Sorbus eximia – jeřáb krasovýSorbus eximia Kovanda, Preslia 56: 170, 1984.Taxonomické zařazení: Sorbus latifolia agg. (předpokl. kombinaceS. aria × S. torminalis).Hybridogenní apomiktický druh známý ve dvou úrovních ploidie,diploidní a tetraploidní, které jsou vzájemně těžko rozlišitelné(Kovanda, 1999). Je endemitem Českého krasu rozšířenýmpouze v širším okolí Srbska (okruh přibl. 4 km) a Karlštejna.Areál druhu má rozsah 6 km ve směru Z-V a 8 km ve směruS-J. V uvedené oblasti se druh vyskytuje na obou stranáchBerounky na celkem 13 potvrzených lokalitách soustředěnýchdo čtyř regionů, všech v oblasti termofytika ve výškové zóně340–460 m (podrobně viz Jankun & Kovanda, 1988 a Kovanda,1999). Nejbohatší populace Sorbus eximia se nachází navýchodním výběžku (kóta 390 m) masivu ležícího mezi obcemiTetín a Koda, kde se druh vyskytuje jednak v jižních skalnatýchlesostepních svazích (lokalita Ve skalách) a jednak v severněexponovaném lesním svahu těsně pod vrcholovým hřebenem.Celkový počet jedinců na všech lokalitách byl koncemminulé dekády odhadnut autorem popisu druhu na 110(Kovanda, 1999).Druh vázaný na teplomilné (zvl. šipákové) doubravy a světlédubo-habrové lesy a jejich okraje, lesostepi až skalní stepi,zejména v okolí vrcholů kopců, bez zřetelné preference expozic.Výskyt je omezen na bazické vápencové podklady obvyklena skeletovitých půdách. Ohrožen zejména globálními ekologickýmizměnami a možností neuváženého hospodaření v lesníchporostech, kde může být považován za plevelnou dřevinu.Kromě jediné bohatší populace na dvou sousedících lokalitáchpoblíž Kody u Tetína se na lokalitách vyskytují jen nepočetnéskupiny nebo jednotliví jedinci. Mimo jediné lokalityna vrchu Mramor u obce Liteņ, předsunuté k J, leží všechnyznámé lokality druhu na území NPR Karlštejn (nejrozsáhlejšíNPR v ČR).Sorbus gemella – jeřáb džbánskýSorbus gemella Kovanda, Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich133: 329, 1996.Taxonomické zařazení: Sorbus latifolia agg. (předpokl. kombinaceS. torminalis × S. danubialis).Hybridogenní apomiktický druh s tetraploidní sadou chromozomů.Byl popsán z jediné lokální populace na jižnímokraji náhorní plošiny asi 1 km východně od obce Konětopyv oblasti Džbán v okresu Louny. Tato populace se nacházíve výšce 430–450 m n. m. Podle nedávno publikovanýchinformací (Janda, 2006) je populace tvořena přibližně100 fertilních jedinců (původní odhad autora popisu druhuz roku 1993 byl 45 jedinců kromě semenáčů). Zmlazovánídruhu je zde nedostatečné, semenáče lze nalézt jen místyna světlejších stanovištích a jsou často ničeny srnčí zvěří.Rozsah výskytu populace lze definovat podle GPS takto: N50°15´53˝–50°16´04˝, E 013°44´20–44˝. V roce 2003 bylaobjevena druhá populace Sorbus gemella vzdálená od klasickélokality asi 4,5 km na západ. Nachází se na tzv. Kozineckéstráni, 2,5 km JJV od středu obce Tuchořice mezi 460–485m n. m. a čítá jen 11 fertilních jedinců, ale zmlazování jeřábudžbánského je zde místy hojné, i když i zde dochází k ničenísrnčí zvěří (Janda, 2006).Jeřáb džbánský je vázán na <strong>pro</strong>světlené teplomilné doubravyna opukovém podkladu na svazích s J až JZ expozicí. Dvě známélokality druhu představují fragmenty teplomilných doubravna severním okraji pahorkatiny Džbán (oblast termofytika).Hlavní lokalita nad obcí Konětopy je narušena kulturnímilesními porosty jehličnanů: na plošině nad hranou svahůstarou smrkovou (Picea abies (L.) H. Karst.) a borovou (Pinussylvestris L.) monokulturou a ve svahu pak starými výsadbamiPinus nigra J. F. Arnold (místy zapojené, čisté porosty).Druh je ohrožen především změnou původních lesních porostů,možností neuváženého hospodaření v lesních porostecha ničením zvěří. Hlavní populace druhu se nachází na lokalitěnezajištěné územní ochranou, ale v roce 2000 