Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

stejnou odměnu za stejnou práci, úsilí o zvyšování role žen v rozhodování a jejich zastoupení
na vedoucích pozicích (IFAT, 30. 4. 2005).
Fair Trade a oděvní průmysl
Oděvní zboží zatím nepatří k hlavním produktům obchodovaným v rámci Fair Trade,
ale za více než čtyřicet let existence Fair Trade získalo v nabídce specializovaných organizací
pevné místo. V počátečních fázích vývoje Fair Trade se jednalo o výrobu a obchod s částmi
tradičních oděvů, které na trzích vyspělých zemí sloužily více jako kuriozita, než jako oděv
k praktickému využití. Z toho se vymykají jedině šály a šátky, které našly místo v šatníku
zákazníků Fair Trade od samého počátku. Postupně se někteří výrobci rozhodli pro export
zboží, které více odpovídá evropskému vkusu, a začali ve spolupráci s designéry dovozních
Fair Trade organizací vyrábět oděvy, které mohou sloužit běžnému využití. Používané
materiály vychází z regionálně dostupných zdrojů – nejčastěji se setkáme s hedvábím,
bavlnou, alpakou, vlnou a lnem. Využití ručně tkaných látek není výjimkou.
Rostoucí poptávka po oděvech vyrobených za sociálně přijatelných podmínek vyústila
v zavedení nezávislého značení FAIRTRADE 75 , které umožňuje distribuci Fairtrade oděvů do
běžné maloobchodní sítě, tak jak se to děje například u Fairtrade kávy, čaje, kakaa, banánů a
některých dalších výrobků. Mezinárodní organizace pro Fairtrade labelling (FLO – Fairtrade
Labelling Organizations International) proto vytvořila soubor standardů pro bavlnu a
bavlněné oblečení (Max Havelaar, 4. 5. 2005), který do budoucna usnadní jejich masovější
distribuci. 76
V prvních desetiletích fungování Fair Trade převládal důraz na sociální aspekty
obchodu a výroby, postupně však byly doplňovány i environmentální zásady. Čím dál více
Fair Trade oděvů se vyrábí z certifikované biobavlny (Rajath Jaipuria, Maikaal, osobní
sdělení, 19. 4. 2005), problémem je však vysoká cena ekologické certifikace, kterou si malí
farmáři mnohdy nemohou dovolit (Štěrba 2004:39). Firma Dezign Inc., zimbabwský výrobce
Fair Trade triček, by uvítala přechod svých dodavatelů na certifikované ekologické
zemědělství. Tomu však zatím brání vysoké náklady certifikace oproti relativně nízkým
75 Známka Max Havelaar, ekvivalent u nás známé známky FAIRTRADE, se zatím uděluje jen ve Francii a
Švýcarsku (Max Havelaar, 4. 5. 2005)
76 Stávající Fair Trade výrobci a dovozní organizace si však od nové certifikace mnoho neslibují – se zkušeností
z certifikace jiných produktů již předem očekávají její nedůslednost a finanční nákladnost, která de facto
vylučuje zapojení opravdu malých a začínajících producentů do obchodování s certifikovanými FAIRTRADE
výrobky (výsledek debaty mezi zástupci Fair Trade organizací na semináři Cotton Alternatives, Namur 19. 4.
2005).
-68-