Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

přinejmenším při dodávkách na americký trh. Rychlost dodání však více než na přepravě
záleží na dostupnosti kvalitního materiálu v místě produkce. I zde má Mexiko lepší
předpoklady. Bangladéšský textilní průmysl se rozvíjí pomalu a v současné době pochází jen
kolem 30% zpracovávaných látek přímo z Bangladéše (Hale 2003:32). Na dodání zbývajících
70 procent ze zahraničí – především z Číny a Indie – musí výrobci čekat až 3 měsíce od
objednání (Hale 2003:39). 59
Výrobní náklady jsou důležitou položkou především v případě standardizovaných
oděvů, které jsou doménou Bangladéše. Ze srovnání údajů v tabulkách 3 a 4 však vyplývá, že
Mexiko může být při zvolení nejlevnějšího způsobu přepravy do USA o něco levnějším
dodavatelem než Bangladéš, ačkoliv mzdové náklady jsou v Mexiku průměrně o více než 4
procenta vyšší. 60
Tab. 4: Náklady na přepravu oděvů a textilního zboží do USA podle způsoby přepravy
(v procentech celkových nákladů)
Letadlo Loď Železnice Silniční doprava
Mexiko 7,0% 2,0% 0,6% 2,8%
Bangladéš 14.1% 5.6% - -
Zdroj: OECD 2004:206
Bangladéš však láká zahraniční zakázky a investory do svých průmyslových zón
dalšími výhodami: především příslibem desetiletých daňových prázdnin a nižšími úrokovými
mírami, ale také profesionální a spolehlivou infrastrukturou a důkladnými bezpečnostními
opatřeními (ICFTU 2004:18). Oděvní průmysl do země přitahuje také skutečnost, že
odborové hnutí v Bangladéši není tak rozvinuté jako v jiných zemích s nízkými výrobními
náklady. K dalším faktorům, které přispěly k rozvoji oděvního průmyslu v Mexiku i
Bangladéši, patří devalvace místní měny vůči dolaru (Dicken 2003:192).
Ještě významnější než vládní pobídky je zřejmě vliv mezinárodních dohod o volném
pohybu zboží a o preferenčním přístupu na trhy cílových zemí. Během pouhých šesti let
členství v NAFTA Mexiko rapidně zvýšilo vývoz oděvního zboží do USA, dostalo se na
59 Tím se zásadně zkracuje čas na zhotovení oděvu – při průměrné lhůtě 4 měsíce na zhotovení a dodání oděvu
zbývá necelý měsíc na vlastní šití. Obrovský tlak na rychlé vyhotovení zakázky se přenáší na zaměstnance ve
formě dlouhé pracovní doby a velmi vysokých denních kvót (Hale 2003:9).
60 Analýza OECD, z níž údaje čerpám, však nebere v úvahu značné mzdové rozdíly v rámci Mexika a nerozlišuje
mezi přepravními náklady v závislosti na místě produkce a místě dodání – z příhraniční Tijuany do amerického
San Diega je to jen několik stovek kilometrů, z Puebly do New Yorku několik tisíc.
-46-