Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

Továrna Kuk Dong (dnes přejmenovaná na Mexmode factory), dodavatel firem Nike,
Reebok, Naf-Naf a zhotovitel univerzitních triček pro přinejmenším 12 amerických univerzit,
odmítla znovu zaměstnat 800 pracovníků, kteří se účastnili stávky proti neoprávněnému
propuštění svých kolegů – ti několik týdnů předtím protestovali proti nízkým mzdám a
neplaceným přesčasům. Policie shromážděné pracovníky násilím rozehnala (Rimml 2003:80).
Kauza továrny Kuk Dong je obzvláště zajímavá ve spojení s otázkou účinnosti etických
kodexů firem a certifikačních iniciativ se širším okruhem podílníků (viz kapitola 5). Nevládní
organizace sledovaly, zda se firmě Nike a americkým univerzitám podaří uplatnit svůj vliv na
mexického dodavatele a přimět ho k respektování práva na sdružování pracovníků a
kolektivní vyjednávání (Connor 2001:82). Po dlouhém vyjednávání, do něhož se zapojily i
americké odbory UNITE, Fair Labor Association, United Students Against Sweatshops,
Kampaň za čisté oblečení a další organizace, nakonec management továrny přistoupil na
opětovné zaměstnání poloviny propuštěných pracovníků a stáhl žaloby na organizátory
stávek. Uznal také nově vzniklou odborovou organizaci SITEMEX (Rimml 2003:82).
Volné obchodní zóny jsou vyňaty z některých požadavků pracovního práva, resp. se
řídí zvláštními nařízeními, která nejsou tak přísná jako mexická legislativa (to platí například
o právu na sdružování, na minimální mzdu, na zdravotní a bezpečnostní standardy na
pracovišti). Mexické úřady navíc jen velmi váhavě kontrolují továrny ve volných obchodních
zónách (Perman 2003:9). V oblasti bezpečnosti práce jsou však zóny ve srovnání s továrnami
mimo ně o něco napřed – zaměření na export nutí jejich provozovatele zajistit přijatelnější
prostředí, které je možné v případě potřeby prezentovat inspektorům auditorských firem a
zástupcům oděvních korporací (Perman 2003:19). Jedním z nejčastějších porušení zásad
bezpečnosti práce je uzamykání továren včetně nouzových východů během směny. V případě
požáru nebo jiné nehody zcela zbytečně dochází k vysokému počtu obětí, které by jinak
mohly opustit prostory továrny nouzovými východy (ICFTU 2003:12).
Absence odborů má přímý vliv na úroveň pracovních podmínek v Bangladéši (ICFTU
2003:6). Bezpečnostní a hygienické standardy jsou na velmi nízké úrovni, pracovní právo je
běžně porušováno. Jistého pokroku bylo dosaženo jedině ve volných obchodních zónách,
které jsou přímými dodavateli zahraničních firem a jsou navštěvovány inspektory a auditory
(Hale 2003:32). 63 Naprostá většina oděvních výroben však zůstává mimo dosah inspektorů a
funguje v nebezpečných, středověkých podmínkách, ačkoliv šijí pro zahraniční trhy – mezi
původním zadavatelem zakázky a vlastním zhotovitelem však může být několik
63 Mnohdy se však jedná spíše o „kosmetické“ úpravy pracoviště než opravdová zlepšení. Hale například uvádí
paradoxní požadavek jedné ze zahraničních oděvních firem, aby byl na toaletě po určité době vždy vyměňován
ručník. Etický kodex této firmy si však vůbec nevšímá několika jiných, zcela zásadních věcí (Hale 2003:
-49-