Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

podmínek v maquiladorách a zónách volného obchodu. MSN je sekretariátem koalice ETAG
(Ethical Trading Action Group), která sdružuje kanadské nevládní, církevní a odborové
organizace. Hlavním požadavkem MSN je otevřený přístup k informacím o původu oděvů,
obuvi a jiného spotřebního zboží a větší transparentnost při monitorování a verifikaci etických
kodexů firem (MSN, 27. 4. 2005).
Spotřebitelské kampaně mají dlouhou tradici - první zaznamenaný spotřebitelský
bojkot proběhl už v 90. letech 18. století v Leicesteru, když tamní zákazníci odhalili pravdu o
využívání otrocké práce na cukrových plantážích Východoindické společnosti v západní Indii
(The Economist, 14. 2. 2002).
Většina současných spotřebitelských kampaní vzniká na podobném základě –
z jednorázového impulzu, spojeného se zjištěním zásadního porušení eticky přijatelných
výrobních podmínek. Kampaň za čisté oblečení, která se dnes věnuje výrobním podmínkám
v oděvním průmyslu na celém světě, vznikla z demonstrace proti pracovním podmínkám na
Filipínách v roce 1989 (Hafmanns 2000:193). Sweatshop Watch vznikl v srpnu 1995 po
odhalení sweatshopu El Monte (Sweatshop Watch, 9. 4. 2005). 78
Kampaně a jejich iniciátoři postupně rozšiřují záběr svých aktivit – z původního
zaměření na přímé informování a mobilizaci konečných spotřebitelů k lobbyingu na politické
úrovni 79 a aktivní účasti v iniciativách, které zahrnují více různých podílníků. Sweatshop
Watch také poskytuje právní servis pro pracovníky v oděvním průmyslu, CCC organizuje ve
spolupráci s místními partnerskými organizacemi školení pracovníků v oblasti pracovního
práva.
Cíle, prostředky a dopady
Kampaně za zlepšení výrobních podmínek v oděvním průmyslu nehledají na rozdíl od
Fair Trade úplnou alternativu, ale usilují především o zvýšení kredibility a účinnosti
stávajících firemních a legislativních iniciativ. Ve srovnání s etickými kodexy firem však
kladou velký důraz na nezávislý monitoring, transparentnost a možnost verifikace. Jejich
klíčovým heslem je přístup k informacím – a to na úrovni spotřebitelů, pracovníků v oděvním
78 Tato kalifornská dílna zaměstnávala 72 thajských imigrantů, kteří byli nuceni šít oděvy za extrémně nízké
mzdy a během velmi dlouhé pracovní doby v prostorách obehnaných ostnatým drátem a strážených ozbrojenými
hlídači (Sweatshop Watch, 9. 4. 2005). Zajímavé je, že kauza severokorejských šiček, které se dostalo v polovině
roku 2004 značné pozornosti českých médií, v žádnou podobnou iniciativu českých nevládních organizací ani
odborů nevyústila. O záležitost však projevily zájem zástupkyně holandského ústředí Kampaně za čisté oblečení.
Naše nevládní scéna zřejmě čeká na kauzu většího rozsahu a důležitosti, která by spustila vlnu spotřebitelského
zájmu a dala vzniknout českému ekvivalentu CCC.
79 Sweatshop Watch se intenzivně angažuje v kalifornském zákonodárství – má například velký podíl na
schválení vyhlášky o tom, že veřejné zakázky nesmí být zadávány výrobcům, kteří využívají sweatshopů
(Sweatshop Watch, 7. 4. 2005).
-73-