Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

Mzdy. ve výši místního zákonnému minima a vyplácení zákonem vyžadovaných dávek
a podpor.
Životní prostředí: Dodavatel dodržuje environmentální legislativu a sleduje
environmentálně uvědomělé jednání (WRAP, 29. 4. 2005).
Labelling – značení oděvních výrobků
Specifickým typem iniciativ za zlepšení sociálních a environmentálních podmínek
výroby jsou systémy značení oděvních výrobků. Na rozdíl od ostatních certifikačních iniciativ
je jejich výsledkem značka přímo na výrobku, která nehodnotí výkon firmy nebo jejích
dodavatelů jako celku. Cílem značení je poskytnout konečným spotřebitelům snadno
identifikovatelnou informaci o tom, že oděv, který danou značku nese, byl vyroben za
sociálně nebo environmentálně únosných podmínek.
Z různých důvodů zatím existuje poměrně málo systémů oděvního značení. Nedávno
byla zahájena certifikace výrobků ochrannou známkou FAIRTRADE (viz kap 5. 3.). O
přijatelnějších environmentálních podmínkách v oděvní výrobě svědčí také certifikace
ekologického zemědělství. V USA se používá značení “Union-made”, které garantuje, že
oděv vznikl v továrně, kde existují svobodné odbory (Union Label, 27. 4. 2005). Švýcarsko
má systém značení textilu nazvaný “Confidence in Textiles” založený na dvou souborech
standardů: Öko-tex standard 100, který zaručuje zdravotní nezávadnost oděvů, a Öko-tex
standard 1000, který spotřebitele ujišťuje o snížených environmentálních dopadech oděvní
výroby (Oko-tex, 15. 4. 2005).
Některé nevládní organizace a spotřebitelské iniciativy volají po vytvoření jasné značky,
která by v sobě shrnovala všechny hlavní problematické aspekty: místo původu,
environmentální souvislosti a sociální podmínky výroby (ILO 2000:68). Pokud taková značka
v budoucnu vznikne, bude její vytváření klást vzhledem k dlouhým řetězcům subkontraktorů
vysoké nároky na důvěryhodnost a ověřitelnost informací, které zákazníkům zaručuje.
Zkratkovitému značení oděvního zboží příliš velkou vážnost nepřipisují některé jiné
typy iniciativ (srv. FLA). Vytýkají jim především to, že nemotivují k průběžnému zlepšování
výrobních podmínek: firma, která značku získá, není motivovaná k dalšímu pokroku, a
naopak firmy, které jsou splnění podmínek pro udělení značky vzdáleny, může svou
náročností odradit.
-64-