Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

denních výrobních kvót, prodlužování pracovní doby (Hale 2003:44). Na rozdíl od Mexika
však běžně dochází i k předávání části zakázek domácím pracovníkům, což je spojeno
s výskytem některých specifických problémů, včetně dětské práce (Chan 2003:1022).
Navzdory četným slibům vládních představitelů je Bangladéš jednou z posledních
zemí, kde zákon nezajišťuje právo na kolektivní vyjednávání (ILO 2000:60) 62 . Podle
posledních vládních prohlášení bude odborová činnost povolena od listopadu roku 2006
(Perman 2003:19), i poté bude však ve svých aktivitách výrazně omezena. Důvodem pro
několikeré oddalování je obava z toho, jak na existenci nezávislých odborů zareaguje oděvní
průmysl (Perman 2003:18). V současné době ve volných obchodních zónách fungují pouze
tzv. labour welfare committees (výbory pro záležitosti pracovníků), které nesmí být napojeny
na jiné skupiny.
Odborové hnutí i nevládní organizace rozhořčila v roce 2001 úkladná vražda Iqbala
Majumdera, předsedy Federace bangladéšských textilních pracovníků (Bangladesh Federation
of Textile Workers and Employees) a Demokratické strany pracujících (Democratic Workers‘
Party), který usiloval o povolení svobodných odborů a za právo kolektivního vyjednávání
(Rimml 2003:41).
Pracovníci v bangladéšském oděvním průmyslu patří v porovnání s ostatními zeměmi
k těm nejméně legislativně chráněným na světě (ICFTU 2003:9).
Mexická pracovní legislativa je na poměrně vysoké úrovni, mexická vláda však jejímu
vynucování nevěnuje velkou pozornost – obává se především odlivu zahraničního kapitálu
(ICFTU 2001:18). Mexiko svobodné odbory formálně uznává a právo na kolektivní
vyjednávání je zakotveno v mexické legislativě. Federace odborových svazů CROC je však
propojena s bývalou vládnoucí stranou PRI a slouží spíše ke kontrole než k zastupování zájmů
pracovníků (Connor 2001:81). CROC uzavírá s továrnami dohody o tom, že odbory nebudou
působit potíže a aktivně proti managementu továren vystupovat (Chan 2003:1022).
Média a nevládní organizace v Kanadě a USA však na základě informací od zástupců
nezávislých odborových organizací opakovaně upozorňovaly na porušování práv pracovníků
u subdodavatelů některých známých oděvních korporací. Nejznámější kauzy se týkají
bezdůvodného propouštění pracovníků, kteří se pokusili vytvořit vlastní odborovou
organizaci. V Matamoros Garment Factory, která šije oděvy mimo jiné i pro firmu Puma,
bylo propuštěno 200 stávkujících pracovníků, kteří požadovali vyplacení mezd, které jim
továrna dlužila (CCC 2004:19). Pracovníci si stěžovali také na velmi dlouhé přesčasy, během
nichž jsou v továrně uzamčení (CCC, 25. 4. 2005).
62 ILO jejich brzké povolení jako samozřejmost očekávalo už v roce 2000 (ILO 2000:60).
-48-