Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

platnosti ATC ztratí desítky tisíc pracovních míst ve prospěch čínského oděvního průmyslu
(SOMO 2004). Podobné předpovědi platí i pro oděvní průmysl některých vyspělých zemí
včetně České republiky (Hospodářské noviny, 22.11.2004).
Vedle systému dovozních kvót hraje důležitou roli pro lokalizaci oděvního průmyslu
také rozvoj regionálních ekonomických iniciativ, které značně usnadňují výměnu zboží,
materiálu a tok peněz, a dohod o preferenčním přístupu na vybrané trhy . Tento aspekt je
významným faktorem především v případě dodávek na trh Spojených států, ale i Evropské
unie, Japonska a Austrálie.
K nejvýznamnějším dohodám prvního typu se řadí Severoamerická dohoda o volném
obchodě (North American Free Trade Agreement - NAFTA), která již od roku 1994 zajišťuje
při splnění určitých podmínek bezcelní výměnu zboží a materiálu mezi Mexikem, USA a
Kanadou.
Ekonomicky vyspělé země v některých případech uzavírají s nejméně rozvinutými
zeměmi světa dohody o preferenčním přístupu zboží na rozvinuté trhy. Příkladem takové
dohody je evropský program EBA (Everything but Arms - Vše kromě zbraní), který od března
2001 garantuje 49 nejméně rozvinutým zemím světa bezcelní neomezený přístup na trh
Evropské unie. Spojené státy uzavřely obdobné dohody s ekonomicky nejzaostalejšími
zeměmi subsaharské Afriky, se zeměmi z oblasti Karibského moře a s některými zeměmi
Latinské Ameriky (OECD 2004:60). 16 Podobně Kanada, Austálie i Japonsko umožňují
bezcelní přístup výrobkům a surovinám z vybraných zemí. Lze očekávat, že po vypršení
platnosti Dohody o textilu a oděvech ještě vzroste tlak ze strany menších rozvojových zemí a
nevládních organizací na rozšíření režimu všeobecných celních preferencí (OECD 2004:13).
2. 5. Strategie minimalizace výrobních nákladů v oděvním průmyslu – závod ke dnu?
Oblast výrobních podmínek je pravděpodobně nejkontroverznějším aspektem
současného oděvního průmyslu. Rozpor mezi obrovskými finančními prostředky
vynakládanými na marketing a reklamu a tlakem na minimalizaci nákladů ve vlastní výrobě je
terčem kritiky nevládních organizací, spotřebitelské veřejnosti i odborů. 17 Pracovněprávní
16 Jedná se o smlouvu AGOA (African Growth and Opportunity Act), která vstoupila v platnost v květnu roku
2000, a CBTPA (Caribbean Basin Trade Partnership Act). Preferenční přístup jihoamerických zemí byl stvrzen
smlouvou ATPDEA (Andean Trade Promotion and Drug Eradication Act), která se týká Kolumbie, Peru,
Bolívie a Ekvádoru (OECD 2004:60)
17 Zřejmě nejvíce utratí za reklamu sportovní firma Nike. V roce 1998 – rok poté, co se stala symbolem
vykořisťovatelských praktik vůči pracovníkům v rozvojových zemích, na reklamu a propagaci vydala více než 1
miliardu dolarů (The Ecologist, 22. 3. 2004).
-20-