Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

5. Iniciativy zaměřené na zlepšení výrobních podmínek v oděvním
průmyslu
Některé problémy, které vyplývají z globalizace oděvního průmyslu, nejsou
ovlivnitelné jednotlivými státy. Přesto jsou velmi palčivé a jejich důsledky pro konečného
spotřebitele oděvního zboží v mnoha případech neakceptovatelné. V reakci na konkrétní
medializované kauzy a díky pronikání informací o výrobních podmínkách v rozvojových
zemích ke spotřebitelům vzniklo široké spektrum iniciativ, usilujících o zlepšení současného
stavu.
Vyznačují se různými motivacemi, cílovými skupinami, prostředky i výsledky, mají
však přinejmenším jeden společný prvek – úsilí o řešení problematických souvislostí
globalizovaného oděvního průmyslu tam, kde selhává stát. Analyzované iniciativy mají
společné také to, že změny v přístupu oděvních korporací považují za jednu z hlavních cest
jak ovlivnit neuspokojivé výrobní podmínky v rozvojových zemích.
Pro účely užšího vymezení iniciativ za zlepšení výrobních podmínek v oděvním
průmyslu jsem využila kritérium jejich spojitosti s odpovědným spotřebitelstvím. To definuji
jako vědomé úsilí spotřebitelů vyhledávat, nakupovat a používat výrobky, které se oproti
běžným produktům jeví jako sociálně a/nebo environmentálně šetrnější (a to především
vzhledem k výrobcům, jejich zaměstnancům a životnímu prostředí v zemích původu).
Návaznost na koncept odpovědného spotřebitelství se prolíná (a) etickými kodexy
nadnárodních firem, (b) certifikačními iniciativami, (c) myšlenkou a praxí Fair Trade i (d)
kampaněmi, které se zaměřují na oslovení občanů a institucí v místech spotřeby. Těmto
čtyřem formám iniciativ se budu věnovat v následující kapitole.
Důvody, které stojí v pozadí zvýšeného zájmu spotřebitelů o původ zboží
z rozvojových zemí, jsou trojího druhu:
(i) Propast mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi. S tím, jak se od sebe vzdalují
ekonomické výsledky zemí globálního „Severu“a „Jihu“, se stává výraznějším i rozdíl mezi
výrobními standardy v nich.
(ii) Pokračující ekonomická globalizace. Globalizace ve smyslu propojování
ekonomických struktur vede k obrovskému nárůstu objemu mezinárodního obchodu a tedy i
dovozu zboží ze zemí s nízkými výrobními náklady a standardy na trhy vyspělých zemí.
(iii) Dostupnost informací. Média, nevládní organizace i osobní zkušenosti umožňují,
že spotřebitelé mají přístup k informacím o výrobních podmínkách v zemích s nízkými
výrobními náklady.
-52-