</strong>středí České republiky.LITERATURAAscherson, P. F. A., Graebner, K. O. R. (1897): Synopsis derMitteleuropäischen Flora 1. W. Engelmann Verl., Leipzig(1896–1898).Beck, G. R. (1890): Pinus (Föhre). In Beck, G. R., Flora vonNieder-Österreich 1. C. Gerold’s Sohn, Wien, p. 3–6.Businský, R. (1999): Taxonomic revision of Eurasian pines(genus Pinus L.). Survey of species and infraspecific taxaaccording to latest knowledge. <strong>Acta</strong> Pruhoniciana, no. 68,p. 7–86.Businský, R. (2008): The genus Pinus L., pines: contributionto knowledge. A monograph with cone drawings ofall species of the world by Ludmila Businská. – <strong>Acta</strong>Pruhoniciana, no. 88, p. 1–126, 73 figs, 42 photos.Farjon, A. (2005): Pines: drawings and descriptions of thegenus Pinus. E. J. Brill, Leiden & Boston.Reichardt, H. W. (1876): Kleinere Mittheilungen aus dembotanischen Laboratorium des k. k. a. ö. Universitäts– Professors Dr. H. W. Reichardt, I. – Verh. Zool. Bot.Ges. Wien, vol. 26, p. 461–463.Seckendorf, A. (1881): Beiträge zur Kenntniss derSchwarzföhre (Pinus austriaca Höss), Theil I., Taf. I.in Mittheilungen aus dem forstlichen VersuchwesenOesterreichs, Wien.Vidaković, M. (1991: Conifers, morphology and variation.Grafički Zavod Hrvatske, Zagreb.Watano, Y., Kanai, A., Tani, N. (2004): Genetic structure ofhybrid zones between Pinus pumila and P. parvifl ora var.Rukopis doručen: 15. 7. 2009Přijat po recenzi: 14. 8. 200950
<strong>Acta</strong> Pruhoniciana 93: 51–54, Průhonice, 2009PRAKTICKÝ DOPAD ZMĚNY TAXONOMICKÉHO POJETÍ AGREGÁTUPINUS MUGO (A OBECNÉ POZNÁMKY K NOMENKLATUŘEPĚSTOVANÝCH ROSTLIN)PRACTICAL IMPACT OF CHANGE OF TAXONOMICAL CONCEPTOF THE PINUS MUGO AGGREGATE (AND COMMON NOTES TONOMENCLATURE OF CULTIVATED PLANTS)Jiří VelebilVýzkumný ústav <strong>Silva</strong> <strong>Taroucy</strong> <strong>pro</strong> <strong>krajinu</strong> a okrasné zahradnictví, v. v. i., Květnové nám. 391, 252 43 Průhonice, velebil@vukoz.czAbstraktPráce názorným způsobem prezentuje otázku psaní jmen pěstovaných rostlin s jejich kultivarovými epitety v souladu se základnímpředpisem <strong>pro</strong> jejich utváření a používání – Mezinárodním kódem nomenklatury <strong>pro</strong> pěstované rostliny. Nomenklatoricképoznámky jsou aplikovány na komplikovanou taxonomickou skupinu, jakou je agregát Pinus mugo, jehož taxonomicképojetí doznalo v nedávné době zásadních změn, <strong>pro</strong>jevujících se v praxi. Nejvýraznější změnou je zde přehodnocení boroviceblatky z ranku druhu (P. rotundata) na úroveň poddruhu (P. uncinata subsp. uliginosa) a jejího taxonomického obsahu.V praxi má tato změna dopad na psaní jmen rostlin s kultivarovými epitety. Na základě studia nomenklatury jsou na praktickýchpříkladech uvedeny možnosti zápisu jmen konkrétních rostlin spadajících do řešené skupiny. Pro správné uvádění jmenje v první řadě důležité obeznámit se se širšími souvislostmi studovaného agregátu a pochopit vzájemné vazby, především chorologickéa morfologické.Klíčová slova: kultivar, agregát Pinus mugo, I.C.N.C.P., nomenklatura, taxonomieAbstractThe aim of this article is to clearly present the question of writing names of cultivated plants with their cultivar epithetsaccording to the basic rule for their creation and use – International Code of Nomenclature for Cultivated Plants. Thenomenclatural notes are applied to taxonomically complicated group, Pinus mugo aggregate. The taxonomic concept of thisgroup has fundamentally changed recently, which resulted in substantial consequences for practice. The most significantchange is undoubtedly the review of bog pine from the rank of species (P. rotundata) to the level of subspecies (P. uncinatasubsp. uliginosa) including its taxonomical content. In practice, this change impacts on writing names of plants with cultivarepithets. Based on nomenclatural studies, practical examples are given the possibility to register the names of certain plantsfalling into the group in question. For the correct writing of names is most important to become familiar with the widercontext of the studied group and to understand the interactions, especially chorological and morphological.Keywords: cultivar, Pinus mugo aggregate, I.C.N.C.P., nomenclature, taxonomyÚVODTak jako v mnoha jiných rodech, existuje i u borovic několikkritických skupin, jejichž taxonomie a nomenklatura neníz mnoha důvodů doposud zcela vyřešena. Jednou takovouskupinou jsou borovice z agregátu Pinus mugo, kterou tvořípodle nového pojetí Businského (Businský, 2008, 2009)tři hlavní akceptované taxony