Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
přínosům – na zimbabwském trhu není kromě požadavku Dezignu Inc. poptávka po biobavlně<br />
a producenti by velkou část sklizně museli prodat jako konvenční bavlnu (Laputa Hwamiriza,<br />
Dezign Inc, osobní sdělení, 18. 4. 2005).<br />
Někteří <strong>Fair</strong> <strong>Trade</strong> výrobci zajišťují celý výrobní proces oděvů od zpracování<br />
primárních surovin až po export hotových oděvů. Příkladem je indické družstvo Maikaal,<br />
které je současně největším producentem certifikované biobavlny vůbec – v roce 2000<br />
členové družstva sklidili kolem 3100 tun surové bavlny (PAN Germany, 15. 4. 2005).<br />
Cíle a dopady <strong>Fair</strong> <strong>Trade</strong><br />
Původním cílem <strong>Fair</strong> <strong>Trade</strong> v oblasti obchodu oděvy a oděvními doplňky bylo<br />
poskytnout příležitost k rozvoji výrobcům z venkovských oblastí a městských slumů, kteří<br />
nemají dostatečné kapacity pro organizaci obchodu vlastními silami, a tím zmírnit chudobu<br />
v rozvojových zemích a přispět k narovnání ekonomických vztahů mezi tzv. Severem a<br />
Jihem. Tento rozměr zůstává stále velmi důležitý, ale přibylo k němu několik dalších. <strong>Fair</strong><br />
<strong>Trade</strong> se snaží podporovat zachování tradičních tkalcovských a krejčovských dovedností a<br />
výrobních postupů. Zdůrazňuje potřebu udržet v producentských zemích co nejvíce fází<br />
výroby oděvů (EFTA 2000).<br />
Cíl prosazování <strong>Fair</strong> <strong>Trade</strong> se rozšířil i o politická témata – dnes se ve zvýšené míře<br />
snaží poukazovat na „obrovskou sociální a ekonomickou katastrofu, která souvisí<br />
s globalizací a pokračující liberalizací <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong>“ a omezit její důsledky (Haffmans<br />
2000:192).<br />
Jedním z hlavních cílů <strong>Fair</strong> <strong>Trade</strong> je také poskytnout spotřebitelům ve vyspělých<br />
zemích alternativu ke konvenčním oděvům a přimět je k tomu, aby svou „nákupní sílu<br />
používali cíleně a pozitivně, ve prospěch znevýhodněných výrobců a jejich zaměstnanců“<br />
(Made in Dignity, 17. 4. 2005).<br />
V porovnání s objemem a hodnotou celosvětového <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong> má však <strong>Fair</strong><br />
<strong>Trade</strong> zatím nevýznamnou roli. Přesné statistiky neexistují, ale počet hlavních výrobců <strong>Fair</strong><br />
<strong>Trade</strong> oděvů (viz příloha 12) naznačuje, že celkově je v oděvní výrobě v rámci <strong>Fair</strong> <strong>Trade</strong><br />
zaměstnáno nejvýše několik desítek tisíc pracovníků.<br />
Na zapojenou skupinu výrobců a jejich případných zaměstnanců a podmínky, ve<br />
kterých pracují, však má <strong>Fair</strong> <strong>Trade</strong> značný dopad – některé <strong>Fair</strong> <strong>Trade</strong> organizace kladou<br />
důraz na kontinuální zvyšování kapacit výrobců, poskytují marketingová školení a<br />
poradenství, zajišťují výrobcům a jejich rodinným příslušníkům možnost dalšího vzdělávání,<br />
-69-