EN 13 037 (1999): Soils im<strong>pro</strong>vers and growing media– Determination of pH, CEN Brussels, 9 p.EN 13 038 (1999): Soils im<strong>pro</strong>vers and growing media– Determination of electrical conductivity, CEN Brussels,7 p.EN 13 041 (1999): Soils im<strong>pro</strong>vers and growing media –Determination of physical <strong>pro</strong>perties – Dry bulk density,air volume, water volume, shrinkage value and total porespace, CEN Brussels, 22 p.EN 13 651 (2001): Soils im<strong>pro</strong>vers and growing media– Extraction of calcium chloride/DTPA (CAT) solublenutrients, CEN Brussels, 16 p.Hell, B. ter (2007): Blühen Erysimum-Sorten auch ohneKühlphase? Jein! Gärtenbörse – Das Magazin fürZierpflanzenbau, vol. 107, no. 8, p. 41–44.Hell, B. ter, Groth, C. (2007): Bewässerungsdüngung vonFrühjahrstopfstauden. Gärtenbörse – Das Magazin fürZierpflanzenbau, vol. 107, no. 8, p. 50–53.Jílková, J., Nachlingerová, V., Šrámek, F. (2007): Earlyflowering perennials grown as pot plants. In Stroma květina – součást života. Sborn. vědec. konf., 4.–5. 9.2007, Průhonice. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, p. 233–236.Westermeier, G., Gerlach, W. P. P. (2005): HauptursachePilzbefall. Krankheiten bei alternativen Frühjahrsblühern.Das Taspo Magazin, no. 9, p. 22–23.Rukopis doručen: 11. 9. 2009Přijat po recenzi: 19. 10. 200988
<strong>Acta</strong> Pruhoniciana 93: 89–95, Průhonice, 2009ZPLANĚNÍ VYBRANÝCH TAXONŮ TRVALEK V POROSTNÍM OKRAJI DŘEVINESTABLISHING SELECTED SORTS OF PERENNIALS IN THE WOODLAND EDGEIvana Barošová, Adam BarošVýzkumný ústav <strong>Silva</strong> <strong>Taroucy</strong> <strong>pro</strong> <strong>krajinu</strong> a okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové nám. 391, 252 43 Průhonice, barosova@vukoz.cz,baros@vukoz.czAbstraktTento příspěvek se zabývá vyhodnocením dlouhodobého pokusu o zplanění trvalek v porostním okraji. V první polovině 80.let bylo v Dendrologické zahradě na okraji porostu zvaném Remíz vysázeno 54 různých taxonů trvalek. Rostliny byly vysazenyna dvě různá stanoviště – suchý, slunný okraj lesa a polostinný až stinný, suchý okraj lesa. Do dnešní doby přežilo 10 taxonův různém množství a kondici. Článek porovnává zde získané výsledky s výsledky a zkušenostmi jiných autorů.Klíčová slova: zplaňování, trvalky, použití trvalek, porostní okraj, travní drnAbstractThis article deals with evaluation of along-term trial of establishing perennials in the woodland edge. At the site of theDendrological garden there were planted about 54 different taxa of perennials in the 80’s. It was on the woodland edge calledRemíz (engl. the Bosk). Plants were planted in two different garden habitats – dry, sunny woodland edge and semi-shady upto shady, dry woodland edge. There have survived 10 various taxa in different numbers and different conditions up todays. Thearticle contains a complete list of these taxa and their description. Archieved results are compared with results and experienceof other authors. Establishing of perennials is one of the ways, how to use perennials in public spaces. There were verified taxawhich are reliable for this kind of plantings.Key words: perennials, establishing perennials, use of perennials, woodland edge, grassy swardÚVODNěkolik posledních let se objevují zprávy o změně přístupuk veřejné zeleni, objevují se neustále nové trendy, které jsouvíce či méně podporovány výzkumem na zahraničních univerzitácha výzkumných institucích. Aktuálním se stává využíváníextenzivních, na údržbu nenáročných výsadeb. Tytovýsadby založené na ekologických principech mají za cíl snížitpracovní náročnost jak v oblasti založení, tak údržby. Zároveňje však kladen důraz na estetickou působnost těchto výsadeb,a to co možná po nejdelší část vegetačního období. Nové trendyse k nám dostávají zejména z Německa, Anglie a Holandska.Předmětem výzkumu se tak stává dlouhodobé pozorovánízaložených porostů, jak po stránce taxonomické, tak se přihlížík právě žádanému snížení nákladů. Nejedná se však o zcelanový trend, zejména během 20. století průběžně docházelok chápání této <strong>pro</strong>blematiky, druhy rostlin byly voleny podlenároků stanoviště. Jednou z mnoha forem jsou výsadby v porostníchokrajích, na místech, kde v extrémních podmínkáchmá i domácí flóra omezenou životnost. Proto zde často uspějídruhy introdukované a díky nim lze vytvořit efektivní trvalkovoupartii. Jedná se tak o zplaňování trvalek, které se můžev méně intenzivních místech veřejné zeleně stát nejlevnější cestouk jejich použití.Cílem tohoto příspěvku je zhodnotit pokusy, které byly založenypočátkem 80. let v Dendrologické zahradě v Průhonicícha z toho vyvodit, které druhy lze použít na podobnýchstanovištích. Tyto výsadby, které byly založeny na principuzplaňování trvalek, se dochovaly do současnosti