nehybridního původu: Pinusmugo Turra s. str., P. uncinata Ramond ex DC. subsp. uncinataa P. uncinata subsp. uliginosa (Neumann) Businský,přičemž jasně odlišitelná může být pouze polykormní Pinusmugo, a to ještě pouze na lokalitách, kde nejsou populace genetickyovlivněné hybridizací s jiným zástupcem agregátu. Natéma této kritické skupiny bylo v posledních desetiletích zpracovánoněkolik studií se zcela odlišným pojetím. Mezi jinýminapříklad: Holubičková (1965), Skalický (1988) nebo Christensen(1987).Vzhledem k tomu, že věda a teorie se vždy snoubila s praxí,byly na základě zveřejňovaných článků do praxe přijímány aktuálněpublikované názory zasvěcených odborníků. Jejich pojetívšak představovalo škálu různě zaostřených pohledů, čímžvznikalo množství často diametrálně odlišných názorů. Různěznějící názory našly své různé adresáty, a tak zmatek v taxonomiia nomenklatuře na vědecké úrovni vnesl do praxe tomuodpovídající chaos.Nejméně poslední tři desítky let se pak rodem Pinus zabýváR. Businský z VÚKOZ, v.v.i., v Průhonicích. Kromě autoptickéhostudia převážné části druhů borovic světa v přírodě,podrobněji delší dobu studuje agregát Pinus mugo. Svépoznatky ze studia všech důležitých populací agregátu publikovalzejména v posledních pracích (Businský & Kirschner,2006; Businský, 2008, 2009), přičemž ve stejném duchu je připravovánoshrnutí dosavadních poznatků o křížencích zástupcůagregátu. Vzhledem k naznačeným důvodům je v následujícímčlánku akceptováno výše zmíněné taxonomické pojetíposledně jmenovaného autora.Na základě názorové nejednotnosti, plynoucí z nedostatku relevantníchinformací, docházelo v praxi k chybám nebo nepřesnostemnejen při pojmenovávání a zápisu jak výchozíchpřírodních taxonů, tak také především pěstovaných rostlin,později známých jako kultivary (viz níže). Cílem tohoto pří-51
- Page 1 and 2: A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3: OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7: (Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9: Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12: Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14: (obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16: Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18: Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20: Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22: quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24: Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26: Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28: Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30: Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32: Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34: Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35: Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39: poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41: Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43: lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47: Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57: začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62: Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64: Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66: nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67: MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80: pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82: Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84: Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86: Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88: Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90: Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92: Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94: Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95: preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99: Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101:
Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103:
u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105:
104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107:
106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109:
Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111:
110
- Page 112 and 113:
Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115:
Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117:
palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119:
na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121:
také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128:
Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.