Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

až o 1 milion pracovních míst (ICFTU 2003:21). Levná pracovní síla, která byla do konce
roku 2004 i přes nízkou produktivitu práce a omezené technologické kapacity hlavní
konkurenční výhodou Bangladéše, zřejmě nebude pro zajištění stability oděvního průmyslu
stačit. Rozsáhlé sociální a ekonomické důsledky odchodu části oděvních firem do Číny a
Indie ponesou především ženy (Hale 2003:32).
Mexiko se potýká s odchodem oděvních firem již od roku 2000, který znamenal pro
mexický oděvní průmysl zásadní přelom – po prudkém nárůstu počtu oděvních továren v 90.
letech došlo ke stagnaci a nyní se dokonce jejich počet snižuje – od roku 2000 jejich počet
poklesl v důsledku vstupu Číny do WTO a očekávaného ukončení systému kvót o několik set
(WTO 2004:11).
Mexická vláda bude zřejmě v příštích letech čelit na jedné straně čím dál hlasitějším
požadavkům na dodržování environmentálních a především sociálních standardů v oděvním
průmyslu ze strany pracovníků, odborových a nevládních organizací a mezinárodních
institucí, na druhé straně bude pod tlakem na jejich snižování, aby v zemi udržela stávající
oděvní firmy.
Je nepravděpodobné, že by Mexiko a Bangladéš dokázaly tyto problémy uspokojivě
řešit samostatně. Jediným možným řešením se zdá být omezení současné konkurence mezi
zeměmi s nízkými výrobními náklady – stanovením minimálních pracovních a
environmentálních standardů a zajištěním jejich vymahatelnosti. K tomuto kroku však zatím
na národní i mezinárodní úrovni chybí potřebná vůle. Do doby, než politické elity najdou
odvahu nebo budou okolnostmi donuceny k přijetí takto radikální reformy mezinárodního
ekonomického systému, nezbývá než podporovat alespoň stávající dobrovolné iniciativy za
zlepšení výrobních podmínek v oděvním průmyslu.
-51-