také J. Holzbecher, J. Janouš a V. Štěpánková. Nepřehlednáa chaotická situace v rozsáhlých sbírkách, čítajících už stovkykultivarů, přiměly R. Horného a K. M. Webra (1985) k nomenklatorickérevizi stávajících hybridů, akceptované pěstiteli“kabschií“ po celém světě. V posledních dekádách minuléhostoletí se pozornost českých pěstitelů obrací především k himálajskýmtaxonům: z křížení S. lilacina Duthie a S. poluninianaH. Smith uvádí J. Bürgel (1991) S. ×polulacina Bürgel, obadruhy byly kříženy se S. pulvinaria H. Smith (Maixner & Bürgel,1994) a také s hybridními S. ×boydii a S. ×anglica (za vznikuS. ×pulvilacina Bürg. & Maixner, S. ×boydilacina Horný, Soják& Webr a S. ×poluanglica Bürgel), K. Lang (1996 a 1998)uvádí dlouhou řadu dalších hybridů z křížení S. lilacina a S.×anglica se S. vandellii Sternb., S. quadrifaria Engl. & Irmsch.,S. albertii Reg. & Schmalh. a S. subverticillata Boiss. Novějioba šlechtitelé kombinují tyto hybridy i jejich rodičovské druhypředevším se S. lowndesii H. Smith – takto vznikly desítkydalších kultivarů v sériích Exclusive, Blues, Vanessa a Litterae,které ale <strong>pro</strong>spívají jen ve studených sklenících. Podstatnéhozvýšení odolnosti docílil pak K. Lang u sérií Decora, Conspectaa Expressus přikřížením turecké S. kotschyi Boiss. V tab.1 uvádíme dosud nejucelenější přehled českých kultivarů od vydánírevize Horného a Webra (1985), postavený na publikovaných(Horný & Webr, 1971, 1974, 1975, 1977 a 1985; Horný& al., 1974, 1975 a 1981; Lang, 1990, 1998, 2007 a 2009;Mlčoch, 1981; Webr, 1972 a další) i dosud nepublikovaných(F. Holenka, O. Maixner, J. Bürgel, K. Lang, J. Novák – osobníkomunikace) datech nejaktivnějších českých šlechtitelů.120Udržování kolekcíK současnému datu bylo zaznamenáno na 260 českých odrůd„kabschií“ a nové jsou stále uváděny (McGregor, 1996;Lang, 2007 a 2009). Celkový počet hybridních kultivarů sepřitom blíží pěti stům (Mc Gregor, 2008) – pravděpodobněu žádného z jiných taxonů nemají české odrůdy ve světovémsortimentu tak výsadní postavení. S rostoucí oblibou novýchkultivarů jsou však vždy postupně zapomínány odrůdy starší.Nativní taxony sekce Porphyrion jsou vesměs pomalu přirůstajícímivysokohorskými druhy rostoucími nezřídka při sněhovéhranici a z kultur <strong>pro</strong>to mizí neporovnatelně rychlejinež běžné trvalky. Totéž platí <strong>pro</strong> odvozené hybridy, jen nemnohérostou dobře v nížinných skalkách a především hybridys účastí himálajských druhů jsou dlouhodobě udržoványjen v soukromých sbírkách nejvyspělejších pěstitelů. Nicméně,také u starších hybridů s účastí odolnějších balkánskýchnebo maloasijských druhů je naděje na případné znovuobjeveníztraceného kultivaru v zapomenutých venkovských zahradáchuž po několika málo letech mizivá. Protože genetickézdroje domácího šlechtění představují nejcennější složkugenofondu každého státu, včasné vypracování metod udržovánígenofondu je u těchto lomikamenů nanejvýš žádoucí.Britské odrůdy „kabschií“ jsou udržovány v Národní sbírcev oxfordských Waterperry Gardens. U nás se o potřebě institutunárodních sbírek rostlin zatím jen diskutuje – ačkoli,vegetativně množené druhy mohou být uchovávány ve spoluprácis jinou institucí na smluvním základě a tyto kolekcemají status genobanky (Dotlačil & al., 2004). Udržovánírozsáhlých kolekcí pěstitelsky tak náročného materiálu, jakýmjsou lomikameny sekce Porphyrion, je ovšem neúměrněnákladné a na řešitelská pracoviště, která musí zajistit jejichuchování i po ukončení hodnocení, klade vysoké nároky.K nezbytným faktorům jejich růstu patří dostatek vláhypři přiměřené vzdušné vlhkosti, chladný a <strong>pro</strong>kysličený substrát,to vše při dostatku světla. Mnohé z himálajských druhůrostou v extrémně vysokých polohách na chladných odsluněnýchstanovištích, kde je ale intenzita záření stále vyšší než naexponovaných stanovištích v nížinách. Mnohé z těchto druhůjsou <strong>pro</strong>to dlouhodobě udržitelné jen v nákladně budovanýchchladných sklenících (Holenka, 1977). Pro budoucnostbude <strong>pro</strong>to možná schůdnější vyvíjet levnější metody spolehlivéhouchování, k jakým patří např. kryoprezervace meristému.Na lomikamenech