Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
U obou zemí došlo v posledních letech k obrovskému nárůstu exportu oděvů: Mexiko<br />
zvýšilo vývoz <strong>oděvního</strong> zboží a textilu mezi lety 1990 a 2002 více než osmkrát (OECD<br />
2004:54), Bangladéš vyvezl v roce 2004 téměř sedmkrát více oděvů než v roce 1990 (viz<br />
příloha 9).<br />
Ačkoliv jsou obě země pro zahraniční oděvní firmy atraktivní především z důvodu<br />
nižších výrobních nákladů, Mexiko má v dodavatelsko-odběratelských vztazích silnější pozici<br />
než Bangladéš. U mexických dodavatelů se objevují signály postupného přechodu od<br />
průmyslové k obchodní subkontraktaci, americké oděvní korporace svým mexickým<br />
dodavatelům svěřují větší části výroby (OECD 2004:23). Bangladéš zatím zůstává v pozici<br />
zhotovitele standardizovaných oděvů z materiálů dovezených ze zahraničí (Hale 2003:30). 57<br />
4. 2. Srovnání lokalizačních faktorů<br />
Důvody globálního rozmístění <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong> jsou podstatně komplexnější, než<br />
jak je prezentují některé nevládní a odborové organizace – nelze je redukovat pouze na<br />
absolutní výši mzdových nákladů. Mexiko je úspěšným výrobcem a exportérem oděvů,<br />
ačkoliv mzdy pracovníků v oděvním <strong>průmyslu</strong> rozhodně nepatří k nejnižším (viz příloha 3).<br />
Naopak Bangladéš, kde mzdy patří k nejnižším na světě, zřejmě bude muset čelit obrovským<br />
problémům spojeným s rizikem odlivu <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong>.<br />
Zatímco mexický oděvní průmysl jednoznačně těží z blízkosti trhů USA a Kanady a<br />
ze členství v Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA), která mu umožňuje<br />
bezcelně vyvážet a dovážet suroviny a zboží z členských zemí (OECD 2004:63) 58 , nárůstu<br />
bangladéšského <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong> paradoxně pomohla přísná kvantitativní omezení vývozů<br />
<strong>oděvního</strong> zboží z některých zemí s nízkými výrobními náklady.<br />
K rozmachu <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong> v Mexiku přispěl nárůst významu časové flexibility<br />
dodávek (Dicken 2003:348-353). Je však třeba rozlišovat mezi časovými nároky na zhotovení<br />
a dodání módních oděvů, kde rychlost dodání je přinejmenším stejně důležitá jako výrobní<br />
náklady, a mezi standardizovanými oděvy, u kterých je hlavním sledovaným faktorem cena.<br />
Rychlost dodání je ovlivněna blízkostí producenta k finálním trhům, popř. rychlostí<br />
přepravy. V tomto ohledu má Mexiko ve srovnání s Bangladéšem velkou výhodu,<br />
57 Podle bangladéšské Asociace výrobců a vývozců oděvů však kolem 80 procent doplňků (knoflíky, zipy, nitě<br />
apod.) pochází od bangladéšských výrobců (BGMEA, 13. 4. 2005).<br />
58 <strong>Důsledky</strong> přístupu Mexika k NAFTA pro místní producenty a zemědělce, kteří dodávají na mexický trh, jsou<br />
podstatně jiné – v knize Plamínek v horách, požár v nížině, věnované zapatistickému hnutí, o nich píše Přemysl<br />
Mácha (Mácha 2003).<br />
-45-