jsme <strong>pro</strong> její záchranuzpracovali návrh (Businský & Dostálek, 2000) na vyhlášenízvláště chráněného území včetně podrobného mapovéhopodkladu, který byl zaslán na AOPK ČR. V roce 2002byl realizován ochranářský <strong>pro</strong>jekt v rámci Společného <strong>pro</strong>gramuČeského svazu ochránců přírody a Lesů České republiky<strong>pro</strong> koordinaci zájmů obou rezortů v oblasti hlavní lokalityjeřábu džbánského (Janda, 2006). Malá populace druhuna Kozinecké stráni spadá pod chráněné území v kategoriipřírodní památka.Sorbus hardeggensis – jeřáb hardeggskýSorbus hardeggensis Kovanda, Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich133: 348, 1996.Taxonomické zařazení: Sorbus latifolia agg. (předpokl. kombinaceS. torminalis × S. aria).Hybridogenní apomiktický druh s diploidní sadou chromozomů(Šefl, 2007), což je výjimečný fenomén mezi našimi hybridogennímidruhy (kromě fakultativní diploidie u Sorbus eximia,s odhlédnutím od dosud neznámé ploidie S. quernea). Jestenoendemitem pohraničního (moravsko-rakouského) úsekuúdolí Dyje, kde je znám ve třech malých regionech – východněod Vranova (dvě blízké lokality na moravské straně), v okolírakouského města Hardegg (dvě hlavní lokality na rakouskéstraně, jedna na moravské – viz níže) a jižně od obce Podmolí(jeden jedinec). Sorbus hardeggensis je extrémně vzácný hybridogennídruh relativně izolované (taxonomicko-morfologické) povahy,kterého bylo nalezeno dosud pouze asi 35 jedinců. Výskytdruhu spadá do oblasti mezofytika a výškové zóny 330–430 mn. m. Reprezentativní, typová lokalita druhu, se nachází přes2 km západně od obce Čížov v masivu vrchu Větrník (510 m),na západním výběžku tvořícím ostroh nad údolím Dyje zvanýLedové sluje. Přestože jde o nejbohatší známou lokalitu druhu,jedinci jeřábu hardeggského zde rostou pouze izolovaněa velmi rozptýleně, a to v SZ balvanitém lesním svahu mezi370 a 410 m n. m. Střední část lokality okolo 390 m má polohupodle GPS: N 48°53´04˝, E 015°50´42˝. V říjnu 1998jsme nalezli (viz Businský & Dostálek, 1998) dva mladé jedinceS. hardeggensis na nové lokalitě zv. Hardeggská stráň, ležící<strong>pro</strong>ti městu Hardegg, a to na jižně exponovaném lesostepnímsvahu východně od Hardeggské vyhlídky v 360 m n. m. (GPS:N 48°51´20˝, E 015°52´08˝); Šefl (2007) z tohoto místa uvádíjeden semenáč.40
Jeřáb hardeggský se vyskytuje na kamenitých až skalnatýchlesních svazích ve smíšených listnatých, polostinných porostechcharakteru doubrav a habřin a rovněž na lesních světlinách.Nebyla zjištěna zřetelná vazba na geologický substrát(výskyt na kyselých rulách v masivu vrchu Větrník a na vápencíchv okolí města Hardegg), ani preference expozic. Kvetenía tvorba plodů se jeví jako vydatné, ale vývoj semen je nedostatečný;<strong>pro</strong>to přirozené zmlazování druhu je velmi vzácné(Kovanda, 1998a, 1999). Sorbus hardeggensis je klasickýmpřípadem ohroženého stenoendemického druhu existujícíhov jediné rozptýlené populaci na velmi omezeném území, představujícímzachovalý (ale nikoli nenarušený) ostrov přirozenýchekosystémů v zemědělské krajině. Všechny lokality druhuna území ČR se nacházejí v NP Podyjí (na rakouské straněrovněž v chráněném území stejné kategorie).Sorbus milensis – jeřáb milskýSorbus milensis M. Lepší, K. Boublík, P. Lepší et P. Vít, Preslia80: 235, 2008.Taxonomické zařazení: Sorbus latifolia agg. (předpokl. kombinaceS. aria s. lato × S. torminalis).Hybridogenní apomiktický druh s triploidní sadou chromozomů.Je popsán a dosud znám jen z jediné lokální populacena vrchu Milá (kóta 510 m, obr. 1) nad stejnojmennou obcív okresu Most na JZ okraji Českého středohoří (fytogeografickýpodokres Lounské středohoří v oblasti termofytika). Jedincitohoto druhu se zde vyskytují převážně ve střední částiJV svahů okolo 470 m