28.08.2013 Views

Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

pobídkám. Prostřednictvím těchto pobídek a skrytého subvencování poskytují velkou část<br />

kapitálu potřebného k zřízení a provozu výrobny právě cílové státy (Dicken 2003:306). Po<br />

vyčerpání těchto výhod se však zájem oděvních firem často přesouvá jinam. Příkladem je<br />

chování firmy Eurotex, která z těchto důvodů přemístila rozsáhlé výrobní komplexy z ostrova<br />

Saipan (Garment Workers on US Saipan, 2000).<br />

(d) Řada rozvojových zemí se potýká s vysokým zadlužením a nedostatkem<br />

prostředků pro financování systému sociálních a jiných veřejných služeb. Oděvní výroba<br />

může být jedním z mála průmyslových odvětví, kterým se v zemi daří a které jí přináší<br />

zahraniční devizy, jak ukazuje příklad Bangladéše. Tento potenciální přínos je však v případě<br />

mnoha rozvojových zemí velmi zásadně omezen vysokou lokalizační dynamikou <strong>oděvního</strong><br />

<strong>průmyslu</strong>. Konečný souhrn fiskálních příjmů cílové země může být minimální, či dokonce<br />

záporný.<br />

(e) Přítomnost zahraničního kapitálu může v některých odvětvích vést ke zlepšení<br />

používaných technologií. Tento aspekt je však v případě <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong> nevýznamný –<br />

navzdory některým pokusům o automatizaci fáze šití zůstává šití a žehlení kromě dílčích<br />

technických inovací náročným manuálním úkonem.<br />

(f) Subkontraktování umožňuje pověřeným podnikům participaci na oděvním trhu<br />

vyspělých zemí. Oděvní továrny a dílny ze zemí s nízkými mzdovými náklady získávají<br />

nepřímý přístup na trhy obsazené velkými oděvními koncerny, na nichž by se bez<br />

propracovaného marketingu a efektivní logistiky nebyly samy schopny uplatnit (Dicken<br />

2003:288). Subkontraktováním se však na nižší úrovně výrobního řetězce přesouvá také<br />

riziko spojené s nestabilitou <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong>. Pověření subdodavatelé prakticky nemohou<br />

ovlivňovat ani anticipovat vzdálená rozhodnutí zadavatelů zakázky, byť se jich bezprostředně<br />

týkají.<br />

Gereffi a Memedovicová (2003) zkoumali, zda a jakým způsobem rozvojové země<br />

posilují svou pozici v oděvním <strong>průmyslu</strong>. Ačkoliv identifikovali několik nadějných příkladů,<br />

kdy se původně pouzí zpracovatelé zahraničních zakázek vypracovali v plnohodnotné<br />

partnery, kteří poskytují celý „balík“ služeb od navržení vzhledu oděvu, přes vyhledání<br />

vhodného dodavatele materiálu, zajištění dopravy, šití, žehlení, balení až po distribuci do<br />

maloobchodní sítě (Gereffi 2003:13-15), zjistili, že se to týká jen hrstky výrobců z několika<br />

málo nově se industrializujících zemí. Tento náhled podporují i závěry studie Understanding<br />

-27-

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!