Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

normy. 5 Konkurence je zvlášť silná v odvětvích náročných na lidské zdroje, kde rozdíly mezi
úrovní mezd a jinými standardy hrají důležitou roli v lokalizačních strategiích firem (ILO
2000:22).
Vznikající tlak na snižování environmentálních a pracovněprávních norem, kterému
vlády chudých zadlužených zemí či zemí postižených vysokou mírou nezaměstnanosti
poměrně snadno podléhají, může ústit v rozsáhlé důsledky pro zaměstnance, společnost i
životní prostředí. Obavu ze „závodu ke dnu“ pracovněprávních a environmentálních
standardů v důsledku konkurence mezi státy o přítomnost velkých investorů vyjadřuje
například David Korten (2001), Graham Dunkley (2004), Jerry Mander (2002) a další autoři.
Vlády mají podle nich sklon akceptovat výrobní podmínky navržené silnými
nadnárodními společnostmi, byť neodpovídají jejich legislativním požadavkům ani
mezinárodně uznávaným dohodám v oblasti pracovního práva, sociálního zabezpečení a
ochrany životního prostředí. Nikoliv neprávem se totiž obávají, že pokud zadavatel zakázky
dojde k přesvědčení, že v jiné lokalitě se mu nabízí lepší podmínky, svěří výrobu
subdodavatelům v jiné lokalitě a výrobu přesune. To je velmi časté právě v oděvním
průmyslu, kde běžně dochází ke konfliktům mezi zájmy obchodní sféry a pracovněprávními a
environmentálními požadavky na výrobní podmínky.
5 Nedávným příkladem z České republiky, který si získal zájem veřejnosti i nevládních organizací, je například
investice holdingu Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o., který navzdory původním prohlášením
nenaplňuje své původní sliby vůči místním obcím a v mnoha ohledech dokonce neodpovídá českým právním
normám. České úřady se však zdají být vůči záměrům investora velmi tolerantní (EPS, 15. 1. 2005). Kritiku
nevládních organizací dlouhodobě vzbuzuje i případ firmy Nemak na Mostecku (EPS, 18. 1. 2005).
-8-