n. m., na jednom místě v západnímsvahu okolo 440 m n. m., a pak rozptýleně i v jiných expozicícha výškách v celkovém výškovém rozsahu 385–490 m n.m. (Lepší et al., 2008). V době základního studia druhu v r.2002 bylo v jeho populaci zaznamenáno 57 jedinců různéhověku včetně 19 mladých jedinců méně než 1 m vysokých.Nové zmlazení druhu bylo pozorováno jen velmi vzácně.Jeřáb milský (obr. 2) osídluje převážně otevřená skalnatá stanoviště,rokle a strmé suťové a kamenité svahy na čedičovémpodkladu s křovinnou vegetací, ale místy zasahuje do rozvolněnýchporostů typu teplomilného suťového lesa často s dominantnímjasanem ztepilým (Fraxinus excelsior L.). Téměřcelá populace spadá do území přírodní rezervace Milá s rozlohou20 ha. Velmi malý počet jedinců v unikátní populacia negativní vlivy na vhodných stanovištích (poškozování zvěří,zarůstání otevřených biotopů zejména expanzivním jasanem)přesto dělají druh celkově velmi ohrožený.Sorbus portae-bohemicae – jeřáb soutěskovýSorbus portae-bohemicae M. Lepší, P. Lepší, P. Vít et K. Boublík,Preslia 81: 72, 2009.Taxonomické zařazení: Sorbus latifolia agg. (předpokl. kombinaceS. danubialis × S. torminalis).Hybridogenní apomiktický druh s triploidní sadou chromozomů.Je endemitem centrální části Českého středohoří,kde byl popsán z jediné známé lokality v soutěsce Labe zvanéBrána Čech (lat. Porta Bohemica). Lokalita leží nad levýmbřehem Labe asi 0,5 km jižně od středu obce Litochovicenad Labem okolo 215 m n. m. a má polohu podle GPS:N 50°33´08˝, E 014°02´10˝. Dosud známá populace druhuzaujímá jen několik set metrů čtverečních a je tvořena pouze14 dospělými jedinci, což představuje nejmenší populaci zevšech našich hybridogenních jeřábů.Populace jeřábu soutěskového se nachází na skalnatém, převážněvýchodním svahu soutěsky porostlém řídkou doubravouna podkladu metamorfovaných hornin (rula a migmatit).Populace je sympatrická s oběma uvažovanými rodičovskýmidruhy a se sesterským hybridogenním druhem Sorbusbohemica. Třetí v Českém středohoří endemický hybridogennídruh jeřábu, S. albensis, roste v soutěsce o 0,5 km jižněji (Lepšíet al., 2009).Druh byl poprvé objeven a současně doložen sběrem autorypůvodního popisu teprve na podzim roku 2000. Bez podrobnějšíchznalostí je snadno zaměnitelný se dvěma dalšími hybridogennímidruhy endemickými v centrální části Českéhostředohoří (Sorbus bohemica, S. albensis), u kterých je předpokládánataké stejná výchozí hybridní kombinace.Sorbus quernea – jeřáb dubolistýSorbus quernea Kovanda, Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich133: 335, 1996.Taxonomické zařazení: Sorbus hybrida agg. (předpokl. kombinaceS. aria s. lato × S. aucuparia).Hybridogenní apomiktický druh s dosud neznámou úrovníploidie (která již byla nově zjištěna, ale dosud nepublikována,M. Lepší, in litt., 2009). Byl popsán jako stenoendemit sousedícíchvrchů Jabloňka a Bílá skála v údolí Vltavy na severnímokraji Prahy. Novodobě je druh udáván ze třetí lokality(subpopulace) ležící na území Pražské botanické zahrady (vizwww.botany.cz/cs), která reprezentuje převážně jižní svahyúdolí západně vedle vrchu Jabloňka. Maximální rozsah známéhovýskytu druhu reprezentuje přibližně 3,5 km. Lokalityspadají do oblasti termofytika okolo hranic fytogeogr. okresůDolní Povltaví a Pražská plošina a leží nad pravým břehem Vltavyna městském území Praha 7 – Troja a Praha 8 – Libeň, vevýškové zóně 240–270 m. Početnost celé populace je odhadovánana sotva 100 jedinců. Za hlavní a typovou lokalitu lze považovat<strong>pro</strong>střední lokalitu na vrchu Jabloňka, kde roste nejvícejedinců ve fragmentu polopřirozené doubravy s dominantnímQuercus petraea (Matt.) Liebl. na SZ svahu Z cípu vrchunad ulicí Na dlážděnce, okolo 245 m n. m., s polohou podleGPS: N 50°07´10˝, E 014°26´05˝.Ekologické vazby