Zkoušeny byly také lapače na principu v ČR vyvinutého feromonuklíněnky (Svatoš et. al., 1999), účinnost těchto lapačů<strong>pro</strong> přímou ochranu byla však velmi nízká. Z hlediska nepříméochrany je naopak velmi účinná likvidace listí s přezimujícímikuklami škůdce, ale tato metoda je limitována pracnostía stanovištními podmínkami.Obecně nejefektivnějším způsobem ochrany rostlin před invaznímia obtížně regulovatelnými škůdci je využití přirozenéodolnosti rostlin. Po rozšíření klíněnky v Evropě byla přirozenárezistence postupně <strong>pro</strong>kázána u Aesculus arguta, A. parviflora a některých jedinců A. × carnea, údaje o zjištěné rezistenciu A. hippocastanum nebyly známy. Hlavním cílem výzkumuve VÚKOZ, v.v.i., Průhonice bylo <strong>pro</strong>věřit možnostexistence jedinců odolných ke klíněnce jírovcové v populacíchA. hippocastanum na území ČR. Sledování bylo započatov roce 1997 a v roce 1998 byl nalezen jedinec A. hippocastanumse znaky rezistentního chování ke klíněnce jírovcové.U tohoto perspektivního genotypu jírovce maďalu (Mertelík,2002) byl následně zahájen výzkum v oblasti charakterizováníznaků jeho rezistentního chování, stálosti rezistence,podstaty rezistence, možnosti množení metodami in vitroa ověření jeho biologických vlastností.Předložená práce prezentuje výsledky hodnocení rezistentníhochování získané v období 2001–2008.MATERIÁL A METODYKlon jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) patentově chráněnýpod názvem Mertelik06 (Mertelík a Kloudová, 2006)byl postupně vyselektován z klonového materiálu vedenéhopod pracovním názvem HZR1357 (Mertelík et al., 2004).Hodnocení rezistentního chování ke klíněnce jírovcové a biologickýchvlastností klonu Mertelik06 (dále jen M06) <strong>pro</strong>bíháod roku 2001 celkem u dvaceti pěti roubovanců M06 napodnožích semenáčků jírovce maďalu.Pro počáteční hodnocení rezistentního chování naroubovanýchklonových rostlin byly použity dvě různé metody infestaceklíněnkou jírovcovou. Skleníková (řízená) infestace byla<strong>pro</strong>vedena v období 2001–2003 na kontejnerovaných rostlináchv izolované skleníkové kóji. Jako zdroj klíněnky bylo použitoopadané listí jírovců s přezimujícími kuklami, které bylosebráno v podzimním období a v síťovinových vacích přezimovánove venkovních podmínkách, nebo chladicích boxech.V době plného rozvinutí listů jírovců (začátek května) bylytestované rostliny M06 a deset kontrolních semenáčků jírovcemaďalu v kontejnerech umístěny do skleníkové kóje na stoly,pod které bylo umístěno listí s kuklami klíněnky. Množstvívylíhlých dospělců klíněnky nebylo regulováno, ale byl sledovánprůběh kladení vajíček. V době, kdy bylo dosaženo požadovanéhopočtu nakladených vajíček na jeden list (v rozmezí200–400), byly infestované rostliny přemístěny do zastínovanéhopařeniště. Venkovní (neřízená) infestace kontejnerovanýchrostlin v přirozených podmínkách líhnutí klíněnky byla<strong>pro</strong>vedena v roce 2002 jako srovnávací metoda k řízené infestaci.Dvanáct testovaných rostlin klonu M06 a deset semenáčkův kontejnerech bylo umístěno v době rojení klíněnkyna dvě lokality pod vzrostlé stromy jírovce maďalu, kde bylyponechány dva týdny Po této době byly infestované rostliny12přidány do zastínovaného pařeniště k rostlinám, u kterých již<strong>pro</strong>běhla skleníková infestace. V těchto podmínkách byly oběskupiny rostlin udržovány po zbytek vegetačního období a bylu nich hodnocen průběh minování.Pro dlouhodobé hodnocení stálosti rezistentního chovánív podmínkách přirozené infestace klíněnkou a <strong>pro</strong> hodnoceníbiologických vlastností klonu M06 byly založeny trvalé výsadbyna dvou stanovištích s odlišnými podmínkami. V listopadu2003 bylo dvacet rostlin klonu M06 vysazeno do volnépůdy ve VÚKOZ, v.v.i., Průhonice (obr. 6) a současně bylov jejich bez<strong>pro</strong>středním okolí vysazeno více než 100 čtyřletýchsemenáčků jírovce maďalu. Tyto nerezistentní jírovce sloužíjako průběžný zdroj klíněnky <strong>pro</strong> klon M06 a jako kontrola<strong>pro</strong> hodnocení průběhu minování klíněnky a porovnáváníbiologických vlastností obou vysazených skupin. Tato lokalitamá charakter vysychavého úpalového stanoviště. Pět rostlinklonu M06 a pět semenáčků jírovce maďalu bylo vysazeno nadruhou lokalitu v oblasti východních Čech do blízkosti několikavzrostlých stromů jírovce maďalu. Tato lokalita má charaktervlhčího, částečně zastíněného stanoviště a slouží jakokontrola vlivu stanoviště na rezistentní chování a biologickévlastnosti klonu M06.Hodnocení průběhu minování bylo <strong>pro</strong>váděno vizuálně, vývojlarev v minách byl zjišťován pomocí stereomikroskopu.Hodnocení biologických vlastností bylo zaměřeno na růsta vývoj M06 a na sledování škodlivých činitelů, které jsou významnév patosystému jírovců v ČR. Rostliny klonu M06 vysazenéve volné půdě současně plní funkci základní matečnicea jsou zdrojem biologického materiálu <strong>pro</strong> experimentálnípráce v oblasti vegetativního množení a zjišťování podstaty rezistentníhochování klonu M06.VÝSLEDKYRezistentní