nebyla kryoprezervace dosud odzkoušena,mezi „saxifragoidy“ bylo však vynikajících výsledků dosaženou čeledi Grossulariaceae (Brennan & al., 1990; Reed &Hummer, 2002) a vzhledem k vysoké toleranci alpinsko-arktickýchlomikamenů k extrémně nízkým teplotám i desikaci(Robberecht & Junttila, 1992) lze u těchto předpokládat bez<strong>pro</strong>blémovéuplatnění kryoprezervace napříč širokým spektrempoužívaných metod (Faltus & al., 2003). Výchozím materiálem<strong>pro</strong> uchování genetických zdrojů v kryobance jsouovšem rostliny z in vitro kultur. U lomikamenů, nicméně, nebylydosud odzkoušeny ani in vitro techniky, výjimkou je několikmálo druhů sekce Irregulares (Suh & al., 2008).Popisná data a genetické markeryNezbytným předpokladem praktického využití genetickýchzdrojů je jejich hodnocení. Pro management kolekcí i <strong>pro</strong> uživatelejsou významná charakterizační data, umožňující jednoznačnouidentifikaci genetického zdroje – také ale hodnocenígenetické rozdílnosti uvnitř souborů, popř. i využitíjako markerů významných znaků (Dotlačil & al., 2004). Vedleznaků morfologických jsou k identifikaci odrůd nebo populacístále více využívány DNA markery – u lomikamenůze sekce Porphyrion byly tyto sledovány <strong>pro</strong>zatím jen u nativníchpopulací v podskupině Oppositifoliae (Gabrielsen & all.,1997; Guggerli & all., 1999; Holderegger & al., 2002; Abbott& Comes, 2003; Holderegger & Abbott, 2003), množstvídat bylo ale publikováno i <strong>pro</strong> druhy sesterské sekce Mesogyne(Bauer & all., 1998; Hollingsworth & all., 1998; Snorreall., 2000). Podmínkou rozšiřování a hodnocení kolekcípřesto nadále zůstává příprava nových klasifikátorů (minimálníchseznamů deskriptorů), schopných definovat odlišnost,homogenitu a stabilitu genetického zdroje především z hlediskamorfologického (Dotlačil & al., 2004). A tady je u lomikamenůsekce Porphyrion na co navazovat: Horný & Webr(1985) přinášejí podrobné diagnózy původních druhů, hybridůi od nich odvozených kultivarů a bezprecedentně je upřesňujísadou exaktních morfometrických dat <strong>pro</strong> velikost listovérůžice, délku a šířku listů, délku květní lodyhy, počet lodyžníchlístků a květů v květenství, velikost květu včetně délkya šířky petalů. Dodržování těchto deskripčních vzorců se stávápravidlem i při popisech novějších odrůd (Bürgel 1991, Lang1998, 2007 a 2009). Barevné odstíny květů jsou však nadálepopisovány slovně, což při několika stech kultivarů sotva ještěmůže mít přiměřenou vypovídající hodnotu.Hodnocení barevných odstínů květůPotřeba exaktnějšího zhodnocení barevných odstínů je s ros-
Tab.1 Přehled českých odrůd lomikamenů sekce Porphyrion (Czech Saxifrage varieties of the section Porphyrion)Kultivar Hybridní skupina Původ Barva petalů Náročnost‘Albrecht Dürer’ Lasciva Group Lang 1997 sv. růž.fialová ****‘Aldebaran’ S. ×borisii Horný 1976 sv. žlutá 56C *‘Alfons Mucha’ NCC S. ×anglica Holenka 1970 růžově fialová ***‘Anna’ S. ×fontanae Maixner 1991 žlutá‘Antonín Dvořák’ S. ×arco-valleyi Kraus 1987 sv. fialová 56A‘Antonio Vivaldi’ S. lownd × Sepp22 Lang 1993 sv. růž.fialová ***‘Aramis’ NCC S. megaseaefl ora Kraus 1987 fial. červená 54D‘Ariadne’ S. ×piechii Maixner 1991 smetanová 155C ***‘Ariane’ S. ×boydii Kraus 1987 jemně nažloutlá‘Artemis’ S. ×megaseaefl ora Kraus růžová‘Athena’ NCC S. ×bertolonii Kraus 1987 tm. fial.červená‘Auguste Renoir’ Decora Group Lang 1996 tm. červená 41B ****‘Baucis’ S. ×dinniaris ×f.cobu. Maixner 1999 okrová / žlutá **‘Beatles’ Beat Group Bürgel 1995 růžová 52A ***‘Bedřich Smetana’ S. marginata Kraus bílá **‘Benešov’ NCC Kraus lasturově růžová‘Bertramka’ S. ×megaseaefl ora Holenka okrová **‘Beryl Bland’ S. ×anglica Lang 2001 fialově růžová‘Blaník’ S. sempervivum Kraus 1982 růžová 52A **‘Blanka’ S. ×borisii ČSAV 1966 bílá **‘Bohdalec’ S. ×megaseaefl ora Holenka růžová 56C‘Bohemia’ NCC S.