28.08.2013 Views

Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

do zemí s nižšími výrobními náklady a sledovaná země vykazuje výrazně zápornou obchodní<br />

bilanci.<br />

Jak dokládají statistiky UNIDO, OECD, WTO, tato závěrečná fáze odpovídá současné<br />

situaci ve většině zemí Evropské unie i ve Spojených státech amerických. Spojené státy<br />

zvýšily dovoz <strong>oděvního</strong> zboží z 25 milionů dolarů v roce 1990 na 64,4 milionů dolarů v roce<br />

2000 (UNIDO 2003:16). Zatímco podíl <strong>oděvního</strong> zboží vyrobeného přímo v USA tvořil<br />

v roce 1992 téměř polovinu všech oděvních výrobků na americkém trhu, o sedm let později to<br />

bylo pouhých 12 procent (UNIDO 2003:7).<br />

S výjimkou Itálie dnes prakticky všechny země Evropské unie vykazují výrazně<br />

zápornou obchodní bilanci v obchodu oděvy (Dicken 2003:324). Jen v samotných Spojených<br />

státech se počet pracovních míst v oděvním <strong>průmyslu</strong> snížil za poslední tři desetiletí o tři<br />

čtvrtě milionu, z 1 108 400 v roce 1970 na 322 000 v roce 2000. (OECD 2004:38). Ve<br />

skupině zemí OECD ve stejném období zanikly 4 miliony pracovních míst (OECD 2004:11).<br />

2. 1. Změny v rozmístění <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong><br />

Oděvní průmysl je jedním z prostorově nejroztříštěnějších odvětví. Relativně snadné<br />

zahájení oděvní výroby i v zemích bez rozvinuté infrastruktury a dlouholetý protekcionismus<br />

ekonomicky rozvinutých zemí (viz kap. 2.4.) přispěly ke značné rozmanitosti výrobců a<br />

vývozců <strong>oděvního</strong> zboží, zvláště ve skupině rozvojových a nejméně rozvinutých zemí<br />

(UNIDO 2003:3).<br />

Navzdory poměrně velkým rozdílům ve statistických údajích je patrné, že oděvní<br />

velkovýroba, která byla ještě po druhé světové válce výsadou industrializované Evropy a<br />

Spojených států, se rozvíjí v regionech s nižšími výrobními náklady a postupně přinejmenším<br />

zčásti nahrazuje výrobu oděvů v ekonomicky vyspělých zemích.<br />

Nejvýznamnějším regionem co do objemu výroby a exportu je oblast východní a<br />

jihovýchodní Asie v čele s Čínou, která podle odhadů jen v samotném oděvním <strong>průmyslu</strong><br />

zaměstnává 1,6 milionu legálních pracovníků. Za ni se v rámci regionu řadí Bangladéš,<br />

Indonésie, Thajsko, Indie, Filipíny, Jižní Korea, Hongkong a další (Dicken 2003:320).<br />

Regionem s vysokou koncentrací <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong> je také oblast Karibského moře<br />

(Guatemala, Nikaragua, Salvádor, Haiti, Dominikánská republika) a Mexika.<br />

Navzdory prudkému propadu konkurenceschopnosti po roce 1989 zůstává důležitým<br />

regionem také východní Evropa, zvláště Rumunsko, Bulharsko a Polsko. V globálním<br />

-11-

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!