Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Sorbus eximia – jeřáb krasovýSorbus eximia Kovanda, Preslia 56: 170, 1984.Taxonomické zařazení: Sorbus latifolia agg. (předpokl. kombinaceS. aria × S. torminalis).Hybridogenní apomiktický druh známý ve dvou úrovních ploidie,diploidní a tetraploidní, které jsou vzájemně těžko rozlišitelné(Kovanda, 1999). Je endemitem Českého krasu rozšířenýmpouze v širším okolí Srbska (okruh přibl. 4 km) a Karlštejna.Areál druhu má rozsah 6 km ve směru Z-V a 8 km ve směruS-J. V uvedené oblasti se druh vyskytuje na obou stranáchBerounky na celkem 13 potvrzených lokalitách soustředěnýchdo čtyř regionů, všech v oblasti termofytika ve výškové zóně340–460 m (podrobně viz Jankun & Kovanda, 1988 a Kovanda,1999). Nejbohatší populace Sorbus eximia se nachází navýchodním výběžku (kóta 390 m) masivu ležícího mezi obcemiTetín a Koda, kde se druh vyskytuje jednak v jižních skalnatýchlesostepních svazích (lokalita Ve skalách) a jednak v severněexponovaném lesním svahu těsně pod vrcholovým hřebenem.Celkový počet jedinců na všech lokalitách byl koncemminulé dekády odhadnut autorem popisu druhu na 110(Kovanda, 1999).Druh vázaný na teplomilné (zvl. šipákové) doubravy a světlédubo-habrové lesy a jejich okraje, lesostepi až skalní stepi,zejména v okolí vrcholů kopců, bez zřetelné preference expozic.Výskyt je omezen na bazické vápencové podklady obvyklena skeletovitých půdách. Ohrožen zejména globálními ekologickýmizměnami a možností neuváženého hospodaření v lesníchporostech, kde může být považován za plevelnou dřevinu.Kromě jediné bohatší populace na dvou sousedících lokalitáchpoblíž Kody u Tetína se na lokalitách vyskytují jen nepočetnéskupiny nebo jednotliví jedinci. Mimo jediné lokalityna vrchu Mramor u obce Liteņ, předsunuté k J, leží všechnyznámé lokality druhu na území NPR Karlštejn (nejrozsáhlejšíNPR v ČR).Sorbus gemella – jeřáb džbánskýSorbus gemella Kovanda, Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich133: 329, 1996.Taxonomické zařazení: Sorbus latifolia agg. (předpokl. kombinaceS. torminalis × S. danubialis).Hybridogenní apomiktický druh s tetraploidní sadou chromozomů.Byl popsán z jediné lokální populace na jižnímokraji náhorní plošiny asi 1 km východně od obce Konětopyv oblasti Džbán v okresu Louny. Tato populace se nacházíve výšce 430–450 m n. m. Podle nedávno publikovanýchinformací (Janda, 2006) je populace tvořena přibližně100 fertilních jedinců (původní odhad autora popisu druhuz roku 1993 byl 45 jedinců kromě semenáčů). Zmlazovánídruhu je zde nedostatečné, semenáče lze nalézt jen místyna světlejších stanovištích a jsou často ničeny srnčí zvěří.Rozsah výskytu populace lze definovat podle GPS takto: N50°15´53˝–50°16´04˝, E 013°44´20–44˝. V roce 2003 bylaobjevena druhá populace Sorbus gemella vzdálená od klasickélokality asi 4,5 km na západ. Nachází se na tzv. Kozineckéstráni, 2,5 km JJV od středu obce Tuchořice mezi 460–485m n. m. a čítá jen 11 fertilních jedinců, ale zmlazování jeřábudžbánského je zde místy hojné, i když i zde dochází k ničenísrnčí zvěří (Janda, 2006).Jeřáb džbánský je vázán na prosvětlené teplomilné doubravyna opukovém podkladu na svazích s J až JZ expozicí. Dvě známélokality druhu představují fragmenty teplomilných doubravna severním okraji pahorkatiny Džbán (oblast termofytika).Hlavní lokalita nad obcí Konětopy je narušena kulturnímilesními porosty jehličnanů: na plošině nad hranou svahůstarou smrkovou (Picea abies (L.) H. Karst.) a borovou (Pinussylvestris L.) monokulturou a ve svahu pak starými výsadbamiPinus nigra J. F. Arnold (místy zapojené, čisté porosty).Druh je ohrožen především změnou původních lesních porostů,možností neuváženého hospodaření v lesních porostecha ničením zvěří. Hlavní populace druhu se nachází na lokalitěnezajištěné územní ochranou, ale v roce 2000 jsme pro její záchranuzpracovali návrh (Businský & Dostálek, 2000) na vyhlášenízvláště chráněného území včetně podrobného mapovéhopodkladu, který byl zaslán na AOPK ČR. V roce 2002byl realizován ochranářský projekt v rámci Společného programuČeského svazu ochránců přírody a Lesů České republikypro koordinaci zájmů obou rezortů v oblasti hlavní lokalityjeřábu džbánského (Janda, 2006). Malá populace druhuna Kozinecké stráni spadá pod chráněné území v kategoriipřírodní památka.Sorbus hardeggensis – jeřáb hardeggskýSorbus hardeggensis Kovanda, Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich133: 348, 1996.Taxonomické zařazení: Sorbus latifolia agg. (předpokl. kombinaceS. torminalis × S. aria).Hybridogenní apomiktický druh s diploidní sadou chromozomů(Šefl, 2007), což je výjimečný fenomén mezi našimi hybridogennímidruhy (kromě fakultativní diploidie u Sorbus eximia,s odhlédnutím od dosud neznámé ploidie S. quernea). Jestenoendemitem pohraničního (moravsko-rakouského) úsekuúdolí Dyje, kde je znám ve třech malých regionech – východněod Vranova (dvě blízké lokality na moravské straně), v okolírakouského města Hardegg (dvě hlavní lokality na rakouskéstraně, jedna na moravské – viz níže) a jižně od obce Podmolí(jeden jedinec). Sorbus hardeggensis je extrémně vzácný hybridogennídruh relativně izolované (taxonomicko-morfologické) povahy,kterého bylo nalezeno dosud pouze asi 35 jedinců. Výskytdruhu spadá do oblasti mezofytika a výškové zóny 330–430 mn. m. Reprezentativní, typová lokalita druhu, se nachází přes2 km západně od obce Čížov v masivu vrchu Větrník (510 m),na západním výběžku tvořícím ostroh nad údolím Dyje zvanýLedové sluje. Přestože jde o nejbohatší známou lokalitu druhu,jedinci jeřábu hardeggského zde rostou pouze izolovaněa velmi rozptýleně, a to v SZ balvanitém lesním svahu mezi370 a 410 m n. m. Střední část lokality okolo 390 m má polohupodle GPS: N 48°53´04˝, E 015°50´42˝. V říjnu 1998jsme nalezli (viz Businský & Dostálek, 1998) dva mladé jedinceS. hardeggensis na nové lokalitě zv. Hardeggská stráň, ležícíproti městu Hardegg, a to na jižně exponovaném lesostepnímsvahu východně od Hardeggské vyhlídky v 360 m n. m. (GPS:N 48°51´20˝, E 015°52´08˝); Šefl (2007) z tohoto místa uvádíjeden semenáč.40