chování klonu M06 jírovce maďalu spočívá v odumřeníraných stádií larev klíněnky jírovcové v důsledku žírujeho listových pletiv. Proces minování se tak zastaví v době relativněmalé velikosti min, čímž se výrazně snižuje celkové poškozenílistové plochy.Toto rezistentní chování se u souboru dvaceti pěti hodnocenýchroubovanců klonu M06 na podnožích semenáčků jírovcemaďalu <strong>pro</strong>jevuje již po dobu osmi vegetačních období.Odumírání larev klíněnky začíná již ve fázi prvního až druhéhoinstaru, to je v období po vytvoření prvotní zažírací chodbičkyskrz svrchní pokožku listu a počátku kruhového žírupalisádového parenchymu, při kterém začíná vznikat vlastnímina. Výsledkem je zastavení minování ve stádiu drobné kruhovéminy s poutkem o velikosti cca 1mm (obr. 2). Průběha charakter tvorby těchto min u klonu M06 byl standardní,vzniklé miny byly typické a svým tvarem a velikostí se neodlišovalyod min vznikajících na nerezistentních semenáčcích jírovců.Odumření larev v těchto raných stádiích vývoje je <strong>pro</strong>klon M06 charakteristické a je nejvýznamnějším znakem rezistentníhochování.Pokud nedošlo k úhynu larvy klíněnky ve stádiu drobné kruhovéminy s poutkem, <strong>pro</strong>ces minování pokračoval, ale vytvářenéminy byly v na<strong>pro</strong>sté většině zcela netypické, laločnaté
(obr. 3), nebo úzké, <strong>pro</strong>táhlé s nepravidelně zubatým okrajem(obr. 4). V těchto minách docházelo k úhynu larev nejpozdějive stádiu třetího instaru. Stádium kukly klíněnky v těchto netypickýchminách nebylo zjištěno.V případě že larva klíněnky vytvářela na klonu M06 minu typickéhotvaru, to znamená kruhovou, která se postupně <strong>pro</strong>tahovalado oválného tvaru, tak některé larvy pokračovalyv žíru až do konečného šestého instaru, kdy se zakuklily. Dospělcivylíhlí z kukel vzniklých v těchto minách na klonu M06byli životaschopní. K dokončení vývoje klíněnky až do stádiakuklení u klonu M06 docházelo výjimečně, vždy pouze u několikalarev na rostlině. Nejčastěji byl tento průběh zaznamenánu špatně vyvinutých nevyzrálých listů ve vrcholové částirostlin, nebo u listů na výhonech <strong>pro</strong>růstajících v průběhu vegetacez úžlabních pupenů.Poměr a umístění zastavených min s poutkem a netypickýchmin výrazně kolísal mezi jednotlivými rostlinami, mezi jednotlivýmilisty na rostlině a také mezi jednotlivými listenyzpeřeného listu. Celkový počet všech min na rostlině v jednotlivýchletech nesouvisel s rezistentním chováním, ale bylpřímo závislý na intenzitě infestace klíněnkou. Vliv lokalityna odlišnost <strong>pro</strong>jevů rezistentního chování nebyl zjištěn.U kontrolních rostlin semenáčků jírovce maďalu nebyl po celoudobu hodnocení uvedený <strong>pro</strong>jev rezistentního chováníke klíněnce jírovcové zjištěn a docházelo k tvorbě pouze typickýchmin. Poškození listové plochy minováním bylo <strong>pro</strong>tou klonu M06 ve srovnání s kontrolními semenáčky vždyo 50–80 % nižší (obr. 5).Rozdíl v preferenci kladení vajíček mezi kontrolními semenáčkyjírovce maďalu a klonu M06 nebyl zjištěn.DISKUSE A ZÁVĚRCílem tohoto příspěvku je prezentovat výsledky výzkumuz oblasti definování znaků rezistentního chování A. hippocastanum– klonu M06 ke klíněnce jírovcové, porovnání tohotochování s chováním nerezistentních jedinců a z oblastiověřování stability tohoto chování v přirozených podmínkáchstanovištních výsadeb.Výsledky ve sledování průběhu minování potvrdily přenosnostrezistentního chování ke klíněnce jírovcové na klonovépotomstvo roubovanců klonu M06 na podnožích semenáčkůA. hippocastanum. V průběhu osmi let sledování chovánítohoto potomstva, které <strong>pro</strong>bíhalo v experimentálních podmínkácha podmínkách dvou různých stanovišť v období2001–2008, bylo rezistentní chování potvrzeno u všech dvacetipěti hodnocených rostlin. V praktické podobě vizuálního<strong>pro</strong>jevu se toto chování ve všech letech <strong>pro</strong>jevovalo nižší intenzitoupoškození listové plochy minováním ve srovnání s nerezistentnímijírovci, což snižovalo i úroveň následné celkové nekrózylistů vlivem abiotických faktorů. Funkce zelené listovéplochy se v důsledku tohoto chování <strong>pro</strong>dlužovaly i o několiktýdnů. Kromě tohoto přímého efektu v podobě snížení celkovéhopoškození listů působí klon M06 také jako redukční faktorv populační dynamice klíněnky jírovcové, <strong>pro</strong>tože se nechovárepelentně a váže na sebe část kladoucích samic. Z obecnéhohlediska pak v důsledku jeho rezistentního chování docházíke snížení počtu jedinců v další generaci.Průběh minování a jeho intenzita v dané vegetaci byl vždyovlivněn celou řadou faktorů, jejichž výčet a vliv nejsou předmětemtohoto příspěvku. Podstatu popisovaného jevu (rezistentníhochování), to je odumírání larev v průběhu žíru listovýchpletiv klonu M06, se doposud nepodařilo objasnit.Vzhledem k opakovaně zjišťovanému vyššímu výskytu typickýchmin na špatně vyvinutých nevyzrálých listech je pravděpodobné,že rezistentní chování klonu M06 je ovlivňováno<strong>pro</strong>cesem růstu a vývoje listů, to znamená stavbou jejich pletiva obsahem látek v nich. Tato <strong>pro</strong>blematika je řešena v rámci<strong>pro</strong>bíhajícího výzkumného <strong>pro</strong>jektu QH 81101, včetně porovnánís výsledky získanými u nerezistentních jedinců jírovcemaďalu a jiných druhů jírovců.PoděkováníPráce byly <strong>pro</strong>vedeny v rámci řešení Výzkumného záměruVÚKOZ, v.v.i., předmět řešení VI, <strong>pro</strong>jekt 5062 a výzkumného<strong>pro</strong>jektu QH 81101 financovaného NAZV MZe ČR.LITERATURADeschka, G., Dimić, N. (1986): Cameraria ohridella n sp. ausMazedonien. Jugoslawien (Lepidoptera, Lithocolletidae).