Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

the Subcontracting Chain, která u všech zkoumaných oděvních podniků 20 konstatuje velmi
omezenou míru kontroly nad výrobním a obchodním řetězcem (Hale 2003).
(g) V případě přímého zapojení zahraničních oděvních korporací do oděvního
průmyslu rozvojové země, ke kterému dochází nejčastěji v Latinské Americe, bývají pozitivní
dopady přesunu oděvní produkce na místní podniky zanedbatelné. Studie ICFTU, věnovaná
volným obchodním zónám a pracovním standardům v nich, konstatuje velmi nízký stupeň
propojení zahraničních firem působících ve volných obchodních zónách s místními dodavateli
a distributory (Perman 2004:6).
Při subkontraktování jsou dopady na místní podniky výraznější. Závislost na jediném
zadavateli zakázek však může pro výrobní podniky představovat velký problém v okamžiku,
kdy se tento zadavatel rozhodne pověřit výrobou jiného dodavatele (Dicken 2003:291).
Ekonomický přínos relokace částí oděvního řetězce do rozvojových zemí se tedy
omezuje především na vytvoření vysokého počtu nekvalifikovaných pracovních míst bez
záruky kontinuity a případně na zmírnění schodku mezinárodního obchodu sledované země.
3. 2. Sociální aspekty
Nižší úroveň mzdových nákladů a potenciálně i nižší nároky v oblasti pracovního
práva a sociálního zabezpečení jsou ekonomy hlavního proudu chápány jako komparativní
výhoda dané země ve srovnání s ostatními státy. Někteří ekonomové a environmentálně a
sociálně angažovaní autoři však zdůrazňují, že tato „výhoda“ není statická a jednou pro vždy
daná a že státy – chtějí-li si ji udržet – musí neustále zohledňovat úroveň výrobních standardů
ve srovnatelných zemích. Komparativní výhoda založená na těchto faktorech tak má přímou
souvislost s přetrvávající chudobou v rozvojových zemích, absencí základních práv
pracovníků a nízkými environmentálními standardy (Hale 2004).
Sociální souvislosti globalizace oděvního průmyslu závisí na několika proměnných.
Pro základní klasifikaci můžeme použít charakter pracoviště, tj. zda vykonává pracovník
zadanou práci v prostorách určených zaměstnavatelem (v exportní zóně, továrně, dílně,
neformální manufaktuře), nebo zda pracuje doma. Druhou důležitou dimenzí je povaha
pracovního vztahu, tj. zda je pracovník zaměstnán na základě řádné pracovní smlouvy nebo
zda je jedním z nelegálních pracovníků, kteří nejsou pod ochranou pracovního práva a
20 Zpráva analyzuje řetězec dodavatelsko-odběratelských vztahů v oděvním průmyslu v Bangladéši, na Srí
Lance, v Indii, Pákistánu, Thajsku, Číně, na Filipínách, v Bulharsku a ve Velké Británii.
-28-