Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Vznik pracovních míst<br />
Na Srí Lance a v Pákistánu pracuje každý čtvrtý zaměstnaný člověk v oděvním<br />
<strong>průmyslu</strong> (Hale 2003:10). Obdobné číslo platí i pro Bangladéš a některé další země. V<br />
Dominikánské republice tvoří zaměstnanci <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong> tři čtvrtiny z celkového počtu<br />
200 tisíc pracovníků ve výrobním sektoru (The Economist, 16. 10. 2004).<br />
Z perspektivy jednotlivých pracovníků i společnosti jako celku bývá vznik pracovních<br />
míst chápán jako přínos. Pozitivní efekt na zaměstnanost však mají jen stabilní pracovní<br />
místa. V kontextu končícího režimu kvót a liberalizace obchodu oděvy je velká část<br />
pracovních míst vytvářena jen krátkodobě a s nejistou délkou trvání. Objevují se obavy z další<br />
vlny relokace, která by s sebou přinesla obrovský pokles počtu pracovních míst v některých<br />
rozvojových zemích.<br />
Zpráva Světové obchodní organizace, predikující vývoj globálních dodavatelsko-<br />
odběratelských vztahů v oděvním <strong>průmyslu</strong> po lednu 2005, předpokládá, že z liberalizace<br />
mezinárodního obchodu oděvy nejvíce získá Čína a Indie (Nordas 2004). Výrobci z menších<br />
asijských, afrických a latinskoamerických zemí budou naproti tomu muset „čelit mnohem<br />
větším výzvám než dosud“ (Nordas 2004:25). Co to znamená pro pracovníky v oděvním<br />
<strong>průmyslu</strong> v těchto zemích?<br />
V důsledku další vlny přesunů by mohlo dojít k zániku nespecifikovaného počtu<br />
pracovních míst v menších rozvojových zemích, které nedisponují dostatečně kvalitní<br />
dopravní a komunikační infrastrukturou a jejichž oděvní továrny a dílny nejsou schopny<br />
velmi flexibilně reagovat na požadavky zadavatelů zakázek. Tam, kde si oděvní průmysl<br />
dokáže udržet dostatečný příliv zakázek, se dá očekávat zvýšený tlak na minimalizaci<br />
výrobních nákladů a větší flexibilitu dodavatelů. Tento vývoj pravděpodobně ještě sníží<br />
kvalitu pracovních míst v oděvním <strong>průmyslu</strong>. Ta byla přitom již dlouho před ukončením<br />
MFA terčem kritiky vládních i nevládních organizací, odborových hnutí apod.<br />
Kvalita pracovních míst v oděvním <strong>průmyslu</strong><br />
Pracovní příležitosti v oděvním <strong>průmyslu</strong> v rozvojových zemích mají charakter<br />
dělnických profesí: jsou špatně placená, nevyžadují žádnou nebo jen minimální kvalifikaci,<br />
práce spočívá v relativně jednoduchých opakujících se úkonech, jsou s ní spojena některá<br />
zdravotní rizika, šance na postup na vyšší pozice je nízká, jednotliví pracovníci mohou být<br />
-30-