<strong>Acta</strong> Entom. Jugosl., vol. 22, no.1–2, p. 11–23.Juhásová, G., Adamčíková, K., Kobza, M. (2008): Ošetrovanielistov pagaštana konského technológiou mikroinjektáže.Rostlinolékař, roč. 19, č. 5, s. 22.Liška, J. (1997): Verbreitung der Rosskastanienminiermottein der Tschechischen Republik. Forstschutz Aktuell,no. 21, p. 5.Mertelík, J. (2002): Nalezení jírovce maďalu s vysokýmstupněm rezistence k napadení klíněnkou jírovcovourozšiřuje možnosti řešení <strong>pro</strong>blematiky. Rostlinolékař,roč. 13, č. 2, s. 20–22.Mertelík, J., Kloudová, K., Vanc, P. (2004): Occurrence ofAesculus hippocastanum with high degree of resistanceto Cameraria ohridella in the Czech Republic. <strong>Acta</strong>fytotechnica et zootechnica, Special number, Proceedingsof XVI. Slovak and Czech Plant Protection Conference,vol. 7, p. 204.Mertelík, J., Kloudová, K. (2006): Klon Aesculushippocastanum Mertelik06 s rezistentním chováním keCameraria ohridella - patent č. 296896 . Věstník , č. 7.Skuhravý, V. (1999): Zusammenfassende Betrachtungder Kenntnisse über die Rosskastanien-Miniermotte,Cameraria ohridella Deschka & Dimic (Lep.,Gracillariidae). Anz. Schädlingskunde/ J. Pest Science,vol. 72, p. 95–99.Svatoš, A., Kalinová, B., Hoskovec, M., Kindl, J., Hovorka,O., Hrdý, I. (1999): Identification of a new lepidopteransex pheromone in picogram quantities using an antennalbiodetector: (8E,10Z)-tetradeca-8,10-dienal from Cameraria13
- Page 1 and 2: A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3: OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7: (Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9: Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11: Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 15 and 16: Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18: Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20: Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22: quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24: Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26: Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28: Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30: Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32: Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34: Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35: Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39: poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41: Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43: lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47: Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51: ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57: začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62: Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64:
Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66:
nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67:
MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71:
in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73:
Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75:
heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78:
Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80:
pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82:
Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84:
Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86:
Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88:
Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90:
Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92:
Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94:
Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95:
preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99:
Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101:
Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103:
u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105:
104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107:
106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109:
Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111:
110
- Page 112 and 113:
Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115:
Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117:
palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119:
na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121:
také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128:
Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.