Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

Od poloviny 90. let proto vznikají iniciativy se širším okruhem podílníků (multi-
stakeholder initiatives), jejichž hlavní myšlenkou je podpořit konvenční firmy v rozhodnutí
přijmout alespoň část své sociální a/nebo environmentální odpovědnosti. Spojují oděvní
korporace, jejich dodavatele, nevládní organizace, odbory, místní komunity, veřejné instituce,
církve, vlády a další skupiny podílníků. Oproti firemním kodexům tak představují krok vpřed
(Utting 2002).
Iniciativy se širším zastoupením podílníků mají zefektivnit a zprůhlednit systém
monitorování firemních kodexů a odlišit firmy, které se principy stanovené v kodexech snaží
naplňovat, od firem, pro něž jsou jen účelovým nástrojem k matení spotřebitelské veřejnosti.
Mezi jednotlivými iniciativami se širším okruhem podílníků existují zásadní rozdíly v
účinnosti a důvěryhodnosti. Liší se spektrem a důvěryhodností zastoupených skupin
podílníků, požadavky na zapojené firmy a jejich dodavatele i mírou transparentnosti vůči
širší veřejnosti. Zvláštním druhem iniciativ se širším okruhem podílníků je labelling, tj.
značení, které se objevuje přímo na oděvních výrobcích.
Příklady iniciativ se širším okruhem podílníků
Social Accountability International
Social Accountability International (SAI), dříve Council on Economic Priorities Accreditation
Agency CEPAA, vytvořila v říjnu 1997 systém certifikace výrobních podniků podle
standardu SA8000. Tato certifikace je založena na modelu auditů podnikového řízení ISO
(SA8000, 12. 4. 2005).
Na rozdíl od většiny podnikových nebo odvětvových etických kodexů je standard
SA8000 explicitně založen na konvencích ILO a deklaracích OSN. Věnuje se výhradně
pracovním podmínkám a pracovnímu právu, jiné sociální a environmentální souvislosti
nezahrnuje (www.sa-intl.org, 12. 4. 2005).
Standard SA8000 je formulován jasněji než firemní etické kodexy a jeho požadavky
jsou náročnější. Z jeho obsahu je patrná znalost problematických aspektů v oděvním
průmyslu a snaha je řešit. Vyžaduje například, aby certifikované továrny vyplácely
zaměstnancům nikoliv pouze zákonnou minimální mzdu, ale takovou mzdu, která pokrývá
životní náklady v dané zemi. Omezuje počet odpracovaných hodin na 48 týdně, k nimž může
přibýt maximálně 12 hodin náležitě ohodnocených přesčasů. Standard SA8000 obsahuje bod,
který říká, že v zemích, kde jsou odbory zákonem zakázané, podnik „podpoří jiné způsoby
nezávislého a svobodného sdružování a kolektivního vyjednávání“. Certifikované podniky
-60-