Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

Díky tomu, že spotřebitelské kampaně jsou výsledkem úsilí řady organizací z různých
oblastí, opírají se o širokou základnu ideových podporovatelů, kteří mají důvěru veřejnosti i
vliv na utváření veřejného mínění. 80 Z toho také vyplývá množství cílových skupin, které se
spotřebitelské kampaně snaží oslovit – od spotřebitelů všech věkových skupin a zájmů přes
sportovní kluby, veřejné instituce, zákonodárce, mezinárodní organizace i samotné oděvní
firmy.
Zásadním rozdílem oproti firemním etickým kodexům i většině širších iniciativ je
zapojení pracovníků prostřednictvím jejich organizací. Neziskové organizace jsou s nimi
v přímém kontaktu a reagují na jejich problémy a stížnosti. 81
Na straně omezení je nutno poukázat především na omezený dosah kampaní - většina
oděvních značek, která v kampaních není přímo zmíněna, zůstává nepovšimnuta, ačkoliv
jejich obchodní strategie a podmínky výroby bývají velmi podobné – běžně mají i stejné
dodavatele. Na tento fakt poukazuje například zpráva CCC z března 2004, která se věnuje
sportovním oděvním značkám. Účelem zprávy je doplnit bohaté informace o často
medializovaných a kritizovaných firmách Nike, Reebok a Adidas o hodnocení dalších značek,
které nejsou v popředí. Dokument přináší informace o firmách Fila, Kappa, Mizuno, Asics,
LOTTO, Umbro, Puma a dalších (CCC 2004). Zdůrazňuje, že některé menší méně známé
firmy, které nejsou ve středu pozornosti, nevěnují vytváření své image jako sociálně a
environmentálně odpovědných podniků vůbec pozornost (CCC 2004:18). Spotřebitelské
kampaně na ně přesto poukazují jen zřídka.
Na obranu tohoto modelu, kdy nejznámější a největší korporace sklízejí největší dávku
kritiky a jsou nuceny dělat kroky směrem k nezávislému monitoringu, možnosti verifikace
výsledků auditu a podobně, však lze argumentovat tím, že právě ony jsou lídry na oděvním
trhu a ovlivňují obchodní strategie i u menších firem. To dokládá nedávná společná stížnost
firem Nike, Reebok a adidas na špatné pracovní podmínky u dodavatelů svých menších
konkurentů (The Economist, 21. 8. 2004).
Obecným problémem spotřebitelských kampaní v oblasti oděvního průmyslu je
nedostatek širšího sortimentu finančně dostupných alternativ ke konvenčním produktům, jež
80 Spotřebitelské kampaně se snaží získat si i přízeň celebrit, jejichž zájem o problematiku výrobních podmínek
v oděvním průmyslu může být cestou jak přilákat dosud neoslovené občany. Snad nejznámějším „aktivistou“
z řad celebrit je frontman irské skupiny U2 Bono Vox, který v březnu 2005 představil vlastní kolekci stylového
oblečení EDUN, které je vyrobeno z biomateriálů za férových pracovních podmínek a pochází z afrických a
jihoamerických rodinných dílen (YahooNews, 14. 3. 2005).
81 CCC například vytvořila tzv. Urgent Appeal System – v případě, že zjistí závažné nedostatky u některého
z dodavatelů velkých oděvních korporací, vyvíjí na firmu tlak, aby zajistila okamžitou nápravu (CCC, 3. 2.
2005).
-75-