Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

6. Příklady sociálně a environmentálně šetrnějších alternativ na
českém trhu
Výrobců a dovozců, kteří vědomě usilují o nabídku sociálně a/nebo environmentálně
šetrnějších alternativ ke konvenčním oděvům, je na českém trhu zatím velmi málo. Pokud se
u nás sociálně a environmentálně šetrnější oděvy – tj. ty, které alespoň v jednom z hlavních
stadií výroby upřednostňují environmentálně šetrnější postupy nebo nadstandardní přístup
k zaměstnancům a místním komunitám – přece jen objevují, pak to bývá spíš nezamýšleným
důsledkem obchodní nebo jiné strategie.
U oděvů dochází podobně jako u potravinových výrobků ke konvergenci zdravotních
a environmentálních, popřípadě sociálních souvislostí. Výroba zdravotně nezávadných oděvů
mnohdy znamená omezení environmentálních dopadů, důraz na environmentální aspekty
může mít kladný vliv na sociální souvislosti v místě výroby.
Pokud bychom usilovali o nalezení alternativ, při jejichž výrobě jsou omezeny
negativní environmentální a sociální dopady v průběhu celého výrobního procesu, museli
bychom se zaměřit na velmi dlouhou řadu kritérií, mezi nimiž by nechyběly položky jako
původ vláken, Fair Trade kritéria při výrobě a obchodu primární surovinou, ohledy na
environmentální a sociální dopady během zpracování suroviny na vlákno a tkaninu, ohledy na
environmentální a sociální dopady při zpracování tkanin na oděvy a další.
Environmentálně a sociálně šetrný oděv by rovněž měl brát v potaz vzdálenost, která
dělí pěstitele, zpracovatele, jednotlivé fáze výroby oděvu, distributora, maloobchodníka a
finálního spotřebitele, a způsob distribuce: prodává se daný oděvní výrobek v hypermarketu,
specializované síti obchodů, značkové prodejně nebo jej zákazník může získat přímo od
soukromého výrobce?
I při splnění veškerých stanovených kritérií by produkce oděvu měla významné
environmentální dopady už jen z důvodu záboru zemědělské plochy pro pěstování suroviny,
spotřeby energie, vody, materiálu apod. Přesto na českém trhu sociálně a environmentálně
šetrnější oděvní alternativy existují, byť většina z nich zdaleka nepokrývá celou výše
naznačenou škálu kritérií. Při zkoumání českého oděvního trhu jsem se zaměřila na
následující oblasti: a) biooblečení, b) Fair Trade oblečení, c) oblečení z dalších přírodních
materiálů, d) oblečení z druhé ruky, e) oblečení šité na míru.
-77-