tohoto druhu nelze přesně definovat, neboťna uvedených lokalitách se vyskytuje na stanovištích silněpozměněných dlouhodobou činností člověka. Geologickýmpodkladem jsou extrémně kyselé ordovické křemence,částečně břidlice; lokality leží v jedné z nejteplejších oblastíČech. Druh se zde vyskytuje v polopřirozených zbytkovýchfragmentech dubových porostů (výmladkový les zřejmě uměléhopůvodu z pravděpodobně místních zdrojů), na okrajíchopuštěných sadů a v ruderalizované nepůvodní křovinné nebostromové vegetaci. Přestože nejbohatší výskyt jedinců (nepřílišvitálního vzhledu) se nalézá na severním zalesněném, polostinnémsvahu <strong>pro</strong>střední lokality, taxon spíše preferuje osluněnáotevřená stanoviště ve vrcholových partiích svahů, kde41
- Page 1 and 2: A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3: OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7: (Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9: Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12: Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14: (obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16: Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18: Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20: Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22: quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24: Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26: Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28: Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30: Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32: Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34: Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35: Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39: poznatky o našich endemických je
- Page 42 and 43: lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45: 10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47: Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49: ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51: ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53: spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55: cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57: začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62: Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64: Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66: nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67: MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80: pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82: Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84: Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86: Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88: Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90: Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92:
Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94:
Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95:
preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99:
Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101:
Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103:
u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105:
104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107:
106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 108 and 109:
Výběr odrůd s uvedením cenných
- Page 110 and 111:
110
- Page 112 and 113:
Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115:
Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117:
palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119:
na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121:
také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127:
Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128:
Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.