Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

nezřídka zaměňovány, přitom nejčastěji se lze setkat s pěstovanouM. tripetala. Tento druh je podle Nekolové (Nekolová,2004) ze sadovnického hlediska málo významný, zatímcoM. obovata je druhem středně významným. Pacáková (1999)tyto druhy a jejich křížence považuje za cenné. Cover (2004)zmiňuje u M. tripetala její kritiku pro nevonné květy a hrubé,byť bujné olistění. Magnolia tripetala údajně preferuje světlonebo částečný stín, ale je schopna růst i na plném slunci, pokudje zaručena vlhkost stanoviště. Odolnost podle USDA jeudávána (4), 5–8, vzrůst do zhruba 9 metrů. Magnolia obovatamá květy vonné, atraktivní olistění, odolnost USDA 5B-8,vzrůst do 30 metrů (v kultuře do 20 m). Preferuje ochranu jinýchstromů, nemá ráda chudé a suché půdy (za optimálníchpodmínek přirůstá až 0,9 m/rok). Toleruje světlo nebo částečnýstín v mládí, ale potřebuje více přímého světla pro dobrékvetení ve stáří.Výjimečný je kříženec Magnolia obovata × M. tripetala, pocházejícíz křížení V. Keskeviče v Průhonicích v roce 1952. Jedosud pěstován omezeně (viz dále introdukce a rozšíření), alemá dobré vlastnosti z hlediska sadovnického využití, v některýchohledech lepší než jeho rodičovské druhy. Tento taxonvyniká krásným olistěním (listy nevybledávají během vegetačnísezóny tolik jako u M. tripetala), má krásné voňavé květy(u M. tripetala květy už nevoní příjemně), rozměry stromumohou vyhovovat i omezenějším možnostem prostředí(ne vždy velké rozměry jako u M. obovata). Vašák (1973) všakuvádí nevonné květy a malou dekorativnost křížence proti rodičovskýmdruhům. Způsob pěstování (odstraňování výhonůkonkurujících výhonu hlavnímu), půdní poměry (vzdušná,vlhká, humózní půda × těžká, suchá, nevýživná půda) a zástinokolního korunového patra rozhodují o velikosti a habiturostlin („vysoké koště“ × stromová solitéra s košatou korunou× nevelká prosychající rostlina). Kříženec je vitální, jehoodolnost v našich klimatických podmínkách je patrně stejnědobrá jako jeho rodičovských druhů, z estetického hlediskaje atraktivní (zejména solitérní rostliny), proto lze doporučitjeho větší rozšíření v ČR.Výhodou uvedených taxonů je poměrně efektivní množení semeny,vegetativní rozmnožování je naproti tomu velmi problematické(rostliny nelze řízkovat ani roubovat).Rostliny lze podrobit různým šlechtitelským cílům, kde můžehrát roli výběr některých odchylných jedinců (panašované listy,některé vlastnosti květů, pyramidální vzrůst), hybridizace(laločnaté listy – hybridizace s Magnolia biloba), polyploidizace(větší orgány). Mnohokvěté a plnokvěté formy, stejnějako formy s převislými větvemi patrně vyšlechtit nelze (nejsouznámy, plnokvětost by mohla být problematická i při pohybechkvětních orgánů při vývoji květů, na koncích letorostůvždy jen jeden květ).Podle morfometrické analýzy souplodí má M. obovata mezi108 a 209 měchýřky s kvartilovým rozpětím 130–163, tedy(108-) 130–163 (-209), dále kříženec (58-) 91–107 (-145)a M. tripetala (24-) 51–63 (-79) měchýřků (analýza celkem203 souplodí). Počet jizev po tyčinkách (analýza 88 souplodí)má M. obovata (143-) 169–194 (-214), kříženec (92-)113–148 (-159) a M. tripetala (65-) 76–89 (-114).Počty měchýřků (levý graf) a jizev po tyčinkách na stopkách souplodí (pravý graf) u Magnolia obovata, křížence a M. tripetalaOvěřené údaje o výskytu zástupců sekce:Magnolia obovata: arboretum Kostelec n. Černými lesy (2×),Praha –botanická zahrada PřF UK (1×), Průhonice – Dendrologickázahrada (2× – 1 rostlina panašovaná), Průhonice – zámeckáobora (1–), Velké Březno - zámecký park (1×), HradecKrálové – Bohuslava Martinů 16 (1×)Magnolia tripetala: Bílá Lhota u Litovle – arboretum (2×, Kabelíkzde r. 1972 vyšetřoval i antibiotické vlastnosti), Hlubokán. Vltavou – zámecký park (1×), Konopiště –Růžová zahrada(2×), Kopidlno – zámecký park (1×), Kostelec nad Černýmilesy – arboretum (1×), Nový Dvůr u Opavy –arboretum (2–),Písek – arboretum VOŠL a SLŠ (1×), Plzeň – Křižíkovy sady(5×), Plzeň – ZOO (1×), Plzeň – Šafaříkovy sady (1×), Jaroměř– před ZŠ (3×), Praha – zastávka „Sídliště Malešice” (10×),Průhonice – areál VÚKOZ (1×), Průhonice – zámecký park aobora (2×), Ráby – před Perníkovou chaloupkou (1×)Magnolia obovata × M. tripetala: Průhonice – zámecký parka obora (výsadba 1952, přes 120 jedinců), Lednice na Moravě– zámecký park (3×), Lednice na Moravě – zámecký park(generace F2, semenáč z Průhonic).Novější údaje s lokalizací introdukovaných rostlin uvádí zejménaZSN (1994–2001) – „Zahradnický slovník naučný65