psychoanalýza a - Nyx

kupříkladu ukáže, jak převratně internet změnil naše vnímání sexuality. Třetí
nejnavštěvovanější stránka českého internetu je gay porno. Sadomasochismus se stává
všeobecně tolerovaný, minimálně symbolicky se prolamuje do klasické pornografie. Takové
praktiky jako pissing jsou již vnímány jako součást konvenčního sexu. Naše děti vědí, co je to
„foot fetish“, dříve než si koupí první prezervativ. Mnohé to stále ještě může děsit, ale je v tom
něco osvobozujícího. Revoluční pohyb na rovině kolektivního erotismu je jeden z
nejfantastičtějších sociálních procesů dneška, který nemá v dějinách srovnání. Neboť ostatně
reaguje na tanec obrazů, který také nemá srovnání. Přestáváme si lhát o sobě samých,
pozvolna, navzdory pohoršení zaprděnců a konzervačním snahám o ustavení politické
korektnosti (homosexualita ano, zoofilie ne apod.) se rozlévá mohutné lidové hnutí. Díky
internetové pornografii masy dávají své vědomí do pohybu (nečekaly ani na žádného Freuda
druhé generace) a začínají prozkoumávat svět erotických – perverzních – archetypů, začíná se
rodit přesvědčení, že tyto archetypy jsou prazákladem naší sexuality. Je už nejvyšší čas,
protože páni obrazů nebudou čekat. Zapřahují do svých služeb lakové kozačky stejně jako
tolkienovské trubadúry. Dokud nepochopíme obraz dominy v sobě, stejně jako obraz sfingy,
budeme zcela bezmocní vůči imagologickým strategiím, které už rozhazují sítě, nebo( veliký lov
duší začíná. Kam se hrabou archetypální totemy pomazané krví lidských obětí proti vírům
energie, které vyvolávají dnešní mocnosti znaku. Internetová pornografie je první významná a
velkolepá obranná reakce mas, jde ruku v ruce s antisystémovým potenciálem „kyberkultury“ i
zápalnými lahvemi ze Seattlu.
THE TRUTH IS OUT THERE
Epochální pohyb je patrný i na jiných rovinách než erotických. Vzniká nová estetika, která se
počala rodit někde mezi Trainspottingem a Matrixem, tato revoluční technoestetika je zuřivě
pohlcována hegemonickou mašinerii, která však má co dělat. A pohyb je patrný i na rovině
teorií spiknutí. Již slavná Akta X („Nevěřte nikomu”) ohlásila novou éru, spiknutí se poprvé stalo
autonomním obsahem popkultury, což byla velmi riskantní sázka systému. Tento epochální
televizní produkt, i když si to uvědomuje jen pár lidí na Zemi, byl v zásadě hegemonickým
pohlcením ideje glasnosti. Matrix pak dovršil nástup nové epochy nejen zcela novou
komunikací s příjemcem („Nevěřte nikomu. A nejméně sami sobě.“). Prostředkuje nástup
nového typu spiknutí. Spiknutí Znaku.
Před časem se v kinech objevil sci-fi film „Jsou mezi námi“. To, že hlavními hrdiny jsou
mimozemšťané, nechť nás nemate, oni jsou jen „Židy” našich časů. V tomto filmu hlavní hrdina
odhalí spiknutí mimozemšťanů, kteří se infiltrovali mezi lidstvo. Díky hypnotickým zářičům tito
vetřelci vypadají úplně jako lidé, takže jsou k nerozeznání. Hrdina však objeví jakési tajné hnutí
odporu a získá od něj speciální brýle, díky nimž může mimozemšťany rozeznat. Díky nim také
objeví, že na reklamních billboardech či v novinách jsou na bílých plochách černá hesla jsou
normálně neviditelná, ale působí na lidi podvědomě. Tato hesla říkají: „Nemysli!“, „Přizpůsob
se!“, „Konzumuj!“. Na dolarových bankovkách pak tyto brýle umožní rozeznat nápis „Tvůj
Bůh“. Jistě, jen „béčková sci-fi“, kterou z jistého úhlu pohledu netřeba brát vážně, tak jako
teorie o spiknutí židovských imperialistů. Z jiného úhlu pohledu jsou však oba zmiňované
artefakty klíčové. Co vlastně „kultura Matrix“ či „Jsou mezi námi“ zrcadlí Manipulativní sílu
současného systému. Ta nespočívá ani zdaleka v ekonomické, politické, ba ani technologické
moci. Spočívá čistě v moci symbolické.
Neviditelné nápisy na bílých místech reklamních billboardů svědčí ve skutečnosti o síle a
pravém obsahu na „nebílých“ částech těchto billboardů. Toto spiknutí z béčkových sci-fi
odkrývá jednu z podstat našeho světa, vládu znaků. Znaků mimo pravdu a lež, mimo dobro a
zlo. Znaků jako nejelementárnějších jednotek Moci samotné. Reklama je mnohem silnější, než
bývala propaganda ideologií. Nevidíme to, ale cítíme. Tak jako jsme zpočátku neviděli, ale cítili
brutalitu novověké exploatace. Proto jakobínský sanhedrin, proto „jsou mezi námi“.
Propaganda se snažila přebít lidskou zkušenost. Jenže lidská zkušenost se ukázala silnější.
Reklama se nesnaží vytvořit žádnou falešnou skutečnost, kterou by šlo svrhnout zkušeností.
Dělá cosi mnohem rafinovanějšího – exploatuje zkušenost. Proto se zdá ubohá, primitivní,
směšná, protože i naše zkušenost je taková. Je neposvěcená – na rozdíl od magické minulosti či
budoucnosti totalit. Ve skutečnosti jsou tato zdání primitivnosti jen důkazy strašlivé síly
reklamy. Propaganda, to je Goebbels, štít pánů temnoty. Reklama se zdá ubožejší,
průhlednější, zdá se být jen štítkem rozumbradů Západu. Ve skutečnosti tihle rozumbradové s
těmito štítky na baseballových čepicích sestrojili atomovou bombu, ne rytíři archetypálních
propagand.
[11]