psychoanalýza a - Nyx

6] Média a stín
Sex a násilí – jen tyto dvě věci na světě vzrušují. Každé jiné vzrušení než ze sexu a násilí je jen
vzrušením z masky, za niž se sexus či násilí skryly. Kdykoli se sex a násilí kolem nás objeví ve
velmi zjevné, neskrývající se podobě, vyvolají nutně odpor. Odpor v psychoanalytickém smyslu.
Tento odpor není jen nějakým záškubem způsobeným konvencemi, ale vrozenou reakcí našeho
vědomí, reakcí takřka fyziologickou, nadkulturní, a to i v kolektivní podobě, reakcí, jejíž míra je
zřejmě měřitelná, odhadnutelná, standardizovatelná, jen se o takto pečlivé zmapování odporu
našeho vědomí dosud nikdo nepokusil.
ABSENCE „NÁSILNÉ REVOLUCE“ V NÁSILNICKÉ KULTUŘE
Již více než století bojují všemožné pochybné avantgardy i skutečně velicí myslitelé na
barikádách „sexuální revoluce“. Již více než století rozbíjíme sexuální tabu a společenskou
sexuální přetvářku. Freud dobře věděl, že žádný takový pokrok nemůže odstranit odpor, ale
přesto jsme zřejmě sexuálně nejotevřenější civilizace dějin. Museli jsme sejí stát díky své
neuróze, nikoli že bychom byli tak osvícení, ale nešť – stali jsme se jí. Dosud však neproběhla
žádná úspěšná „násilná revoluce“ analogická k revoluci sexuální. Dosud nikdo nezbořil tabu o
lidské agresivitě a násilnosti. Násilí a agrese jsou nejnepochopenější a nejvíc vzrušující tabu
naší kultury, kultury vpravdě (nemůže tomu být jinak) nejnásilnější v dějinách. I největší
duchové naší civilizace zůstávají násilím uhranuti, hypnotizováni, paralyzováni, vyděšeni,
vzrušeni a neschopni pronést o něm osvobozující slova, jaká třeba kdysi pronesl Sigmund Freud
o perverzní povaze dětské sexuality. O to více se na nás násilí valí, o to více na nás volá v
podobě stoupající brutality zločinu, šikany na školách i stále více neuroticky zoufalého
zobrazování násilí v obsazích masových médií. Naprosté nepochopení násilí v nás vede v naší
kultuře k nejšílenějším zkratům – politickým, sociálním, vědeckým, publicistickým.
TAJNÉ POSELSTVÍ MASOVÝCH MÉDIÍ
Friedrich Hacker prohlásil, že „násilí je tajné poselství masových médií“. Tato věta je uhrančivě
demaskující, je však hluboce zakořeněna ve dvou zavádějících představách: v roztomilé poetice
teorie spiknutí, ale zejména v tom, co lze nazvat (přenosová představa o komunikaci, tedy v
přesvědčení, že média nám zprostředkovávají nějaká poselství. Jak tato vlezlá, pro mnohé stále
ještě automatická a samozřejmá představa vznikla, nám osvětlil James Carey: je dědictvím
křesťanské ideje vykoupení světa prostřednictvím prostorové expanze. Spása, jež měla nejprve
vzejít z šíření konkrétní křesťanské ideje v prostoru, se časem sekularizovala a zbyla z ní
představa o spáse, jež vzejde z jakéhokoli efektivnějšího šíření informací (poznání), představa
jistěže bytostně osvícenská. V samotném slovním spojení “šíření informací“ je pak zakleto
paradigma, automatická kauzalistická představa, že média slouží k tomu, aby nám posílala
jakési informační balíčky, poselství kohosi. Kanadský filozof Marshall McLuhan však zdůraznil,
že média nám nesdělují žádná poselství. Jediným opravdovým poselstvím média je médium
samo. To, co médium především šíří, je struktura myšlení, hlubinný životní způsob, který
vyvěrá z mediální technologie samé a zachvacuje epochu. Podle dominantního média tak lze
klasifikovat epochy dějin, jež se díky formátující síle média zřetelně odlišují i převládajícími
způsoby myšlení (např. mentalita tribální, orální, vypravěčská, mytická versus mentalita
„gutenbergovská“, typografická, lineární, sekvenční, kauzalistická, osvícenská).
Dominantní médium tak předurčuje specifický způsob řešení problémů v té které epoše.
Jako mnohokrát, tuto zákonitost geniálně a ve zkratce popisuje jeden vtip: Jedou pan Ford, pan
Berlusconi a Bill Gates autem texaskou pouští. Najednou začne zlobit motor a auto musí
odstavit. Pan Ford říká: jen klid, mládenci, brnknu do továrny a do hodiny je tu nejmodernější
model Ford i s řidičem.“ Pan Berlusconi říká: „Prosím vás, na co Já brnknu svému manažerovi
a za deset minut tu přistane vrtulník a ještě z toho večer odvysíláme dramatickou reportáž o
naší záchraně.“ Bill Gates zmateně poslouchá a pak se zeptá: „Ehm, a nestačilo by vystoupit a
zase nastoupit“ Kdo nikdy v životě neproklel Microsoft Explorer, těžko tenhle vtip pochopí. Ale
v zásadě nám prozrazuje: médium je především způsob myšlení. Přesto však temné Hackerovo
tušení napovídá, že dalekosáhlou McLuhanovu zákonitost je třeba doříci. Ještě něco v ní schází:
Stín.
MEDIUM IS THE MESSAGE - SHADOW IS THE MEDIUM!
Pokud jsme přijali svůdnou McLuhanovu koncepci, brzy zjistíme, že v ní dříme veliký otazník: co
[31]