Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

systémů v regionech, které k tomu jsou zcela nevhodné, se nejnázorněji ukazují na případu
vysychajícího Aralského jezera. (Haffmans 2000:177).
Velkou kontroverzi vzbudily také snahy některých států a firem uvést na trh geneticky
upravená semena bavlníku a umožnit jejich běžné užívání. Hlavním argumentem příznivců
geneticky modifikované bavlny je možné snížení spotřeby pesticidů. Odpůrci genetických
modifikací zemědělských plodin naproti tomu poukazují především na jejich nekontrolované
šíření, nepředvídatelné synergie a velmi omezený ekonomický i environmentální přínos
(Haffmans 2000).
Tab. 2: Vývoj poptávky po textilních tkaninách (podíl na světovém trhu od roku 1780 do roku 1999)
1780 1900 1960 1991 1999
Vlna 78% 20% 10% 5% 3%
Len 18% 6% DN DN DN
Bavlna 4% 74% 68% 48% 42%
Umělá vlákna* 0% 0% 5% 40% 50%
Celulóza DN DN 18% 7% 5%
DN= data nejsou dostupná, * = nezahrnují celulózu
Zdroj: Hafmanns 2000:184
Rovněž produkce umělých vláken, jejichž spotřeba v posledních desetiletích rapidně
narůstá (viz tab. 2) se pojí s řadou environmentálních rizik. K hlavním environmentálně
problematickým aspektům patří původ primární suroviny, tedy ropy. 30 Německá pobočka
PAN vytvořila detailní přehled procesů, kterými vlákna během zpracování procházejí, a
chemických látek, které se při nich používají. I stručný výtah ukazuje širokou škálu
environmentálně rozporuplných souvislostí: v procesu, který začíná několika chemickými
reakcemi, a vrcholí spřádáním umělých vláken a vznikem tkanin, které se následně propírají,
bělí, znovu propírají, suší, chemicky upravují, barví a potiskují a znovu chemicky upravují a
propírají a suší, dochází především k silnému znečištění odpadních vod v důsledku
30 Na tento aspekt poukazují i Ryan a Durning, kteří důsledně zkoumali mimo jiné environmentální souvislosti
bavlněného trička (Ryan 1997). Českým čtenářům tuto pasáž přibližuje profesorka Librová ve Vlažných a
váhavých (Librová 2003:97-100).
-38-