×byam-ground. Kraus 1987 oranžová 37A **‘Bohemian Karst’ Expressus Group Lang 1998 tm. červená 41B ***‘Bohemian Paradise’ S. cinerea ×column. Lang 1999 růžově fialová‘Bohnice’ NCC S. ×anglica Holenka 1995 bílá/bělorůžová †‘Bohunka’ NCC S. ×petraschii Kraus 1988 bílá 155C‘Braník’ NCC S. ×anglica Holenka 1990 růžová 65B‘Brian Arundel’ Magnus Group Lang 1997 sv. růžová‘Brno’ S. ×elisabethae Holzbecher 1978 sv. žlutá 7D *‘Caesar’ S. ×megaseaefl ora Holenka †‘Cereus’ S. ×boydilacina Holenka †‘Claude Monet’ Impressio Group Lang 1998 rudá 41B ***‘Cyber Prostor’ S. lilacina ×semmleri Bürgel 1995 rumělková 26D **‘Čimice’ ??? růžová 65B‘Dalibor’ S. ×doerfl eri Štěpánková1971 nachová **‘Dana’ S. ×megaseaefl ora Kraus 1978 sv. růžová 56C **‘Dawn Frost’ NCC S. ×anglica Bürgel růžová 55A **‘Dejvice’ NCC S. ×anglica Holenka růžová 75D **‘Discovery’ S. ×boydilacina Kraus 1987 čajově oranžová **‘Dobruška’ S. ×irvingii Kraus žlutá 56C‘Dominika’ NCC S. kotschyi Lang 1999 okrová 55A ****‘Domino’ NCC ??? Kraus 1987 temně purpurová ***‘Don Giovanni’ S. ×anglica ×margin. Lang 1993 fial.růžová 56C **‘Drakula’ S. ferdinandi-coburghi Stivín 1960 sytě žlutá **‘Eden’ NCC S. ×anglica Holenka okrová 27D ***‘Edouard Monet’ Impressio Group Lang 1998 lososová 26D ***‘Edward Elgar’ NCC S. ×megaseaefl o. Horný 1968 tm. růžová‘Eduard Štorch’ NCC ??? Kraus 2006 růžovobílá121
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3:
OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7:
(Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9:
Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12:
Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14:
(obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16:
Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18:
Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20:
Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22:
quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24:
Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26:
Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28:
Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30:
Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32:
Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34:
Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35:
Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39:
poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41:
Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43:
lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45:
10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47:
Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49:
ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51:
ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53:
spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55:
cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57:
začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60:
Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62:
Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64:
Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66:
nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67:
MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80: pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82: Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84: Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86: Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88: Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90: Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92: Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94: Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95: preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99: Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101: Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103: u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105: 104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107: 106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109: Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111: 110
- Page 112 and 113: Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115: Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117: palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119: na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 122 and 123: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128: Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.