Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

Výhody a omezení etických kodexů v porovnání s ostatními iniciativami
Největší výhodou firemních etických kodexů coby prostředků ke zlepšení výrobních
podmínek v oděvním průmyslu je, že jejich využití nevyžaduje velké změny, jsou relativně
snadno realizovatelné a zapadají do současného trendu zvýšené sociální a environmentální
odpovědnosti firem. Možnost uplatnit je jako součást marketingové strategie firem dává
kodexům dobré šance pro masové rozšíření.
Možných omezení existuje celá řada - lze je rozdělit do dvou základních skupin:
systémová omezení etických kodexů („když kodexy fungují“) a pochybení při implementaci
kodexů v praxi („když kodexy nefungují“).
Nejvýznamnější námitkou k účinnosti kodexů je, že samy o sobě nemohou být
dostatečně účinným nástrojem ke zlepšení výrobních podmínek z důvodu vícestupňového
subkontraktování v oděvním průmyslu. Podle CCC je průměrně jen jeden ze 20 pracovníků
zaměstnaný přímo těmi dodavateli, na které se vztahují etické kodexy odběratelských firem
(CCC 2004:17). Zbývajících devatenáct je zaměstnáno v nižších patrech nepřehledné
pyramidy subkontraktování. Inspektoři oděvních značek a auditorské firmy navštěvují
obvykle pouze primárního subkontraktora, aniž by zkoumali, zda část zakázky nebyla
přenechána dalším firmám, které ji mohly postoupit dále (Hale 2003:28).
Některé nevládní a odborové organizace kritizují také neparticipativní proces
vytváření etických kodexů. Na formulaci etických kodexů se obvykle nepodílí ti, jichž se
v první řadě týkají – pracovníci a jejich zástupci (CCC 2004:22).
Hlavní problém však spatřují v tom, že oděvní koncerny sice formálně vyžadují od
svých dodavatelů dodržování kodexů, v praxi jim je ale z důvodu poskytovaných obchodních
a cenových podmínek v podstatě neumožňují dodržovat. Nezávislé organizace poukazují
především na přímou souvislost mezi krátkými dodacími lhůtami a nízkými cenami na straně
jedné a špatnými pracovními podmínkami na straně druhé.
Druhý okruh námitek proti účinnosti firemních etických kodexů vyplývá z jejich
dobrovolnosti a nevynutitelnosti – odhalení jednorázového porušení nebo systematického
nedodržování etického kodexu ze strany firmy nebo jejích dodavatelů pro firmu neznamená
žádné konkrétní sankce, byť by byl kodex formulován sebelépe.
Inspekce a audity předcházejí porušování kodexů jen částečně - z výpovědí
pracovníků například vyplývá, že zaměstnavatelé svým zaměstnancům předkládají k podpisu
nevyplněné formuláře, do kterých až zpětně doplňují počty odpracovaných hodin a vyplacené
-56-