Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

se s pomocí moderních komunikačních prostředků rychle šíří z hlavních světových center
módy do ostatních částí světa. Potenciální zákazník si může vybírat z nesčetných oděvních
firem, zastoupených na trhu, na základě kvality, zpracování, ceny, značky, módnosti zboží
nebo například formy prodeje.
Dosud nikdy v historii však také nebylo environmentální zatížení, související
s přepravou běžných druhů zboží včetně oděvů na velké vzdálenosti, tak výrazné jako dnes.
Dosud nikdy v historii si nebyli spotřebitelé a zhotovitelé oděvů tak vzdálení co do
vzájemného kontaktu a životní úrovně jako dnes. Snad nikdy předtím nebylo obtížnější zjistit,
odkud nabízený výrobek pochází a za jakých environmentálních a sociálních podmínek byl
vyroben. Pracovní podmínky v oděvním průmyslu, který se z velké části přesunul do zemí
s nízkými výrobními náklady, bývají řazeny k nejhorším vůbec.
Vzrůstající zájem spotřebitelských skupin, vládních a nevládních institucí a také
obchodní sféry však naznačuje, že v kontextu globalizujícího se světa, k jehož nejvýraznějším
znakům patří propastný rozdíl mezi bohatými a chudými zeměmi a životními podmínkami
v nich a hrozba environmentálního kolapsu spojeného s nevratným poškozením planety, bude
hrát téma sociálních a environmentálních podmínek výroby stále důležitější roli.
Již dnes existuje řada iniciativ, které se zaměřují na ovlivňování sociálních a
environmentálních aspektů výroby a obchodu tak, aby více odpovídaly současným
požadavkům na etiku a sociálně i environmentálně přijatelný původ výrobků. Některé z nich
lobbují za legislativu, která by v zemích s nejnižšími výrobními náklady zajistila alespoň
základní pracovní a environmentální právo, jiné požadují stanovení minimálních standardů na
celosvětové úrovni.
Kromě těchto snah existuje množství jednotlivců a hnutí, která volají po návratu zpět
k lokální organizaci výroby a spotřeby. Jedině pokud se finanční a materiálové toky vrátí
znovu pod kontrolou místních komunit, bude možné zajistit environmentální a sociální
stabilitu – nejen při výrobě, ale ve společnosti jako celku (Hines 2000).
Oba póly těchto snah, jakkoliv jsou důležité, mohou být skupině konvenčních
spotřebitelů, kteří se teprve chystají překročit stín bezuzdného konzumerismu a přidat se mezi
‚vlažné a váhavé‘, poněkud vzdálené. Přesto jim není lhostejné, co právě oni na sobě nosí,
právě naopak! A to nejen ve smyslu vnější módy, ale i s ohledem na symbolický význam a
příběh oděvu.
Librová (2004) se táže, zda právě v této skupině spotřebitelů není potenciál pro
pomalé, ale pro většinovou společnost přijatelné řešení některých environmentálních
-2-