Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

15 let (odhad 2005) 38
Míra gramotnosti u žen starších
15 let (2001) 39 89,5% 30,8%
Podíl pracujících dětí ve věkové
skupině 10 – 14 let 40 4,1% 26,9%
Míra nezaměstnanosti (2003) 41
Pořadí v indexu lidského rozvoje
(HDI) 42
2,4% (25% včetně částečné
zaměstnanosti)
55/175 (poslední země ve skupině s
vysokým indexem lidského rozvoje)
Hrubý domácí důchod na osobu
(2003) 43 6230 400
3,3% (40% včetně částečné
zaměstnanosti)
139/175 (těsně nad hranicí nízkého
indexu lidského rozvoje)
Hrubý domácí produkt Mexika, druhé největší latinskoamerické ekonomiky, se rovná
přibližně dvacetinásobku bangladéšského hospodářství (UNCTAD 2004:XIV). 44 Navzdory
mnoha rozdílům mezi oběma zeměmi je pro Mexiko i Bangladéš charakteristické významné
zastoupení exportně orientovaného oděvního průmyslu, který je významným zdrojem
devizových příjmů a zaměstnanosti (viz tab. 3).
V bangladéšském oděvním průmyslu pracuje přibližně 1,3 milionu zaměstnanců.
Připočteme-li neformální domácí pracovníky vzroste počet lidí zapojených do oděvního
průmyslu přibližně na 2 miliony (Perman 2004). V Bangladéši je asi 3300 oděvních továren
různé velikosti, které jsou rozmístěny po celé zemi a na rozdíl od mexických maquiladoras
jsou převážně v rukou místních podnikatelů (Perman 2004). Jen necelá desetina oděvních
továren je lokalizována v některé ze šesti bangladéšských průmyslových zón (Perman
2004:31).
Tab. 3: Srovnání oděvního průmyslu v Mexiku a Bangladéši
Mexiko Bangladéš
38 World Factbook, 2005
39 UNDP 2003:24
40 Světová banka, 2005
41 World Factbook, 2005
42 UNDP 2003:243
43 Světová banka, 2005
44 Bangladéš sice patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí světa, díky prudce narůstajícímu exportu
průmyslových výrobků se však v této skupině řadí mezi země s vysokým ekonomickým růstem (UNCTAD
2004:5).
-43-