Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

(a) Obsah kodexu. Zásadní otázkou je, jestli kodex upravuje výrobní podmínky nad
rámec běžných zákonných nařízení a jestli se odvolává na konvence ILO. Důležité je také to,
zda-li se kodex vztahuje k aspektům, které jsou v oděvním průmyslu v dané zemi skutečně
problematické. 68 Kodexy oděvních firem se jen málokdy vztahují k environmentálním
aspektům výrobních podmínek. 69
(b) Platnost kodexu. Vzhledem k provázanosti většiny oděvních firem s externími
dodavateli je velmi důležité, zda se kodex vztahuje jen na firmu, která jej přijala, nebo i na
její dodavatele (a jejich dodavatele). Prohlášení značkových oděvních firem, které se dříve
hájily tím, že na výrobní podmínky u svých dodavatelů nemají vliv, se dnes objevují jen
zřídka (Dicken 2003:295).
(c) Implementace kodexu. Jak firma přistupuje ke kodexu v praxi - je zajištěna jeho
praktická implementace?
(d) Monitoring. Určuje kodex nebo jiná firemní směrnice, jak probíhá monitoring
jeho dodržování? Jsou do monitoringu zapojeny externí důvěryhodné subjekty?
(e) Ověřitelnost. Jsou výsledky monitoringu dostupné? Existuje možnost externí
verifikace dodržování kodexu?
(f) Zveřejnění kodexu. Je kodex dostupný spotřebitelům? Vědí o kodexu
zaměstnanci? Je jim prezentován ve srozumitelné formě?
Na základě posouzení těchto bodů lze odhadnout, zda má předložený etický kodex
potenciál pozitivně ovlivnit výrobní podmínky. Některé z dostupných zdrojů tvrdí, že výrobní
podmínky ve velkých továrnách, které jsou v přímém styku se zahraničními zadavateli
zakázek, bývají o něco lepší než v továrnách, které jsou dodavateli druhého nebo třetího řádu
(např. Dicken 2003:295 a Hale 2003). Důvody mohou souviset právě s požadavky odběratelů
– moderní oděvní výrobny, které jsou napojeny přímo na evropské nebo americké firmy,
obvykle podléhají jejich etickým kodexům a často slouží jako ukázky pro auditory, inspektory
a potenciální nové odběratele (Hale 2004:15).
68 Tvůrci etických kodexů se často snaží pokrýt především ty problémy, které jsou v ohnisku zájmu
spotřebitelské veřejnosti. Kladou důraz na eliminaci dětské práce, zákaz jakékoliv diskriminace, omezení
fyzického obtěžování a týrání na pracovišti. Některé kodexy zmiňují i právo zaměstnanců na „přiměřenou
mzdu“, většinou však nespecifikují, co pod ní rozumí. Naopak právo na kolektivní vyjednávání a členství
v odborových organizacích dle vlastního výběru, které je jednou ze základních podmínek pro zajištění
přijatelných pracovních podmínek, velmi často opomíjejí (ILO 2000:66).
69 Oděvní průmysl není zastoupen ani jedinou firmou například v prestižní skupině CERG (Corporate
Environmental Responsibility Group), která sdružuje korporace, jež se hlásí k environmentálním hodnotám
organizace EarthWatch (EarthWatch, 10. 4. 2005).
-55-