Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

5. 1. Dobrovolné závazky a omezení v soukromém podnikovém sektoru
Etické závazky podnikového sektoru, ať už v environmentální nebo sociální oblasti, se
v posledních 15 letech staly jednou z nejběžnějších iniciativ zaměřených na zlepšení
výrobních podmínek, a to nejen v oděvním průmyslu. Za snahou firem prezentovat svou
odpovědnost vůči zaměstnancům, místním komunitám, společnosti i životnímu prostředí stojí
v první řadě rostoucí vnímání některých sociálních, environmentálních a etických témat
spotřebiteli. 66
Nejrozšířenějším nástrojem ovlivňování podnikové kultury a interakcí firem s
podílníky jsou podnikové etické kodexy, které si získaly značnou oblibu zejména v USA. Již
koncem čtyřicátých let zformuloval Robert Wood Johnson, majitel firmy Johnson & Johnson,
etický kodex, který nazval Naše krédo a z něhož firma vychází dodnes (Rolný 2005:71).
Společným znakem etických kodexů je jejich dobrovolnost – firmy nemají povinnost
etický kodex mít a pokud jej přijaly, nemají ze zákona povinnost jej aplikovat v praxi.
Závazky, které z kodexů vyplývají, nejsou právně vymahatelné (ILO 2000:65).
Během 90. let, kdy se mnohé vedoucí firmy na oděvním trhu staly terčem
mezinárodních kampaní 67 , začaly tyto společnosti mnohem viditelněji aplikovat koncept
dobrovolných etických závazků, známých již dříve z jiných odvětví. Jako první přijala etický
kodex v roce 1992 firma Levi Strauss. Dokument se zaměřoval především na zásady v oblasti
zaměstnávání pracovníků. Mnoho dalších amerických oděvních firem tento model
následovalo, evropské firmy začaly kodexy vytvářet později (ILO 2000:66).
Specifické cíle a dopady etických kodexů
Explicitním cílem kodexů v oděvním průmyslu bývá upravit výrobní podmínky tak,
aby odpovídaly požadavkům na sociálně a environmentálně přijatelný původ oděvů.
Nevyřčeným cílem firemních etických kodexů je - zvlášť v sektoru tak výrazně formovaném
firemní image a „značkou“, jako je oděvní průmysl - snaha upevnit nebo vylepšit pozici
daných firem na trhu.
Reálné dopady implementace podnikových kodexů na výrobním podmínky v oděvním
průmyslu se odvíjí od řady faktorů:
66 Výsledky průzkumu provedeného mezi 30 tisíci britskými spotřebiteli v roce 1995 naznačují, že –
přinejmenším britští – spotřebitelé kladou na etický rozměr svých nákupů rostoucí důraz (Carmichael 2005).
67 Ze sportovních značek především Nike, Reebok a adidas, z oděvních firem The Gap, Liz Claiborn, Levis a
další.
-54-