a dokládajímnohé o chování určitých taxonů v daném extrémním <strong>pro</strong>středí.Jelikož pokusy byly založeny v podmínkách, které jsou<strong>pro</strong> klasický typ výsadeb, jakým je například tradiční perenovérabato, letničkový záhon, či kvalitní trávník, nemyslitelné,staly se tak ideálním objektem <strong>pro</strong> obnovené pozorování. Záměremje upozornit na taxony, které byly vysazeny do extrémníchpodmínek, byly schopné zde odolat konkurenci téměř25 let a v různé míře se re<strong>pro</strong>dukovat.V tomto příspěvku je pojem „zplaňování“ převeden do zahradnickéhopojetí. Jedná se o záměrnou výsadbu domácíchi introdukovaných rostlin do podmínek stávajícího stanovištěv parcích a zahradách. Jedná se o způsob přírodě podobnéhopoužití rostlin, o způsob, který se vyvíjí postupně v historickýchvlnách téměř od středověku až do současnosti. Zlomovése však stalo 19. století, kdy došlo k návratu k přírodě, a tozejména z filozofických a estetických důvodů. Principy „zplaňování“se začaly objevovat u různých autorů již počátkem19. století, ale až v roce 1870 vychází kniha The Wild Garden,která se stala v tomto období téměř revolučním dílem. AutorWilliam Robinson vycházel ze zkušeností získaných pozorovánímpřírodních společenstev a ty pak praktikoval zejménav použití cibulovin a trvalek. Udal tak nový směr v zahradničení,který se stal doplňujícím ke klasickým formálním zahradám19. století v Anglii (Martinek, 2004). Obdobné myšlenkyse téměř zároveň objevily i v Německu, kde vyšla knihaHermanna Jägera: Lehrbuch der Gartenkunst. Jäger se věnoval„zplaňování“ trvalek v lese a na loukách, inspiraci opětpřebíral z přírody. Vedle domácích druhů doporučoval exotickétrvalky, například viděl jejich použití v místech podél cest ak lavičkám. Dalším z <strong>pro</strong>pagátorů byl velký zastánce tzv. přírodníchzahrad Willy Lange. V roce 1907 vyšla jeho knihaGartengestaltung der Neuzeit, ve které vycházel zejména z německýchpřirozených společenstev a z fyziognomie rostlin. Počátkem20. století se obdobné myšlenky objevily i v Americe,89
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3:
OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7:
(Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9:
Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12:
Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14:
(obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16:
Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18:
Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20:
Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22:
quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24:
Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26:
Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28:
Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30:
Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32:
Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34:
Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35:
Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39: poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41: Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43: lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47: Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51: ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57: začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62: Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64: Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66: nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67: MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80: pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82: Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84: Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86: Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87: Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 91 and 92: Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94: Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95: preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99: Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101: Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103: u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105: 104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107: 106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109: Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111: 110
- Page 112 and 113: Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115: Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117: palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119: na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121: také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128: Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.