Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

technologické vybavení vhodné právě pro ekonomiky v raných fázích průmyslového vývoje
(Dicken 2003:318).
Peter Dicken uvádí pět fází vývoje, kterými prošly či procházejí prakticky všechny
významné producentské země, a propojil jednotlivá stadia s charakteristikou organizace
obchodu (Dicken 2003:319). Jeho přehled lze využít pro nástin vývoje světového oděvního a
textilního průmyslu jako celku i pro základní popis vývoje odvětví ve většině jednotlivých
producentských zemí:
(1) V počáteční fázi je oděvní a textilní výroba orientována výhradně na uspokojení
poptávky na domácím trhu, země je čistým importérem vláken, látek i oděvů, vyrábí jen
jednoduché látky a oděvy z přírodních vláken. Z historického hlediska toto stadium odpovídá
stavu ve vyspělých zemích před průmyslovou revolucí a do jisté míry i současným
podmínkám v některých nejméně rozvinutých zemích světa, pro něž textilní a oděvní průmysl
nepředstavuje významnou položku zahraničního obchodu.
(2) Ve druhé fázi, do níž můžeme zařadit současnou situaci mnohých rozvojových
ekonomik, země začíná vyvážet na základě komparativně nižších výrobních nákladů
standardizované oděvy (non-fashion garments), popřípadě i tradiční rukodělné textilní
výrobky na trhy ekonomicky rozvinutějších zemí. Většina materiálu i technologií potřebných
pro jejich zhotovení se však dováží.
(3) Následují fáze, kdy vzrůstá rozsah i kvalita oděvní výroby a vedle ní se rozvíjí i
průmysl textilní. Země rozšiřuje mezinárodní obchod textilem a oděvy a oděvní průmysl má
výrazně kladnou obchodní bilanci. Toto stadium odpovídá situaci některých nově
industrializovaných zemí jihovýchodní Asie, ačkoliv řada z nich již se zdá být spíše na
pomezí další fáze.
(4) Ve čtvrté fázi se zvyšuje produkce textilu a oděvů, ale počet pracovních míst
v odvětví už nestoupá, naopak spíše klesá. Dochází ke specializaci výroby i ke zvyšování její
kapitálové náročnosti; výrobci textilu a oděvů musí čelit zvýšené mezinárodní konkurenci.
Většina zemí středovýchodní Evropy včetně České republiky 8 se nachází v tomto stadiu,
případně ve stadiu následujícím.
(5) V poslední fázi se zaměstnanost v oděvním a textilním průmyslu nadále snižuje a
spolu s ní i objem produkce – a to jak v relativních, tak absolutních číslech. Výhradně místní
výrobci nejsou schopni obstát v mezinárodní konkurenci, mnohé firmy přesouvají produkci
8 Vývoj textilního a oděvního průmyslu v České republice byl výrazně poznamenán změnami politické a
ekonomické situace po roce 1989, které se odrazily mimo jiné v potřebě zásadní restrukturalizace a poklesu
výroby mezi lety 1989 a 1994 (Kunc 2000:28). Ve druhé polovině 90. let se situace stabilizovala a zaměstnanost
přestala výrazně klesat.
-10-