Důsledky globalizace oděvního průmyslu - Fair Trade

Výrobní fáze zahrnuje především stříhání metráže, šití, žehlení a balení konečného
výrobku. Třetí část – marketing – zajišťuje především reklamu na oděvní výrobek a jeho
značku.
Obr. 1: Zjednodušené schéma výrobního a obchodního řetězce v oděvním průmyslu
Zaměstnanci Subdodavatelé Oděvní
firma
Tok informací a peněz
Tok zboží
Upraveno podle Dicken 2003:19
Výrobní proces je rozčleněn do řady drobných na sebe navazujících úkonů. 11 Oděvní
průmysl intenzivně využívá komparativních výhod různých zemí a regionů k tomu, aby do
nich – pokud je to ve srovnání s jinými zeměmi výhodné - lokalizoval jednu či více fází
výroby. Mezi jednotlivými úkony tak oděvní polotovar může procestovat i několik tisíc
kilometrů.
Ačkoliv oděvní průmysl je ve srovnání s textilním průmyslem a některými dalšími
průmyslovými odvětvími méně organizačně koncentrovaný, značná část výroby a malo- i
velkoobchodu oděvy je pod kontrolou velkých obchodních společností – specializovaných
maloobchodních řetězců s módním oblečením (např. C&A, Intersport, H&M), značkových
výrobců (např. Nike, Levi's, Hugo Boss) a sítí super- a hypermarketů (např. Wal-Mart, Marks
& Spencer, Carrefour, Ahold). Rozdíly mezi fungováním těchto typů společností na trhu se
stírají – maloobchodní řetězce a supermarkety zadávají zakázky přímo zhotovitelům,
značkoví výrobci provozují vlastní sítě maloobchodů (OECD 2004:12).
Oděvní korporace si ponechávají ve vlastní režii pouze ziskovější části výrobního a
obchodního řetězce – předvýrobní design a povýrobní marketing. Na manuální práci velmi
náročné a strojově prakticky nenahraditelné šití a žehlení zadávají formou jasně
formulovaného požadavku podnikům v zemích s nižšími výrobními náklady a dalšími
komparativními výhodami. 12 Tento vztah mezi zadavatelem (kontrahentem, kontraktorem) a
subdodavatelem (subkontrahentem) se označuje jako subkontraktace (Mezinárodní politika
11 Například ušití běžných džínů je rozfázováno průměrně do 38 drobných kroků, které zahrnují mimo jiné
sešívání nastříhaných dílů, přišívání kapes, nášivek, zipů, knoflíků apod. (The Ecologist online, 22. 5. 2001)
12 Jednou z prvních velkých oděvních značek, která se pro tuto strategii rozhodla, byla firma Nike. Generální
ředitel firmy prohlásil: „Ve výrobě zboží už není žádná hodnota. Hodnota vzniká pečlivým výzkumem,
inovacemi a marketingem.“ (CCC 2004:14)
-14-
Maloobchodní
síť
Konečný
spotřebitel