Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
technologické vybavení vhodné právě pro ekonomiky v raných fázích průmyslového vývoje<br />
(Dicken 2003:318).<br />
Peter Dicken uvádí pět fází vývoje, kterými prošly či procházejí prakticky všechny<br />
významné producentské země, a propojil jednotlivá stadia s charakteristikou organizace<br />
obchodu (Dicken 2003:319). Jeho přehled lze využít pro nástin vývoje světového <strong>oděvního</strong> a<br />
textilního <strong>průmyslu</strong> jako celku i pro základní popis vývoje odvětví ve většině jednotlivých<br />
producentských zemí:<br />
(1) V počáteční fázi je oděvní a textilní výroba orientována výhradně na uspokojení<br />
poptávky na domácím trhu, země je čistým importérem vláken, látek i oděvů, vyrábí jen<br />
jednoduché látky a oděvy z přírodních vláken. Z historického hlediska toto stadium odpovídá<br />
stavu ve vyspělých zemích před průmyslovou revolucí a do jisté míry i současným<br />
podmínkám v některých nejméně rozvinutých zemích světa, pro něž textilní a oděvní průmysl<br />
nepředstavuje významnou položku zahraničního obchodu.<br />
(2) Ve druhé fázi, do níž můžeme zařadit současnou situaci mnohých rozvojových<br />
ekonomik, země začíná vyvážet na základě komparativně nižších výrobních nákladů<br />
standardizované oděvy (non-fashion garments), popřípadě i tradiční rukodělné textilní<br />
výrobky na trhy ekonomicky rozvinutějších zemí. Většina materiálu i technologií potřebných<br />
pro jejich zhotovení se však dováží.<br />
(3) Následují fáze, kdy vzrůstá rozsah i kvalita oděvní výroby a vedle ní se rozvíjí i<br />
průmysl textilní. Země rozšiřuje mezinárodní obchod textilem a oděvy a oděvní průmysl má<br />
výrazně kladnou obchodní bilanci. Toto stadium odpovídá situaci některých nově<br />
industrializovaných zemí jihovýchodní Asie, ačkoliv řada z nich již se zdá být spíše na<br />
pomezí další fáze.<br />
(4) Ve čtvrté fázi se zvyšuje produkce textilu a oděvů, ale počet pracovních míst<br />
v odvětví už nestoupá, naopak spíše klesá. Dochází ke specializaci výroby i ke zvyšování její<br />
kapitálové náročnosti; výrobci textilu a oděvů musí čelit zvýšené mezinárodní konkurenci.<br />
Většina zemí středovýchodní Evropy včetně České republiky 8 se nachází v tomto stadiu,<br />
případně ve stadiu následujícím.<br />
(5) V poslední fázi se zaměstnanost v oděvním a textilním <strong>průmyslu</strong> nadále snižuje a<br />
spolu s ní i objem produkce – a to jak v relativních, tak absolutních číslech. Výhradně místní<br />
výrobci nejsou schopni obstát v mezinárodní konkurenci, mnohé firmy přesouvají produkci<br />
8 Vývoj textilního a <strong>oděvního</strong> <strong>průmyslu</strong> v České republice byl výrazně poznamenán změnami politické a<br />
ekonomické situace po roce 1989, které se odrazily mimo jiné v potřebě zásadní restrukturalizace a poklesu<br />
výroby mezi lety 1989 a 1994 (Kunc 2000:28). Ve druhé polovině 90. let se situace stabilizovala a zaměstnanost<br />
přestala výrazně klesat.<br />
-10-